Objevit poklad. Ústav pro klasickou archeologii FF UK slaví 100 let ****************************************************************************************** * Objevit poklad. Ústav pro klasickou archeologii FF UK slaví 100 let ****************************************************************************************** Archeologie není podle ředitele Ústavu pro klasickou archeologii doc. PhDr. Jiřího Musila, rozptýlení a kratochvíle pro pár badatelů. Kromě toho, že archeologické bádání značně zdrž stavby, jak s úsměvem dodává, mají výsledky její činnosti nesmírný význam a ovlivňují mode než si běžně člověk uvědomuje. Pro designéry, návrháře šperků nebo stolního vybavení, soch architekty a další umělecké profese je inspirace uměním, které odkrývá, systematicky třídí archeologie, osvědčenou a nevysychající studnou nápadů a poznání, pozadu nezůstávají ani h sociologické vědy. Ústav pro klasickou archeologii slaví 100 let svého založdoc. PhDr. Jiří Musil, Ph.D., zdát, že je to dlouho, ale na archeologii samotnou nikoliředitel Ústavu pro klasickou poslední třetinu 19. století, kdy byl obor klasická archearcheologii, FF UK Před tím nebylo nic? Svým způsobem máte pravdu, jsme relativně mladí, mladí jako obor, mladí jako instituce, ale hovoříme o akademické půdě, o Univerzitě Karlově, o době, kdy se tady archeologie začala studovat. Jde-li o zaalpské univerzity, datum 1872, kdy byla založena archeologie na Karlo-Ferdinandově univerzitě, patří k velmi ranným horizontům. Jejím prvním profesorem byl Otto Benndorf, který v Praze setrval šest let a následně odešel do Vídně, kde se stal ředitelem rakouského archeologického ústavu, ale právě tohle byla doba, kdy i na sousedních velkých univerzitách se studium a bádání začalo institucionalizovat. Pro klasickou archeologii to byla veliká chvíle. Potřeba systematicky bádat v této oblasti neobjevovala? Byla to svým způsobem otázka velkých dobových kontextů, to je pravda. Nezapomeňte, že práv léta, jde-li o klasickou archeologii, byla obdobím, kdy v Řecku a Turecku působil Heinrich a samozřejmě je jisté, že francouzské, německé a britské archeologické ústavy a univerzity té době působily, ale poptávka po odbornících vzdělaných v římské či řecké archeologii zač intenzivnější. Nechci tvrdit, že do té doby existovaly jen spolky přátel starožitností, i podmínkách tomu tak bohužel mnohdy bylo, ale nikoliv pokud jde o Středomoří, tam už zahran působily. Do té doby archeologie, epigrafika nebo starověké dějiny byly ve způsobu přednáš podobné a jazykové vzdělání, tedy studium klasických jazyků latiny, řečtiny, plus studium památek, bylo trendem, který až do 80., 90. let 19. století převládal. Na české části univ studium klasické archeologie ustaveno později, což bylo dáno tím, že nebyli odborníci, kte schopni přednášet v češtině a zároveň by měli k dispozici pomůcky a odborné knihy. Proto u archeologie jako oboru přišlo o něco později, tedy v semestru 1910-1911. A právě to je dat letošním roce připomínáme. Kdo byl prvním česky přednášejícím profesorem tohoto ústavu? Prvním profesorem, který byl pro klasickou archeologii jmenován, byl Hynek Vysoký. Zajímav o několik let dříve se o podobnou profesuru pokoušel také Miroslav Tyrš, kterého známe z ú kontextu, ale ideál zdatnosti těla i ducha Tyrš převzal z řecké myšlenky kalokagathie, ted obou složek každého z nás. Bohužel jeho práce nebyly v 90. letech přijaty k habilitaci a n profesuře a jeho tragická smrt celou první fázi ukončila. Proces vzniku Ústavu a semináře archeologie na české univerzitě se podařilo v archivních materiálech dohledat právě až od prvním mužem byl Hynek Vysoký. Byla období, kdy ústav pro klasickou archeologii bojoval o přežití? Jaké další osobnostmi Taková období přišla, především doba po uzavření českých vysokých škol během 2. světové vá 1948 a zde je nutné zmínit dvě jména. Tím prvním je prof. Jindřich Čadík, druhou osobností Vacková. Oba zde působili už od konce 30. let, nejprve jako asistenti, později jako docent profesoři, a měli alespoň nějaký čas, jak obor formovat. Oba dva se aktivně zapojili do pr odboje, přičemž prof. Čadík byl nacisty dokonce odsouzen a měl být popraven, k tomu nedošl konec války, s prof. Vackovou to bylo podobné. Oba byli našimi předními, odborně velice zd ale bohužel se dostali do doby, která jejich osobnímu politickému postoji rozhodně nepřála měli postupně zakázáno učit, byli vyhozeni z fakulty a především prof. Vacková byla tvrdě 16letým žalářem. I tam se ale projevila její silná osobní stránka. Na základě jejích vězeň které jsou publikovány, opravdu věřím, že předmět klasická archeologie, římské výtvarné um historický reliéf jí daly sílu, aby našla svou cestu i v tomto prostředí. Tím pádem klasic této fakultě skončila a jako badatelský obor se pak rozvíjela velice obtížně. V obdobím ná sledovat postupný trend a snahu o „minimalizování“ těchto oborů a to nejen klasické archeo Čadíkovi nastupuje prof. Jiří Frel, který nakonec emigroval, a velice úspěšně, byť poněkud působil ve Spojených státech; hodnocení jeho aktivit, nemyslím odborných, bude ještě během ale ve své době patřil k nejlepším specialistům, kteří se věnovali umění klasického Perikl 5. století před Kristem. Po jeho emigraci se obor dostal podobně jako v 50. letech na pokr nebylo příliš obtížné ho zrušit. Tím, kdo převzal štafetu, jde-li o 70. a 80. léta a o for klasické archeologie, byl prof. Jan Bouzek, on je tou osobností, která v tomto ohledu form archeologické bádání v tomto období a naštěstí můžeme říci, že stále ještě tomu tak je. Co klasická archeologie a moderní doba? Jak se proměňuje ve spolupráci s novými vědními ob přírodovědeckými disciplinami? Využití metod, které přicházejí z oblasti přírodovědných disciplin, nám podstatným způsobe abychom předmět našeho zájmu, tedy archeologický pramen, uchopili v co nejširším kontextu. mnohem intenzivněji proniknout do archeologických situací, při studiu lokalit, aniž bychom pracovat destruktivně archeologickým výzkumem. A pokud jde o klasickou archeologii a souča otázka, na kterou se odpovídá na jednu stranu jednoduše, na druhou stranu velice těžko. An a kultury s ním sousedící patří stále k zajímavým otázkám, jejichž řešení je pro naši spol zajímavé a aktuální. Je zřejmé, že v mnoha ohledech je stále inspirativní i pro moderní do Jak tedy archeolog vidí současnou dobu? Jako proměnlivou a pomíjivou. S odstupem a se snahou pochopit podstatné prvky a principy, společnost charakterizují a ovlivňují. A to je myslím jeden z momentů, pro které archeolog archeologie pravěká či egyptologie mají svůj význam. Proč chceme studovat něco, co už dávn ekonomickou, možná i formální hodnotu? Zřejmě nám to opravdu něco dává a přináší a není to kratochvíle. Snad nám dává další dimenzi, možnost víc zamyslet se nad tím, co se kolem nás tom něco podstatnějšího. Nemyslím si, že předměty archeologického bádání ztratily ekonomickou hodnotu. Za vykopávky které patří do okruhu antických památek, se platí horentní sumy, turisté každoročně vydáva peníze, aby tyto památky mohli v muzeích vidět. Současní umělci mohou jen tiše závidět. Archeologie je i o to těchto střetech a drobnostech, to je pravda. Umělecká a ekonomická h archeologických pramenů je důvodem nelegálních výkopů, které znamenají nezvratné ničení ar lokalit. Po celém světě. Turistický ruch, cesty za poznáním, přinášejí na jedné straně náv i rozšíření vědomostí, na druhé straně také ekonomický přínos obyvatel dané země. Nicméně proudících ke starověkým památkám, sebou přináší řadu nepříjemných omezení, nutně omezujíc studium památek. Bez této regulace jsou samotné památky ohroženy. Tento trend jsem měl mož egyptské Západní poušti, kde je za posledních pět let tento trend bohužel velmi výrazný.   Jak těžké je vymezit prostor pro archeologii? Je to pomezní disciplina, spolupracujete s o uměleckými a historickými obory a všichni vás potřebují. Dodáváte jim materiál, který kori teorie nebo naopak na nich konstruují teorie vlastní, které se časem, zase díky archeologi vyvrátí. Dá se říct, že bez vás by tyto obory byly často úplně ztracené. ... (smích)... něco jako spojité nádoby, uzavřený cyklus... Dnes jsme se už dostali od sta doby publikování tvarů nádob, bronzových předmětů, spon případně soch někam, kde tyto před na základě využití metod spřízněných disciplin, posunout o kus dál, než jak je mohl interp v uplynulých desetiletích na základě své erudice a toho, co viděl pouhým okem. Dnes se neo toho, aniž archeolog ví, jakým způsobem pracovat s výstupy přírodovědných analýz a jak je využít. Souvisí to jistě i s tím, že provázanost i v příbuzných disciplinách je stále inte je to archeologie vrcholného pravěku, archeologie klasická nebo egyptologie, bez analýz, b na tuto problematiku se neobejdeme, přišli bychom o celou řadu informací a to si nemůžeme to opravdu spojité nádoby. A co se s archeologií děje dnes – to je otázka; věřme tomu, že obtěžující záležitost, která investory nutí k provedení a zaplacení archeologického výzkum a je strašně drahý. Na druhou stranu je to i naše chyba, že pochopení důležitosti archeolo jaké by mělo být, tedy nemíří na samu podstatu problému, k samotnému zájmu, k prameni, ke domů, střepů, že to není záležitost jen pro akademické badatele. Naštěstí v tomto ohledu s poslední době mění k lepšímu.  Kdybyste byl ředitelem zeměkoule, co byste si pro svůj obor přál? Jakou injekci by klasick potřebovala – příliv mladé krve, nadšených badatelů, kteří budou do roztrhání duše i těla podporovat její růst a rozvoj, větší uznání od společnosti nebo finance? ... (smích)...tak na to je obtížně odpovědět v tuhle chvíli... no, ale když už, tak doufám rozhovor přinese kladné posouzení našich projektů a finanční prostředky pro naši práci. Po studentů a mladých kolegů, možná je to s podivem, ale archeologie jako taková neztrácí a n mladých uchazečů o studium. Je jich opravdu stále dost a jsem rád, že je každoročně 50 až chtějí klasickou archeologii studovat, které archeologie baví a chtějí se jí profesně věno ředitelem zeměkoule, byl bych rád, kdyby se nám pro většinu zájemců, kteří to myslí s arch profesně by v ní chtěli působit, podařilo zajistit místa a my měli možnost je zapojit do ř a mít pro ně uplatnění. Pokud jde o finance, všude jich je málo, a přece nebudu říkat, že naopak. Tedy když jsem v této pozici a mohu si jako ředitel zeměkoule přát něco pro náš ús potřebuji, aby se naše prostory poněkud rozšířily, takže místnosti pro knihovny, pro koleg a doktorandy, abychom se mohli věnovat oboru a mohli dále publikovat. To je druhé přání. S souvisí i třetí přání: ředitel zeměkoule by byl rád, kdyby vyšlo pár projektů, které Ústav archeologii řeší a na kterých se podílí. To ale předpokládá, aby se uklidnila situace v Eg kolegy už pár let spolupracuji na výzkumu v egyptské Západní poušti. A co mě ještě trápí - No jasně, přece nebudete troškařit, jen si řekněte... Jedním z momentů, kdy se zakládaly a zřizovaly ústavy, byla existence odborných sbírek res konvolutu, na základě kterého bylo možno přednášet, profesor s jeho využitím mohl prezento přednášek a svoji látku. Také náš Ústav pro klasickou archeologii má poměrně rozsáhlou sbí odlitků antických originálů, který je dnes deponován v Hostinném a v Litomyšli, zatím. Je sádra, ale jsou to odlitky sejmuté z originálu a jsou velice přesné. Na základě odlitků mů vývoj antického umění od archaického období od konce 7. století, kdy se začaly dělat kamen bronzové sochy, až po pozdní římské období, římské portréty a podobně. Nemusíte objíždět p si udělala představu o antickém umění. Po roce 1945 bohužel měla i tato sbírka, podobně ja smutný osud. Do 50. let byla situována v Klementinu a ve chvíli, kdy se ústav jakoby zruši i tyto odlitky, nějaký čas byly na Hrubém Rohozci, pak na Dlaskově statku a v roce 1968 - vystavit v Hostinném, v roce 1993 v Litomyšli. V tuto chvíli dochází k přesunu její části v Litomyšli do muzea v Ústí nad Labem. Ideální by bylo, kdyby se nevezla do Ústí, ale depo prezentovala v Praze, ale na to nejsou prostory a je to obtížné; to není stížnost, tak jsm fakultě všichni. Takže to je další můj skromný sen, který bych rád vyřešil - prostor pro i exemplářů. Přes nevelké prostorové možnosti a málo početné personální obsazení u vás působí zajímavé se vám realizovat celou řadu projektů, které s klasickou archeologií nebo antickým starově Můžete jmenovat alespoň některé z nich? Jednak je to projekt v centrální Asii v Uzbekistánu, který vede kolega dr. Stančo, dalším jak už jsem se zmiňoval, je spolupráce s Českým egyptologickým ústavem na výzkumu římského egyptské Západní pouště a posledním z nich je výzkum v centrálním Bulharsku v Pistiru, kte Bouzek. Lokalita je ve vnitrozemí nedaleko Plovdivu. Plovdiv sám se nalézá asi 380 – 400 k pobřeží, ale město založili Řekové, kteří tam zřejmě chtěli těžit železné rudy nebo jiné p a tím pádem to není úplně standardní lokalita, je velmi specifická a hluboko v thráckém os expedice, jejímž šéfem je prof. Bouzek, tam působí od roku 1993. Co je snem každého klasického archeologa? Myslím, že Tróju už neobjevím, to už udělal kolega Schliemann, ale v tuto chvíli, kdybych zeměkoule a měl možnost ovlivnit úplně všechno, tak... Odkryl byste nové lokality? To si nemyslím, spíš bych se je možná snažil před tím chránit. Ale – našli jsme poklad – p to je ono! Snem každého archeologa je objevit poklad. Tenhle soubor celkem má, abych byl p stříbra. Tak to jste bohatí. ...(smích)... To jsme, ale depot naštěstí zůstal v Bulharsku. Je to ale úžasný zážitek, po takového poštěstí a podaří, myslím ale, že potěšení z práce, kterou má člověk rád, kterou se mu to občas i daří, je asi to, co bych si přál, aby fungovalo i dál - pokladů už bylo d Děkuji za rozhovor. (Marie Kohoutová) 100 let založení Ústavu klasické archeologie FFUK připomene sympozium „Mezi tradicí a budoucností/ Úloha klasické archeologie ve středoevropském prostoru,“ které se uskuteční 11. 3. 2011 v hlavní budově Filozofické fakulty, náměstí Jana Palacha 2, č. 104. program konference [ URL "http://ukar.ff.cuni.cz/CZ/ dokumenty/tableronde.pdf"]