Výzkum leishmaniózy ****************************************************************************************** * Výzkum leishmaniózy ****************************************************************************************** Zatímco o malárii nebo o spavé nemoci slyšel téměř každý, o onemocnění zvaném leishmanióza nebezpečnou lidskou nákazou, ví jen málokdo. Společným znakem všech těchto onemocnění je p krevsajícím hmyzem, a také jejich rozšíření v tropických a subtropických částech světa. Po leishmanióza vyskytuje v 82 zemích světa, v nichž ohrožuje přes 350 milionů lidí. Ročně se milionů osob a z nich kolem 40 tisíc zemře. Leishmanióza je onemocnění tropů a subtropů a na rozdíl od dvou výše zmíněných nemocí se v Chorvatska či Řecka. Geografické rozšíření leishmanií souvisí především s výskytem jejich nekopíruje zcela věrně rozšíření flebotomů, a tak existuje i řada oblastí, kde se sice vys leishmaniózy se zde nevyskytují. Toto onemocnění, které vyvolává parazitický bičíkovec rodu Leishmania, se vyznačuje široko níž je zodpovědná Leishmania donovani. Její jméno je odvozeno od skotského patologa Williama Booga Leishmana 1901 poprvé identifikoval parazita vyvolávajícího tuto chorobu, a kapitána Donovana, který později správně určil, že se jedná o organismy odlišné od trypanosom Pro boj s tímto onemocněním, jehož cílem je potlačení epidemie, musíme vědět, jakým způsob patogen mezi hostiteli. Lidské leishmaniózy jsou většinou zoonózy, což znamená, že dochází parazita mezi volně žijícími živočichy (rezervoáry) prostřednictvím flebotomů (přenašečů) do tohoto koloběhu dostává víceméně náhodně (podobně jako je tomu např. s klíšťovou encefa lymskou boreliózou). Naopak u antroponotických ohnisek (např. L. donovani) se nemoc přenáš flebotomů přímo z člověka na člověka. Nejnebezpečnější formou viscerální leishmaniózy je t azar (černá nemoc; v jazyce hindi kala = černý, azar = jed) působená druhem L. donovani. V indickém subkontinentu a také ve střední a východní Africe. Vakcína ani chemoprofylaxe pro neexistuje, a proto jediným způsobem ochrany zůstává obrana proti pobodání flebotomy. Náš výzkumný tým vedený profesorem Petrem Volfem se dlouhodobě zabývá právě problematikou a jejich přenašečů flebotomů. Kromě laboratorního výzkumu se účastníme i práce v terénu, t ohniscích leishmanióz. Doposud jsme studovali toto onemocnění například na území Izraele, Kréty, Tuniska a Ghany. V současné době se naše pozornost zaměřila na Etiopii, která je dlouhodobě sužována epidem Nemoc je rozšířena především v severozápadní části země při hranicích se Súdánem, i když d jsou jak v centrálních, tak i v jižních částech státu. V rozsáhlé a zemědělsky plně využív hranicích se Súdánem se pěstuje zejména sezónní plodina seznam a osídlení je zde proto vel Mimo sezónu zůstává v nížině jen několik desítek tisíc obyvatel usazených v několika větší zemědělských „samot“. V době vrcholících sezónních prací sem však na nákladních autech při oblastí několik set tisíc námezních dělníků. Tato rozsáhlá a pravidelné migrace s sebou ne a jedním z nich je i leishmanióza. Ta nepostihuje pouze sezónní dělníky a místní obyvatels migranty se toto onemocnění přenáší i do dalších částí Etiopie a případně i do okolních st Průběh lokální epidemie kala-azar je specifický a odlišný od klasického schématu. Jak jsme přesvědčili při našich předchozích misích v oblasti Středomoří, je nutné vždy důkladně pro epidemiologickou situaci a neřídit se klasickým učebnicovým schématem přenosu onemocnění. přístupu se nám již v minulosti podařilo opakovaně dokázat, že se klasická antroponóza můž případech chovat jako zoonóza a naopak. Je možné, že k podobné situaci dochází i v ohniscí Etiopie. V následujících letech nás tedy čeká výzkum zaměřený na detailní studium možných rezervoárových zvířat, ať již domácích nebo volně žijících. Žádný podobný projekt se neobejde bez mezinárodní spolupráce a podpory, a nejinak je tomu výzkumu v Etiopii. Samotná myšlenka se zrodila u našich Izraelských kolegů, v týmu profeso z Hebrew University Hadassah Medical School. Finanční podporu poskytla největší soukromá n Melinda Gates Foundation – v rámci svého programu boje s tropickými nemocemi (Tropical Neg Náš pětiletý projekt je teprve na začátku, a tak se na sklonku roku 2010 konal v severoeti Mekele zahajovací mítink a konference, kam se kromě vědců zapojených do samotného výzkumu Etiopané a Češi) sjela i řada expertů na problematiku leishmanióz pozvaných z celého světa se nám podařilo pojmenovat základní problémy spojené s místní nákazou a stanovit hlavní sm které by nám měly pomoci nejen pochopit příčiny vzniku této rozsáhlé etiopské epidemie, al odpověď na otázku, jak epidemii potlačit. Nejdůležitější částí našeho setkání však bylo za v jednotlivých ohniscích nákazy. Rozjeli jsme se do několika oblastí zasažených epidemií a s krátkodobými i dlouhodobými terénními odchyty, tak i s pokusy a kohortovými studiemi. Po relativně krátkou dobu získat mimo jiné i čtyři nové kolonie flebotomů, které obohatily na (mimochodem jedny z největších na světě). Nově získané kolonie těchto krevsajících trapičů řady onemocnění nám umožní studium jejich možného zapojení do přenosu kala-azar a případně leishmanióz. Život v prostých vesnicích, který se za posledních několik staletí příliš nezměnil, se z p turisty může zdát romanticky malebný, avšak místním obyvatelům působí tvrdý vesnický život stále obhospodařuje ruchadlem, v kombinaci s téměř neexistující zdravotní péčí, značné pro se v následujících letech probíhajícího projektu budeme vracet alespoň dvakrát ročně a dou výzkum přispěje nejen k obecnému poznání leishmaniózy, ale i ke konkrétním krokům, které z místním vesničanům. Jan Votýpka