Prof. Růžena Dostálová převzala vyznamenání Řecké republiky Commandeur de l´Ordre du ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Za přítomnosti velvyslance Helénské republiky v ČR J. E. Constantinose Kokossise, členů di sboru, J. E. Christoforose, Arcibiskupa pražského a Metropolity zemí českých a Slovenska, pro zahraniční styky a mobilitu prof. MUDr. Jana Škrhy DrSc., MBA, pedagogů a studentů uni hostů včera převzala za celoživotní vědeckou, pedagogickou a překladatelskou práci Prof. P Dostálová, CSc. jedno z nejvyšších státních vyznamenání Řecké republiky Commandeur de l´Or Vyznamenání uděluje prezident Helénské republiky Carlos Papoulias, prof. Dostálové ho před Řecka v ČR J. E. Constantinos Kokossis. Za činnost na poli česko-řeckých vztahů bylo toto uděleno také Mgr. Haně Mottlové, bývalé žačce prof. Dostálové, absolventce FF UK a velvysl v letech 2006-2010. „Je šťastnou shodou okolností, že byl stanoven právě předvečer státního svJ. E. Constantin půda starobylé Univerzity Karlovy, abychom si uvědomili události a historické souvislosti dvou set let a předali jedno z nejvyšších vyznamenání Řecka dvěma osobnostem pocházejícím Karlovy. Svým myšlením a badatelskou prací pronikly do podstaty řecké duše a můžeme je pov pokračovatele helénismu. Jednou z těchto osobností je prof. Růžena Dostálová, dobře známá kruzích a blízká lidem starším i mladé generaci. Svou kariéru začala jako učitelka, kdy uč řeckých emigrantů; posléze se stala profesorkou řečtiny. Státní vyznamenání Commandeur de du Phénix jí prezident Řecké republiky uděluje za celoživotní dílo. Jsem přesvědčen, že oc těší dvojnásob, protože další řád bude udělen také její bývalé žákyni, znalkyni řeckého ja velvyslankyni ČR v Řecku v letech 2006-2010 Mgr. Haně Mottlové.“ Prof. PhDr. Růžena Dostálová, CSc. Mgr. Hana Mottlová Prof. PhDr. Růžena Dostálová, CSc. (nar. 1924), filoložka a historička, je renomovanou odb a kulturu Řecka a Byzance. Dlouhá léta byla vědeckou pracovnicí Kabinetu pro studia řecká, latinská ČSAV, poté profesorkou na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě v Brně. Publ odborných studií v odborném tisku a knižně (Slovník řeckých spisovatelů,1995, 2. vydání 20 vzdělanost, 1990; Dějiny Byzance, 1992; Antická mystéria, s R. Hoškem, 1997; Dějiny Řecka) byzantské (Anna Komnena, Laonikos Chalkokondyles) a novořecké (G. Seferis, K. Kavafis) lit prof. Roderick Beaton, King´s College LoPřed samotným obřadem udělení vyznamenán setkání host Ústavu řeckých a latinských Beaton, významný badatel v oboru novořec mnoha odborných prací, překladatel novoř ocenění. Od r. 1988 působí jako vedoucí historie, jazyka a literatury na King´s letech se věnuje projektu o Lordu Byrono výstupem jeho badatelské činnosti by měl Greek Revolution and English Romantic Im přítomní vyslechli jeho přednášku „Lord 1823-24.“ K tématu přednášky prof. Beatona se ve svém projevu vrátil J. E. Constantinos Kokossis: „P historickém vývoji se současná řecká společnost dostala na takovou úroveň svého myšlení a si může dovolit řešit a analyzovat celou řadu otázek, které v minulosti byly tabuizovány. si vstoupit do výsostných vod historiků, ale dovolím si jeden malý příměr. Homér a další f starověkého Řecka zdůrazňovali jednu základní myšlenku: je zapotřebí filozofovat, vymýšlet protiargumenty, konfrontovat je a znovu dospívat k syntéze. Po celou dobu své existence a historie byli Řekové problematickými osobnostmi, vždycky poc vznášeli námitky a měli problém se svou filozofií jako takovou. Účinky občanské války pops Thúkýdidés. V současné době, podíváme-li se zpět k výročí této revoluce, zjistíme, že i v byly kladeny naprosto stejné otázky a nacházeny identické odpovědi a syntézy poznání vzešl procesu. Každý člověk a každý národ má své problémy, svá dilemata a snaží se je svým způso hodnotit a překonávat. Pokud si je uvědomí a pochopí jejich podstatu, je schopen pokračova Stejným způsobem je také definována dnešní existence řeckého národa a státu jako takového. na Řecko, vidíme, že právě revoluce jedenadvacátého roku byla takovou pohnutkou a hybnou s současného státu, jehož výročí oslavujeme v těchto dnech.“ Státní svátek Helénské republiky 25. březen připomíná dramatické události, které položily novodobého řeckého státu. Všeobecné povstání řeckého lidu proti turecké nadvládě vypuklo 2 V lednu 1822 vyhlásilo Národní shromáždění v Epidauru nezávislost Řecka a přijalo demokrat Epidaurský organický statut. Turecká vláda odpověděla represemi. Spory mezi představiteli vyvolaly v letech 1823–1824 a 1824–1825 dvě občanské války. Národně osvobozenecký boj Řeků pokračoval. Řecké Národní shromáždění přijalo novou ústavu a zvolilo J. A. Kapodistriase h vlivem změněné mezinárodní situace se za uznání řecké autonomie postavily Velká Británie, Turecko uznalo nezávislost Řecka v roce 1830. Letos Řecko slaví 190. výročí této revoluce. Anglický spisovatel a básník lord George Gordon Noel Byron (1788 – 1824) se účastnil bojů během řecké války o nezávislost a osvobozenecké hnutí podporoval i finančně. Zemřel v Miso při protitureckém povstání. Řekové ho považují za řeckého národního hrdinu. (Marie Kohoutová)