Biblická archeologie pomáhá rekonstruovat dějiny biblického světa. O expedici Chirbet Qeiyafa v Izraeli s Filipem Čapkem ****************************************************************************************** * Biblická archeologie pomáhá rekonstruovat dějiny biblického světa. O expedici Chirbet Qe Filipem Čapkem ****************************************************************************************** Ve dnech 10. - 25. června 2011 se pedagogové a studenti Evangelické teologické fakulty pod Yosefa Garfinkela z Hebrejské university v Jeruzalémě zúčastní mezinárodního archeologické lokality Chirbet Qeiyafa v Izraeli. Na expedici bude v zimním semestru roku 2011/12 v Praz kolokvium, věnované problematice biblické archeologie. O detailech tohoto významného proje Jeruzaléma Filip Čapek Th.D., odborný asistent na katedře Starého zákona ETF UK a vědecký Biblických studií AV ČR a UK Praha. Podle propozic na webových stránkách ETF byla možnost účasFilip Čapek Th.D., katedra Staré v Chirbet Qeiyafa určena nejen pro posluchače doktorandskézákona ETF UK, vědecký pracovník studia, ale také pro studenty bakalářského stupně. Co jsteCentra Biblických studií AV ČR a podaného zadání slibovali? Praha Cesta ke konečnému výběru byla složitější, než jsme očekávali. Pokud se nemýlím, tak jde o první podnik tohoto druhu z české strany v Izraeli, takže jsme neměli možnost vyjít z předchozích zkušeností. V minulých dvou polistopadových dekádách se studenti teologie, historie, archeologie a možná i jiných disciplín vydávali na různé lokality spíše sami. Nyní jsme se pokusili vypracoval projekt, který by se týkal větší skupiny, ale nevěděli jsme, jaký bude zájem. Proto byla nabídka nakonec otevřena takto široce, a to i z důvodu, že účast byla závislá na přidělených financích, o nichž se rozhoduje až v druhé polovině února, tedy poměrně krátce před vlastním výjezdem do Izraele. Uzávěrka přihlášek byla 28. února, dokonce už proběhly i ústní pohovory. Kolik studentů se kolik jich prošlo do konečného výběru? Zájem o účast na vykopávkách projevilo celkem šestnáct studentů, ale přijmout bylo možné z rozpočtovaných nákladů celého projektu pouze pět a k tomu určit ještě tři náhradníky. Mohl byste přiblížit projekt "Judsko doby železné IIA podle textů Starého zákona a podle n archeologického výzkumu se zaměřením na oblast Šefely," jehož je expedice součástí? Z jaký vznikl, jaké jsou jeho hlavní cíle a jakou roli v něm bude hrát česká účast ETF UK? Projekt si stanovuje za cíl analyzovat Judsko doby železné IIA (tj. 10. a počátek 9. stole konkrétně oblast Šefely, kterou lze vymezit Judskými horami na východě, Šáronskou planinou Pobřežní planinou na západě a údolím Beer-ševy na jihu. Analýza se soustřeďuje na biblické o dané oblasti a dané době a na relevantní archeologickou evidenci z téže části Judska. Sr s konkrétní hmotnou kulturou umožňuje kriticky postulovat základní teze o geopolitickém ko mezi Judskem a Pelišteou 10.- 9. století BCE, který je běžně známý především z literárně s biblického vyprávění o zápase Davida, budoucího krále Judska, s Pelištejcem Goliášem. Proj soustředí také na zjištění rozsahu a politické kapacity raného Judska, a to  jednak na zák práce na konkrétní lokalitě, jednak prostřednictvím studia výsledků z dalších archeologick Bet-Šemeš, Lakíš a významných pelištejských lokalit Ekrón, Gat a Tel Bataš. Z více možností, kde se zúčastnit archeologického výzkumu, bylo potřeba vybrat pouze jednu na Chirbet Qeiyafa (30 km západně od Jeruzaléma), protože se jedná o celkem nedávno zaháje navíc nejde o tel (tj. starověké osídlení s vícero vrstvami, jakým je např. Arad, Lakíš či chirbet (tj. ruinu s jednou hlavní fází osídlení, jako např. známý Kumrán u Mrtvého moře), mohou snadněji sledovat vývoj jeho odkrývání a s tím spojenou badatelskou diskuzi. Součást je i seminář na ETF UK v zimním semestru 2011/12 za účasti prof. Garfinkela z Institutu ar Hebrejské univerzity. Důležitou informací o projektu, kterou je třeba zmínit, je také to, rámci meziuniverzitní dohody mezi Univerzitou Karlovou a Hebrejskou Univerzitou, která byl v Jeruzalémě v květnu 2010 rektorem UK prof. Hamplem a rektorkou Hebrejské univerzity prof Chirbet Qeiyafa - sekce C s výhledem do údolí Éla (na protější straně se nachází další důl Sóko, kde bude v roce 2012 zahájen archeologický výzkum) Navázání spolupráce s prof. Yosefem Garfinkelem z Hebrejské university v Jeruzalémě, který od 2007, bylo výsledkem vašeho pobytu na HU? Jak jste se vy sám stal garantem tohoto proje v Izraeli studijně pobýváte? K navázání spolupráce došlo již dříve. S prof. Garfinkelem jsem se seznámil v květnu minul konference Ben Zvi institutu v Jeruzalémě v Ramat Rachel, kdy mě pozval na vykopávky v Chi Téma projektu, jenž je dílčí součástí mojí habilitační práce, jsme spolu s jeho řešitelkou Fritzovou specifikovali na podzim minulého roku s ohledem na tuto lokalitu s cílem zainkor poznatky  do celkového bádání nad oblastí Šefely, která v posledních několika letech předs archeologického výzkumu jednu z nejdůležitějších oblastí pro porozumění dějinám Judska dob Můj pobyt na Hebrejské univerzitě v letním semestru 2011 (únor-květen) je soustředěný jedn publikační činnost související s tématem projektu, jednak na přípravu účasti skupiny z ETF vykopávkách. Tím je dána i odpověď, proč jsem se stal garantem projektu. Chirbet Qeiyafa - prof. Y. Garfinkel a G. Cook, která našla v roce 1993 nápis v Tel Dan V biblistice má biblická archeologie postavení pomocné vědy. Jaké je postavení biblické ar mezi ostatními archeologickými disciplínami? Vymezuje se vůči nim pouze jinou oblastí zájm zaměřením vykopávek? Nebo biblická archeologie vyvinula své vlastní metody výzkumu, kterým archeologické disciplíny nevládnou, protože je buď nepotřebují nebo neznají? Biblická archeologie, ponecháme-li oblíbenou a stále probíhající debatu o tom, zda takovát vůbec existuje, po mém soudu ve srovnáni s jinými archeologickými disciplínami nijak metod nevybočuje, protože užívá stejné postupy i stejné interpretační instrumentárium (stratigra keramiky, kostí, mincí, radiometrie, paleografie atd.). Odlišnosti samozřejmě panují v zam specializaci, která je čím dál větší, a proto pracují na jedné lokalitě celé týmy expertů vybavenými laboratořemi na domovských pracovištích. Spíše než o nepřekonatelnou odlišnost dělbu práce. Ideál archeologa, který interpretuje lokalitu sám a globálně, je dnes nenávra Každý má v tomto interdisciplinárním podniku své nezastupitelné místo, ať již jde o archeo biblického badatele, který je ke konkrétní archeologické kampani přizván. Představa, že se badatel účastí na několika archeologických kampaních stane zdatným archeologem, je stejně jako že archeolog znalý hebrejštiny dokáže interpretovat biblické texty v jejich širším te religionistickém kontextu nebo rekonstruovat dějiny biblického světa.  Kdo má větší šanci při těchto vykopávkách uspět - ten, kdo lépe zná biblické nauky, profes archeolog, který ale nemá tuto odbornou specializaci, nebo ten, kdo má zkrátka víc štěstí? Míra úspěšnosti, dá-li se to takto nazvat, spočívá v dnešní době především ve schopnosti n ale zvláště uzavřít veškeré činnosti v dané lokalitě včetně vydání co nejdetailnější celko má každá z profesí svou vlastní nezastupitelnou kapitolu (tj. včetně pojednání relevantníc ale i mimobiblických textů). Tato poslední etapa, která kvůli stále větší specializaci jed archeologických subdisciplín vyžaduje tisíce hodin následných analýz v laboratořích, se od mimo zraky běžných účastníků vykopávek. Přesto jde o etapu, bez níž je veškerá předešlá či následná interpretace dané lokality zásadním způsobem neúplná. To, že se zvláště v Izraeli archeologie úzce spjato s identitou moderního státu, jeho legitimitou a jeho hranicemi, v výrazně předbíhá, že vycházejí záhy po prvních sezónách dílčí studie s velmi rozmanitými a protichůdnými výsledky, to patří k místnímu koloritu, se kterým je dobré studenty biblické seznámit. Chirbet Qeiyafa - sekce C se vstupní branou,která byla objevena na konci roku 2008 Jak odborníci na biblistiku řeší rozpor mezi tím, co skutečně biblický archeolog nalezne a li výsledky výzkumu jiné, než ustálená podání poznatků z Bible? Tato otázka by vydala na knihu, takže nezbývá než se uchýlit k základním postřehům a příkl řadě je třeba zdůraznit, že biblické texty jsou konglomerátem různých žánrů, různých autor dějinných období, a proto jsou jejich výpovědi velmi rozmanité. Cílem biblické vědy je tut tematizovat včetně diferenciace textů podle jejich vztahu k dějinám. Některé biblické text a historicky věrně popisují dění v Izraeli v konkrétním údobí (např. události kolem pádu P 586 BCE). Jiné do dějin spíše vnášejí své vlastní soudy, reflexe a teologické a ideologick mají na čtenáře působit tak, aby dějiny vnímal z hlediska konkrétního zájmu jejich autorů, velkým retrospektivním záběrem. Příkladem může být známý příběh o dobytí Jericha (arab. Te které biblická kniha Jozue a zde 6. kapitola líčí jako vojenský čin Izraelců 12. století B tažení z Egypta do Kenaanu. Až moderní archeologický průzkum dané lokality z 60. let minul prokázal, že Jericho bylo v době domnělého dobytí již celá dvě století neobydleno a že zby pocházejí z konce střední doby bronzové (tj. do cca 1550 BCE). Předchozí archeologický výz zcela ve vleku výše uvedeného biblického textu a biblické chronologie, takže všichni badat (průzkum od 1868) a F. J. Blissem (od 1894) počínaje a J. Garstangem (od 1930) konče inter lokalitu a biblický text jako dvě navzájem jasně korespondující veličiny. Moderní kritická analýzou daného textu v jeho současné podobě a současném kontextu nicméně dokládá, že jde povahy kvazihistorický, který má blíže k bohoslužebné liturgii (srov. také přecházející ri řeky Jordán), jež má retrospektivně prostřednictvím imaginární dějinné události doložit př původními národy Kenaanu a jejich bohy.   Biblické archeologii se někdy vyčítá, že kope na zakázku s Biblí v jedné ruce a s lopatou a že tím porušuje pravidla skutečně vědecké práce. Pokud ovšem jeden z významných izraelsk Yigael Yadin (1917-1984) ještě v roce 1975 prohlásil, že pro něho jako archeologa neexistu než pracovat s Biblí v jedné ruce a s lopatou v ruce druhé, pak je potřeba soud o takzvané revidovat a upřesnit. Nedávno jsem slyšel pěkný výrok, že každý archeolog, jenž se zaobírá biblického světa, nakonec kope s Biblí v jedné ruce a s lopatou v ruce druhé. Jedinou otev zůstává, čí způsob čtení biblických textů a čí interpretace materiální kultury se ukáže v nejpřesvědčivější. Jinými slovy vyjádřeno, ustálené podání poznatků se díky stále novému a poznání proměňuje, což nelze než považovat za ethos vědeckého přístupu jak k archeologii, s biblickými texty.  Co byste považoval za největší úspěch české účasti archeologické expedici v Chirbet Qeiyaf Případný úspěch bych rozdělil do tří rovin. První, badatelská, spočívá v předání důležitýc dění ve sledované výseči bádání širší veřejnosti formou přednášek, seminářů a publikací (p tento květen v časopise Teologická reflexe, který vydává ETF), a to včetně důležitých inte rozcestí, která jsou s ranými dějinami Judska integrálně spojena. Druhou rovinou je vzbuze zájmu o archeologii mezi studenty. Zvláště ve sféře biblické vědy jde o blahodárnou zkušen lze přirovnat k tomu, když se někdo učí plavat na souši, ale pak přichází první skok do vo vypadá jinak a kde přesto předchozí získané kompetence podrží člověka nad vodou, jakkoli s styl od předchozí teorie v mnohém liší. Analýza textů, jež je vlastní doménou biblické věd práci na místech, která jsou s těmito texty více či méně spjata, stejně jako nahlédnutí do archeologů, to vše prospívá většímu nadhledu nad vlastní studijní a badatelskou činností. úspěšnosti by spočívala v možnosti v daném směru pokračovat nejlépe s větším počtem studen UK, ale i z dalších fakult a institucí UK včetně archeologů, jejichž účast a další rozvíje byla při stávající téměř naprosté absenci základních pracovních a studijních materiálů k d české provenience více než žádoucí. Věřím, že se to podaří a že se najdou i v budoucnu fin které tuto činnost a spolupráci umožní.  Jeruzalém, Giv'at Šapira, 11. dubna 2011 Chirbet Qeiyafa – sekce C, budova č. 5 (předběžně určena jako stáje) Kvetoucí Šefela poblíž Chirbet Qeiyafa   * * * Filip Čapek, Th.D. (nar. 1971), studium na ETF UK (Mgr. 1997, Th.D. 2005), Ruprecht-Karls Heidelberg (1996-8) a Oxford University (1998-9). Odborný asistent na katedře Starého záko vědecký pracovník Centra Biblických studií AV ČR a UK Praha. (Marie Kohoutová)