60 let spánkové medicíny na neurologické klinice 1. LF UK A VFN ****************************************************************************************** * 60 let spánkové medicíny na neurologické klinice 1. LF UK A VFN ****************************************************************************************** Tisková zpráva k příležitosti 60. výročí založení spánkové laboratoře a vyšetřování spánku neurologické klinice 1. LF UK a VFN (12. dubna 2011) Zakladatelem spánkového pracoviště na Neurologické klinice je významný československý neur (1919–1989). Docent Bedřich Roth uskutečnil v roce 1951 na Neurologické klinice akademika registraci spánku a posléze vizionářsky začal budovat samostatnou spánkovou laboratoř jako na světě. Spánková laboratoř na Neurologické klinice se v tehdejší době nemohla dostatečně Bedřich Roth se stal jedním ze zakladatelů spánkové medicíny na světě. Jako první popsal n idiopatická hypersomnie a stal se jedním z nejuznávanějších odborníků na narkolepsii tehde Po roce 1989 se podařilo postupně vybudovat pracoviště k vyšetřování (monitorování) většin a bdění se zaměřením na poruchy s nadměrnou denní spavostí, abnormity pohybů ve spánku, po spánku, parasomnie a poruchy spánku s neurologickými chorobami. Pracoviště postupně zvětšu a mimo rutinního provozu vyvíjí soustavnou výzkumnou činnost. Posledních 20 let se postupn původních vědeckých prací o spánku a jeho poruchách pracovníků Neurologické kliniky a také citovanost těchto článků. Pracoviště má v tomto ohledu i velkou zahraniční spolupráci. Neu je také vzdělávací institucí pro pregraduální a postgraduální výchovu. Na podkladě prací v medicíně byly za posledních 20 let obhájeny čtyři postgraduální doktorské práce v oboru Ne kandidátské disertační práce v oboru neurologie, dvě doktorské disertační práce, jedna hab neurologie a dvě jmenovací profesorská řízení v oboru neurologie. Poruchy spánku u dětí prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Poruchy spánku u dětí a dospívajících jsou velmi časté a postihují nejméně 20–30 % populac poruchy spánku jsou převážně nočního charakteru a mají záchvatový ráz, vazbu na určité věk často i tendenci k spontánnímu ústupu (např. náměsíčnost, noční děsy, noční pomočování), j s nadměrnou denní spavostí (např. narkolepsie, idiopatická hypersomnie) a v dětském či ado teprve vznikají. Častým projevem je i kombinace poruch nočního spánku (např. dechové poruc apnoe, nebo přítomnosti periodických pohybů končetin) se zvýšenou únavou a ospalostí během steskem u kojenců a batolat bývá dětská insomnie, na které se však nejčastěji podílí výcho Nedostatečně dlouhý nebo nekvalitní spánek má za následek zhoršení kognitivních funkcí (pa koncentrace, abstraktního myšlení a exekutivních funkcí) s následným zhoršením školního pr poruchy chování (hyperaktivitu, impulzivitu), změny nálady a emocí (podrážděnost, agresivi labilitu nálady). Deficit hlubokého delta spánku vede k poruchám imunity, častější nemocno nedostatečné sekrece růstového hormonu, který je vázán na hluboká stádia NREM spánku, může růstové retardaci. Poruchy dýchání ve spánku mohou být pravděpodobně spojeny i s trvalým k postižením, s rizikem pozdějšího rozvoje kardiovaskulárního onemocnění a aterosklerózy. Zvýšená denní spavost je u dětí často přehlížena nebo považována za lenost, nedostatek int motivace. Diagnostickým problémem bývají i poruchy cirkadiánního rytmu, zejména syndrom zp Důsledkem je obtížné probouzení, pozdní příchody do školy, únava a ospalost při vyučování. diagnosticky při nejasných poruchách bdělosti je vždy nutno zvážit i drogovou závislost. Klinický výzkum poruch spánku u dětí a dlouhodobé sledování těchto nemocných má na Neurolo LF UK a VFN více než 30letou tradici a předmětem sdělení je prezentace některých těchto vý Spánek – vlivy prostředí a etnicita MUDr. Jitka Bušková, Ph.D. V posledním desetiletí vzrůstá zájem o rozdíly v nemocnosti různých etnických skupin, což na jedné straně genetické determinanty a na druhé straně sociální vlivy prostředí při vzni onemocnění. Zcela nově je pozornost v tomto směru upřena na oblast poruch spánku a spánkov „zdravý spánek“ jsou určující tři faktory: 1. jak spíme (kvalita spánku), 2. jak dlouho spíme (spánková deprivace vs. dostatečná délka spánku) 3. kdy spíme (správný cirkadiánní rytmus = rytmus spánku a bdění). Ukazuje se, že se v těchto třech oblastech částečně lišíme nejen individuálně, ale i jako jednotlivých populačních skupin. Přičemž je potřeba zdůraznit, že řadu z těchto faktorů lz Dosud publikované studie prokazují významné rozdíly v rámci etnických skupin především ve návycích. Toto důležité zjištění mění pohled na tzv. pravidla spánkové hygieny, která jsou evropskou majoritní společnost bez ohledu na jejich aplikovatelnost v rámci jiných etnik. hygieny mají za cíl vytvářet lepší podmínky pro kvalitní spánek. Některé studie provedené evropské populaci naznačují, že jejich nedodržování má přímý vliv na možnosti denní pracov výkonnosti a samozřejmě na kvalitu života. Podobně je také patrný rozdílný výskyt řady spánkových poruch v rámci jednotlivých populač Genetická predispozice je zřejmá např. u spánkové apnoe, jejíž včasná diagnostika a léčba pro rizika plynoucí ze závažných interních onemocnění, které spánkovou apnoi provázejí. Z údajů vyplývá, že spánková apnoe je spojena s 2,38krát vyšším rizikem srdečního selhání, s nočních srdečních ischemií a s nočními arytmiemi. U spánkové apnoe je prokázán vyšší výsky mozkových příhod. Spánková apnoe současně patří mezi vyvolávající faktory metabolických on nichž nejvýznamnější je diabetes mellitus 2. typu. Dále je známo, že toto spánkové onemocn rizikovým faktorem vzniku hypertenze. Výzkum/dotazníková šetření v této oblasti ozřejmují, jak k etnicky rozdílným pacientům při specificky odebírat anamnézu a jakým způsobem léčit poruchy spánku. Z klinického hlediska důležité zdůrazňovat souvislost režimových opatření typu spánkové hygieny s denní výkonnos na zdravotní rizika vyplývající z neléčení uvedených onemocnění. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA – děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA – ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.