Mezinárodní audit systému VaVaI v ČR - shrnutí 2. průběžné zprávy spol. Technopoli ****************************************************************************************** * Mezinárodní audit systému VaVaI v ČR - shrnutí 2. průběžné zprávy spol. Technopolis, VB ****************************************************************************************** IPn projekt MŠMT „Mezinárodní audit systému VaVaI v České republice a implementace jeho závěrů do strategických dokumentů“ Klíčové shrnutí 2. průběžné zprávy Technopolisu, Velká Británie Řízení českého systému VaVaI Národní konkurenceschopnost a inovační výkonnost se odvíjí od kvality a poznatků podnikate výzkumných organizací, vysokých škol a vlády. Při uplatňování role státu v národním inovačním systému mají problémy všechny země. Jako n způsob řízení se jeví finský model, kde Rada pro výzkum a inovace určuje klíčové obecné sm VaV a Radě předsedá ministerský předseda. Klíčem k úspěchu je, že Rada představuje jistou diskusi, do velké míry spoléhá na vstupy od resortů a státních agentur a zároveň je necháv návrhy implementací. Rada má malý sekretariát, intenzivně využívá znalostí shromažďovaných v systému a není zatížena mikromanagementem. Jako funkční alternativa koordinačního orgánu se přirozeně nabízí norský přístup jediné in pro výzkum a inovace. V praxi však tato instituce postrádá autoritu integrovat politiky je ministerstev a v podstatě neexistuje rada s tak vysokým postavením, která by to zvládla. A model, kde část ministerstva pro vědu koordinuje rozpočty na výzkum všech ministerstev, ne fragmentaci politik mezi navzájem si konkurujícími si resorty. Český systém řízení VaVaI zdá se přechází od tradičního modelu, kde všechna ministerstva m zodpovědnost za výzkum, k modelu, kde zodpovědnost nakonec žádné ministerstvo nemá a strat autoritativní role jsou centralizovány v rukou Rady pro VaVaI (dále Rada). Přechod k tomut zdá být veden extrémně nízkou mírou důvěry a touhou vyhnout se politickému kořistění. V ko Rada mohla usměrňovat TA ČR a GA ČR s vyloučením role ministerstev. To by mělo výhodu v si politik, ale na straně druhé by to vedlo k odtrženosti politik VaVaI od znalostí resortů, a aktéry a od dalších politik, se kterými by měla být politika VaVaI v souladu. Taková cen přenáší na Radu neudržitelnou analytickou zátěž na Radu. Významným problémem v uplatňování role státu v řízení a dozorování inovačního systému v ČR evaluační kultury vztažené k politického cyklu. Politický cyklus zde představuje proces id společenských problémů a příležitostí a na to navazující proces vývoje a implementace adek V tomto je zcela klíčové získávat zpětnou vazbu o tom, zda opatření efektivně vedou k cílů jinak není schopen rozpoznat, zda zvolený přístup je prospěšný nebo škodlivý. Hodnocení pr v ČR zaměřuje na přímé výstupy programů. Důsledkem je, že neexistuje žádné zhodnocení toho vedou k cílům, pro které byly zamýšleny. Stát nefinancuje programy VaVaI kvůli publikacím samotným, ale dělá to proto, aby bylo dosaženo širších společenských přínosů. Pokud se poz nepřesměruje od snadno spočitatelných věcí, které samy o sobě nejsou nijak užitečné, k odh programy správně identifikují a řeší společenské problémy, nebude ani známo zda jsou české efektivní. Podobně problematická je aplikace “jednoho kopyta na všechno”, které představuje stávající hodnocení výsledků VaVaI, která mechanicky přepočítává výsledky na bod, které slouží k hod a následně i k alokaci institucionální podpory. Důvody pro Metodiku jsou dobré: snaha o tr jasný signál že výsledky a kvalita výzkumu jsou důležité; spojuje hodnocení a formování po má technické nedostatky, které ale lze postupně ošetřit. Avšak mezi fundamentální problémy následující: redukuje komplexní realizaci výzkumu a inovací na příliš zjednodušené ukazate nerozlišuje mezi různými typy institucí zřízených k různému účelu; indukuje perverzní snah systém; odcizuje velkou část vědecké komunity; zakotvuje instituce v úspěšných kolejích mi nemusí být relevantní v budoucnosti. Metodiku je třeba nahradit přístupem kombinujícími indikátory minulé výkonnosti a schopnos budoucnosti. Shrnutí · Inovační systémy jsou složité, nelineární a informace jsou v nich rozprostřené. · Dokonalá řídící struktura systému VaVaI neexistuje. Ostatní země čím dál více usilují o rozprostřených znalostí k aplikaci holistických, vybalancovaných politik. · ČR jde obráceným způsobem: centralizuje a odosobňuje rozhodnutí, která se jinde činí dec důvěryhodném partnerství s aktéry. · Rada pro VaVaI by měla koordinovat a budovat konsensus ohledně obecných strategií a nemě mikromanagement. · Toho lze dosáhnout decentralizací a cestou jemného usměrňování založeného na dialogu a p monitoringu. · Nápomocné může být takové hodnocení, které je méně mechanické a více orientované na form VaV. · Institucionální podpora by měla být poskytována na delší období, ideálně 4 roky, tak, ab organizace, orientaci na nové oblasti výzkumu a dodala na jedné straně stabilitu a na druh tisková zpráva MŠMT, 18. 4. 2011 [ URL "IFORUM-10805-version1-MSMT_TZ_18_4_2011.doc"]