S Davidem Storchem o projektu SCALES ****************************************************************************************** * S Davidem Storchem o projektu SCALES ****************************************************************************************** David Storch se v Centru pro teoretická studia UK zabývá makroekologií a evoluční ekologií se podílí na dvou projektech týkajících se ekologických procesů podmiňujících diverzitu př Pod názvem projektu „SCALES - Securing the Conservation of biodiversity Doc. Dr. David Sto Levels and spatial, temporal and Ecological Scales,“ který právě začíná, nějak nevím, co s představit. Pokud člověk není biolog nebo environmentalista, těžko odhaduje správný termín Já vlastně taky nevím. Tam je nejdůležitější ta zkratka SCALES, je to zároveň i slovo. Vy vlastně děláte projekty dva, souvisejí spolu? To ano, trochu, ale ten druhý je normální projekt GAČR. Téma je trochu podobné. Nás zajímá biologická diverzita v různých, hlavně prostorových měřítkách, takže z toho hlediska spolu souvisejí, ale evropský projekt je mnohem víc zaměřen na problém škál (měřítek), co se děj měníme měřítko, a na aplikaci na ochranu přírody. Evropské projekty jako je DAISIE, na kterém například participují prof. Pyšek a prof. Jaro tendenci, aby byly užitečné pro „policy,“ konkrétní opatření na ochranu přírody. A to je p také, zatímco projekt GAČRový je mnohem teoretičtější. Projekt SCALES se tedy týká územního měřítka? V podstatě ano, hlavně prostorového měřítka, taková je hlavní idea těch, co ho předkládali Podílí se na něm 28 institucí z evropských států a EU ho také financuje. Ochrana nebo péče je většinou velmi lokální a odehrává se na úrovni jednotlivých chráněných území nebo rezer důležité, co se děje v přírodě, se děje na všech úrovních v různých měřítkách včetně těch například o posuny areálů druhů, změny rozšíření druhů, klimatické změny a podobně; ty pro celých kontinentů. Jde tedy o to nějakým způsobem propojit znalost jevů, kterým my říkáme s tím, co se děje a co můžeme udělat v malých škálách. Proto se to jmenuje SCALES. Co se stane, když změníme měřítko lokální za nad-lokální, rozprostřené na velké území? Co Což s daty... ta jsou vždycky vázaná na nějaké měřítko a s daty to nic zvláštního neudělá. že – řeknu příklad: Typicky chráníme třeba druhy, které jsou vzácné v České republice, ale vzácné z různých důvodů, přičemž jedním z nich může být ten, že jsou rozšířené na okraji s mají areál rozšířený víc na východ a tam jsou hojné, takže je chráníme jen proto, že tady nejzápadnější populace toho druhu. Jiné druhy jsou vzácné, poněvadž jsou opravdu na ústupu areálu rozšíření. A tohle je potřeba vědět, abychom s nimi mohli odpovídajícím způsobem za věc, která je důležitá z hlediska měřítek, je prostupnost krajiny. Jedna věc je, jaké druh v jednotlivých chráněných územích, ale druhá věc je, když ty druhy začnou přibývat, protož chránit, jestli vůbec mají dostatečně prostupnou krajinu, aby mohly znovu osídlit celou Ev už nevyřešíme na lokální úrovni. Musíme něco vědět o struktuře rozšíření v celé Evropě. Da vysvětlujeme rozšíření organizmů buď přes prostředí (které je někde vhodné, a tam jsou, ji tam nejsou), anebo přes dynamiku šíření, jakože někde se začaly šířit a teď se budou šířit naopak postupně ustupují z celého areálu. A tomu nejde porozumět bez znalosti toho, co se Evropy. Až bude projekt uzavřen a vyhodnocen, pozmění náhled na účinné způsoby ochrany krajiny? Projekt teprve začíná a nevíme, kam nás zavede. Samozřejmě, v rámci projektu se vytvářejí propracovanější systém datových struktur, které nás informují o tom, jak evropská příroda jaké faktory ovlivňují to, proč je právě tady taková a jinde jiná. Projekt určitě přispěje informovanost o tom, jak vypadá evropská diverzita a jak se mění v různých měřítkách, bude do jaké míry může přispět k efektivnější ochraně nebo lepšímu managementu biodiverzity, si netroufám odhadnout. Proběhlo teprve první kolo dílčího hodnocení, kdy jsme odevzdávali dí shromažďovali jsme data a udělali první analýzy. Navíc moje pracoviště není angažované ve se týkají politiky ochrany přírody. To znamená, že my děláme spíš teoretický výzkum a posk nástroje. Jaké administrativní nástroje ochrany přírody a její diverzity jsou účinnější - šetrný pří všech k životnímu prostředí, šetrná průmyslová výroba, tedy technologie, které ji nebudou administrativní nástroje ekonomické a právní formou sankcí nebo podporou projektů na ochra je konečný stav přírody něco, co se vymyká vlivu lidské činnosti? Myslím, že se to nevymyká, ale takové věci, které se týkají například šetrnějších technolo emisí CO2 atd. směřují tam, aby životní prostředí bylo čistší, případně aby nebyly klimati si úplně jistý, že to opravdu funguje, ale každopádně nejde přímo o přírodu a její ochranu je dobré třeba odsiřovat elektrárny, ale hlavně kvůli nám, protože lidé jsou z toho nemocn technologie jsou opravdu cílené spíš na lepší životní prostředí člověka než přímo na příro ochranu divoce žijících druhů. Co se týče ochrany divoce žijících druhů, jsem přesvědčen, je ta ochrana, která používá administrativní nástroje. Administrativním nástrojem je vyhlá nebo vyhlášení národního parku se všemi pravidly, která z toho plynou, a spočívá v tom, že právní rámec, který umožňuje vyhlašovat chráněné území, vyhlašovat významné ptačí oblasti, chráněná z jiných důvodů (třeba území pro tah živočichů). Administrativní nástroje dávají „dělat“ ochranu přírody, například zvolit a prosadit správný management chráněného území, omezení určitých činností, že se tam zakáže něco ničit. Zmínila jste šetrnost – ta se hodí efekt toho, že se lidé uskromní, není viditelný; v dlouhodobém měřítku by měl pomoci, ale něco, na základě čeho bychom mohli říct: díky tomu, že se lidé uskromnili, začali zase při Takhle to nefunguje. Co je tedy z vašeho hlediska pro ochranu biodiverzity nejdůležitější? Co nejvíc jí prospív To je zajímavá otázka. Ona se odvíjí spíš od toho, co biodiverzitě nejvíc škodí. Prospívá omezení toho, co jí nejvíc škodí. A to je? Nejhorší faktory, které nejvíc ohrožují současnou biodiverzitu evropskou, ale platí to pro polokouli, jsou změny měřítek krajinné mozaiky v tom smyslu, že měřítko, ve kterém se odeh procesy se strašně zvětšilo. Úplně triviální případ: dříve byla malá políčka, každé jiné, lány. To je klasický příklad, o kterém bychom mohli říct, že nastal už v 50. letech, ale t skutečnosti kontinuální a vede k tomu, že tam, kde se střídaly pole a lesy a různé křoviny tam byla převaha polí, vymizely minoritní biotopy a teď tam jsou homogenní lány polí. A na převaha lesů, tam to zarostlo lesem, takže zase zmizely minoritní, jemnozrnné biotopy. Kra homogenizuje v určitých měřítkách - kde bylo víc lesa, je teď víc lesa, kde bylo víc polí, polí. Tento jev obecně provází hrubnutí škály a intenzifikace, změna hospodaření od extenz ale ne příliš intenzivního - člověk předtím hospodařil všude, ale ty zásahy byly spíš mírn teď se někde vůbec nehospodaří, někde krajina zarůstá, jinde je naopak intenzivní hospodař dneska v národních přírodních rezervacích a chráněných územích kosí, uplatňuje se specific který jakoby simuluje starou tradiční zemědělskou činnost.) To je podle mě nejcharakterist současné přírody. Dnešní příroda zarůstá, protože se neuplatňuje extenzivní způsob obhospo kde nezarůstá, jsou pole, takže mizejí okrajové habitaty, louky, křoviny, prostě to, co dn potřeba. Navíc se krajina hodně eutrofizuje, to znamená, že díky umělým hnojivům a dalším věcem, je živin, takže začnou převažovat druhy, které jsou nitrofilní, třeba kopřiva. To samé a v je týká sladkých vod. Sladké vody, typicky rybníky, jsou dnes strašlivě znečištěné, eutrofizo že rybáři to chtějí, zvětšují se tím výnosy kaprů. V celé Evropě jsou dneska sladké vody n zničené, protože se do nich cpe moc živin a většina zvířat to nepřežije, jen ti kapři, o k Jaká je úloha vašeho týmu v rámci projektu SCALES? Spíš teoretická. Soustředíme se na dvě věci; jednak analyzujeme celoevropská data o rozšíř skupin organizmů z hlediska toho, jaké faktory ovlivňují diverzitu, jestli je to klima, ne krajiny, nebo hlavně prostorové uspořádání krajiny. A potom děláme teoretický výzkum, kdy nástroje a přístupy, které by umožnily předpovídat diverzitu na větších škálách z určitých menších škálách. Idea je taková, že jestli když budeme mít menší roztroušené vzorky krajin toho odhadnout celkový počet druhů v celé zemi nebo Evropě, případně jestli budeme z menší jak se co mění, a budeme moci říct něco o tom, co se děje s přírodou v celé Evropě. Naší s teoretické nástroje, které umožní tuto předpověď. Děkuji za rozhovor. ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒ doc.▒Dr.▒David▒Storch,▒Ph.D.▒vystudoval▒biologii▒na▒Přírodovědecké▒fakultě▒UK▒v▒Praze.▒Zab fakultě▒UK▒a▒na▒Přírodovědecké▒fakultě▒JU.▒Je▒spoluorganizátorem▒proslulého▒semináře▒„Biol Biologie▒krajiny:▒biotopy▒České▒republiky▒a▒Jak▒se▒dělá▒evoluce.▒Je▒editorem▒časopisu▒Ecol ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒ biodiversity▒pro▒Cambridge▒University▒Press.▒Je▒ředitelem▒Centra▒pro▒teoretická▒studia,▒sp (Marie Kohoutová)