Růžová rodu sluší. Nová kniha o rodu v životě literatury ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 25. 5. 2011, autor: Lucie Kettnerová, rubrika: i-Forum informuje Jednou z posledních novinek Nakladatelství Karolinum je publikace z pera translatoložky Ph Kalivodové, Ph.D., která se zaměřuje na fenomény a otázky překladu a rodu. Křest knihy Bro Klášterský? Krásnohorská nebo Byron? s podtitulem O rodu v životě literatury se uskutečnil komorním prostředí Ústavu translatologie FF UK, který sídlí ve Šporkově paláci. V práci Evy Kalivodové se prolíná několik jejích dlouhodobých zájmů, a to o oblast české a literatury 19. století s některými přesahy do století dvacátého, o problematiku překladu a genderová studia. Právě hra mnohostranných vzájemných působení, mezi kterými autorka nachá spojení, a dokáže tak nabídnout nové vnímání koncepcí, pojmů a tvrzení, tradičně ukotvenýc (zdánlivě) oddělených disciplín, činí z daného textu téměř dobrodružství. „Nikdy jsem nevěřila, že napíšu knihu,“ řekla v úvodu setkání Ph zastrašovala. Pak se ale sešlo několik velmi důležitých inspirac inspirací pro ni bylo prostředí domovského Ústavu translatologie tvořilo doktorandské studium v Ústavu pro českou literaturu a li zapojit překlad a překladovou literaturu do uvažování o české ku se vstřícností k tomu, co je nově možné odhalovat pomocí gendero Eva Kalivodová se při prezentaci knihy neopomněla vyjádřit k její růžové obálce: „V naklad se objevuje určitý trend – nakladatelé si myslí, že růžová barva rodu sluší. Setkala jsem Nakladatelství Karolinum, ale jsou signály, že takto uvažují i další nakladatelé. Před pár uklidnilo, když jsem v novinách četla, že růžová není vyhrazena pouze rodu, ale působí na Podle ředitele Ústavu translatologie PhDr. Mgr. Stanislava Rubáše, Ph.D., tato knížka nepo kritického a ducha analytického. „Pro mě osobně z knížky vyplynula dvě témata. Prvním je, jako metoda zkoumání literatury je dodnes málo využíván a oceňován. Skrze překlad se totiž významů nasvěcují jinak, často zajímavě, než při běžném čtení. Přitom tato metoda literárn překlady se ukázala jako velmi produktivní. Druhé téma spatřuji v tom, že aby člověk někam jako v knize zmiňovaná Eliška Krásnohorská přesáhnout provinciální omezenost a otevřít se Součástí prezentace knihy byla i přednáška autorky o problematice překladu a rodu i diskuz publikací.