Václav Straka žil téměř jedno století. Poctivě se vším, co přineslo ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 29. 6. 2011, autor: Zdeněk Pousta, rubrika: i-Forum informuje V Praze po krátké nemoci ve věku 97 let zemřel 11. června 2011 absolvent Univerzity Karlov 2. světové války plk. v.v. Václav Straka. Byl to zkušený učitel, redaktor a šéfredaktor, a sportovec. Před druhou světovou válkou získal stipendium v Belgii, po Mnichově se aktivně odbojové činnosti a s československými vojáky se dostal do Anglie. 17. listopadu 1940 se s Ústředního svazu československého studentstva v zahraniční armádě. Se speciálním vojenským jako jeden z prvních Čechoslováků vrátil do vlasti. V úterý 21. června v motolském krematoriu na výslovné přání zesnulého nezazněly čestné sal tóny vojenské večerky, přestože sbohem patřilo poslednímu československému vojáku stopades Kombinovaného oddílu, který z našich zahraničních jednotek jako první překročil původní st května 1945 jeho vojáci vztyčili čs. vlajku u Mühlbachu (dnes obec Pomezí) na Chebsku. Narodil se v prvním roce první světové války 8. dubna 1914 v Praze a celé „moderní 20. sto se vším, co k němu náleželo. Po obecné škole v Košířích maturoval 14. června 1933 na reálném gymnáziu na Smíchově. Řádn úspěšně vykonanými státními zkouškami před Českou vědeckou zkušební komisí pro učitelství náměstí. Po získání stipendia od belgické vlády odejel 15. září 1938 do Belgie, kde se měl lektora českého jazyka. Zkušený funkcionář pražského Spolku posluchačů filozofie sdružil v Bruselu kolem sebe poče univerzitního družstva košíkové. O to větší účast mu po osudné mnichovské smlouvě projevil Když po půl roce Němci okupovali zbytek původního Československa, začal Straka s odbojovou organizoval nábor dobrovolníků do rodící se československé zahraniční armády ve Francii. P do neutrální Belgie utíká do Paříže, kde jej shodou okolností do armády přijímá čs. důstoj legionář z 1.světové války, spisovatel MUDr. František Langer. Po pádu Francie se šťastně dostal se skupinou československých vojáků do Anglie. K letectv nebyl pro určitý druh barvosleposti přijat a stal se redaktorem, později šéfredaktorem arm Naše noviny. Účastnil se druhé vlny vylodění v Normandii a následného obléhání přístavu Du speciálním, tzv. Kombinovaným oddílem, vyčleněným z Československé obrněné brigády, se jak Čechoslováků vrátil do vlasti. Když byl v roce 1940, v den prvního výročí tragických událostí 17. listopadu, obnoven Ústř československého studentstva v zahraniční armádě, byl do jeho výboru zvolen i Václav Strak výboru se podařilo, aby byl 17. listopad prohlášen Mezinárodním studentským dnem, byť této propagačně důležité světové pocty chtěli v exilu dosáhnout pro své perzekvované studenty a mnohem početnější Poláci a Francouzi. Byl to významný akt, který velice pomáhal zvýšit res Československa ve světě. Je proto až s podivem, že si tohoto významu naši současní státní neváží a vlastně neuznávají tento den, který si za války připomínal celý svobodný svět. Pro Univerzitu Karlovu je poctou, že studenti-vojáci, kteří se přihlásili do zahraniční ar připraveni položit i za její osvobození i svůj mladý život. Čest jeho památce!