Monte Hellman uvádí v Karlových Varech svou Cestu nikam ****************************************************************************************** * Monte Hellman uvádí v Karlových Varech svou Cestu nikam ****************************************************************************************** 6. 7. 2011, autor: Zbyněk Vlasák, rubrika: Studenti Tarantinův debut jsem měl dělat já Americký režisér MONTE HELLMAN se do Karlových Varů vrátil po čtyřech letech. V roce 2007 sekce Nový Hollywood svou kultovní Dvouproudou asfaltku. Letos dorazil s novým filmem Cest premiéru loni v Benátkách, kde Hellman dostal rovněž cenu za celoživotní dílo. Hrdina vaší Cesty nikam říká, že devadesát procent filmu je casting. Jak obsazujete herce Se svou postavou absolutně souhlasím. Herce obsazuji různými způsoby; dřív jsem třeba použ z filmů. Někdy vás taková fotka nechá nahlédnout do lidského nitra lépe než pohyblivé obrá herce prohlížím v různých pořadech na YouTube. Zajímá mě, jestli jsou dostatečně uvolnění, plynout a dít se. Na jejich filmy se ale nedívám. Na karlovarském Master Classu jste mimo jiné říkal, že svým hercům přizpůsobujete role, že důležitější než postavy. Co na to říkají scenáristé? Snažím se jim to neříkat. Zatím se žádný nevzbouřil, asi jsem měl štěstí. Scenárista Cesty Gaydos, mimochodem editor časopisu Variety, si na změny v dialozích taky nestěžoval přímo dceři, která snímek produkovala. Když pak Cestu nikam viděl ve finální verzi, byl spokojen Do svých filmů jste obsazoval třeba Jacka Nicholsona, a to úplně na začátku jeho kariéry. Jack je pořád stejný. Nemyslel si tehdy, že z něj někdy bude hvězda. Myslel si, že už hvěz Nevzpomínám si, jak přesně jsme se seznámili, ale stali se z nás přátelé, když natáčel Div Pracoval jsem tehdy v producentském týmu. Je velmi inteligentní, vysoce vzdělaný, samouk. univerzitu, vypracoval se sám. Nicholson prý v Cannes dokonce prodával vaše filmy, jako producent. A šlo mu to dobře, Jack je opravdu silná osobnost. Setkal se v Cannes s mnoha lidmi, s God kteří tehdy ve francouzské kinematografii něco znamenali. Prodal moje filmy, ale chvilku t Francii dostaly do distribuce. Společnost, která je zakoupila, přestala brzy existovat a o součást soudního sporu tři roky u ledu. Nakonec se ale dočkaly relativně dobrého přijetí. S prvním filmem vám, jako mnoha jiným z generace Nového Hollywoodu, pomohl osvícený produc Jak k tomu došlo? Cormana jsem poznal přes svou manželku. Byla herečkou a hrála i ve filmu, který on produko po studiích začal režírovat v divadle. Jenže divadlo, ve kterém jsem působil, koupil filmo rozhodl se z něj udělat kino. Corman mi poradil, ať to vezmu jako znamení a zkusím filmaři Bylo těžké se přeorientovat z divadla na film? Stačí se naučit dosahovat jinými prostředky podobných výsledků. Často mluvíte o svých zkušenostech s herci. Je pro ně obtížnější vyvolat emoci ve filmu ne V divadle fungují diváci pro herce jako vodítko. Snadno poznají, jestli něco funguje, nebo zda jsou lidé v hledišti pozorní, smějí se či pláčou. U filmu musí roli publika převzít re natáčení. Tahle jeho funkce je podobně důležitá jako vzpomínaný casting. Přátelil jste se s dalšími režiséry z generace takzvaného Nového Hollywoodu? S mnoha z nich jsme společně pracovali právě pro Cormana. Přátelil jsem se s Bogdanovichem jsem Jonathana Demmeho, Scorseseho. Myslíte, že jste sdíleli nějaký životní či filmařský pocit? U nás v Americe jsme postrádali teoretická východiska. Mnoho režisérů třeba z francouzské kritici a měli v hlavě nalinkované, co a jak chtějí dělat. To ve Státech neplatilo. Každý vlastní metodu, nezávisle na ostatních. Bavili jste se o svých filmech? Mluvili jsme o různých věcech, o víně například. Já ho sice nepiju, ale takový Coppola roz Na předvčerejším Master Classu jste mimo jiné prohlásil, že režie nejde naučit. Vy ji přes tom rozpor? Své kalifornské studenty varuju, že v mnoha ohledech plýtvají penězi. Filmové školy jsou v a nejsem jistý, jestli vůbec k něčemu jsou, jestli by nebylo lepší rovnou začít točit, jak Tarantino. A vy jste u toho před devatenácti lety figuroval jako producent. Jeho scénář ke Gaunerům se mi velmi líbil. Měl jsem ho původně dokonce režírovat sám, přip chytrý, duchaplný. Ale se mnou za kamerou by byla výsledná podoba určitě úplně jiná. A řek upřímně – asi ne tak dobrá. Věděl jste už tenkrát, že Tarantino jednou bude vzorem vašich studentů? Úspěch nikdo nedokáže předvídat. Stejně jako u Nicholsona jsem tehdy jen cítil, že Taranti silnou osobností. Jeden čas měl na mladé filmaře opravdu obrovský vliv. Ale všechno se měn etabloval, a i když měl a má mnoho napodobitelů, vnímají ho mí dnešní studenti už jen jako Projekce filmu Cesta nikam: 7. 7., 9:30, Malý sál 9. 7., 19:00, Espace Dorleans Článek byl publikován 6. 7. ve Festivalovém deníku. Autor textu absolvoval mediální studia