Znečištění povrchových vod v ČR ****************************************************************************************** * Znečištění povrchových vod v ČR ****************************************************************************************** Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze se dlouhodobě zb a sledováním změn kvality povrchových vod v prostoru ČR a hlavních evropských povodí. Cíle analyzovat a vyhodnotit hlavní trendy vývoje kvality vody našich toků. Jedná se zejména o prostorových aspektů uskutečněných změn, identifikaci kritických oblastí, zdrojů znečištěn podílejících se na znečišťování toků a navrhovat řešení směřující k snížení zátěže vodních revitalizaci vodních ekosystémů. ****************************************************************************************** * Vývoj kvality vody našich vodních toků ****************************************************************************************** Kvalita vody v našich řekách a vodních nebyla vždy stejná. Obecně můžeme říci, že změny kv kopírují celkový hospodářský vývoj a míru citlivosti k životnímu prostředí jak v naší zemi Ještě na počátku 20. století bylo i na velkých řekách zcela běžné koupání. Bezpočet říčníc z Vančurova Rozmarného léta však vzal většinou za své po 2. světové válce díky masivnímu n průmyslu spolu s prakticky nulovým ohledem na životní prostředí. Obrázek 1 Koupání v Labi - Kolín okolo roku 1920, Foto ČTK Z řek se tak postupně stávaly stoky, sloužící jako zdroj vody pro nenasytný průmysl na str straně druhé jako odpadní kanál na stále větší množství odpadů. S novými technologiemi se dostávat kromě „klasického“ znečištění nově i toxické látky – DDT, PCB, AOX, stejně jako t usazené v sedimentech představují hrozbu i po desetiletích. Stejný vývoj ovšem zaznamenal celý vyspělý svět. Dekády 60. a 70. let tak celosvětově před nejvyšší úrovně do té doby prakticky nekontrolovaného znečišťování vod. V západní Evropě i Americe se však od konce 60. let začaly otázky životního prostředí postupně dostávat do zá díky tomu se postupně započalo se sanací nejvíce znečištěných toků. U nás však obrat ve vývoji mohl nastat až se změnou politických poměrů po roce 1989. Během desetiletí se však podařilo díky mohutným investicím do čistíren odpadních vod největších zdrojů a měst rychle a významně snížit do té doby kritickou úroveň znečištění našich nejvý Obrázek 2 Vývoj kvality vody v Labi - Děčíně. Látkový odnos organických látek a amoniakáln J.Langhammer, 2003; data ČHMÚ K nejrychlejším změnám došlo u velkých řek, ovlivňovaných silnými průmyslovými bodovými zd Přelomovým obdobím přitom byla první polovina 90. let, kdy byly zprovozněny nové čistírny největších zdrojů emisí. Ke změnám však došlo v rámci celé říční sítě. Srovnáme-li stav kvality vody toků v povodí konci 90. let, vidíme, že především výrazně ubylo nejvíce znečištěných toků. Na konci éry přes 70% celkové délky našich toků znečištěno v míře, odpovídající dvěma nejhorším třídám normy se jedná o vodu s omezeným nebo žádným použitím. Po 10 letech je těchto toků již jen třetina, přičemž toto číslo se stále snižuje. Tento dramatický pokles odráží zmíněné změny tocích. Význam těchto změn je obrovský. Naše největší toky se z mrtvých stok probudily zpě čemž může svědčit např. návrat lososů a bobrů na dolní tok Labe, stejně jako možnost volné řekách, dlouhá desetiletí sužovaných nebezpečnými odpady. ****************************************************************************************** * Kvalita vody našich řek dnes ****************************************************************************************** Na počátku 21. století většina českých velkých řek má kvalitu vody srovnatelnou s obdobným Největší města, stejně jako průmyslové závody disponují relativně účinnými čistírnami odpa redukují objem produkovaného znečištění na přijatelnou mez. Přibližně třetina toků sice zůstává stále nadměrně znečištěna, na přibližně 10% délek všec nacházíme vodu neznečištěnou nebo znečištěnou jen velmi mírně. Problémem zůstávají drobné vodní toky v zemědělské krajině, které však tvoří převážnou vět hydrografické sítě. Malé obce stejně jako lokální průmyslové závody i zemědělci díky nedos neinvestují do čištění odpadních vod a kvalita těchto drobných toků tak dlouhodobě stagnuj oblastech se dokonce i zhoršuje. Navíc právě v této oblasti ČR navíc obdržela výjimku od EU na budování čistíren odpadních obcí, což řešení tohoto problému opět na řadu let odsouvá do budoucnosti. Obrázek 3 Změny znečištění toků v české části povodí v 90. letech - organické znečištění, toky v okrajových částech povodí zaznamenávají nárůst zátěže zejména v oblasti komunálního J. Langhammer, 2003; Data ČHMÚ, VÚV ****************************************************************************************** * Pojem kvalita vody ****************************************************************************************** Pro hodnocení míry kvality vody používáme dva hlavní přístupy. První je přístup fyzikálně-chemický. Ten hodnotí jakost vody podle míry koncentrace určitý v odebraném vzorku. Hodnotíme tak např. koncentraci dusičnanů, fosforu, olova, rtuti a mno cizorodých látek, stejně jako měříme základní fyzikální vlastnosti vody – její teplotu, vo Biologický přístup naproti tomu hodnotí kvalitu vody nepřímo, pomocí indikátoru celkového vodního ekosystému. Podle přítomnosti určitých mikroorganismů tak jsme bez složitých chemi schopni stanovit celkový stav jakosti vody v řece či nádrži. Oba přístupy jsou navzájem nezastupitelné a při hodnocení jakosti vody se používají součas ****************************************************************************************** * Sledování kvality vody ****************************************************************************************** Kvalita vody je u nás i ve světě pravidelně sledována přibližně od poloviny 60. let. Ke sledování slouží síť kontrolních profilů – míst, kde se pravidelně odebírají vzorky vod nejprve analyzují v laboratoři a podle zjištěných hodnot se provede vyhodnocení podle plat Normy pro posuzování kvality vody jsou přitom různé pro různé způsoby využití vody. Nejpřísnější kritéria platí ve všech zemích pro pitnou vodu, jiná pro vodu na koupání, odl závlahy. Měřítka pro hodnocení míry kvality vody se liší i v jednotlivých zemích – kritické hodnoty podle míry péče o životní prostředí i zvyklostí. Navíc měřítka na jakost vody se neustále čase, spolu s vývojem obecného poznání. Pro stanovení celkové míry znečištění se u nás používá klasifikace, řadící kvalitu vody do tříd. První třída představuje vodu velmi čistou, využitelnou obvykle pro všechny účely včetně vo třída vodu znečištěnou, vhodnou víceméně již jen pro průmyslové odběry a pátá, nejhorší tř velmi silně znečištěnou, pro kterou se obvykle nehodí žádné využití. Obrázek 4 Plošné zdroje znečištění – střední Čechy, 2001. Zemědělství představuje v součas z nejvážnějších zdrojů ohrožení kvality povrchových vod. Vodní toky jsou znečiťovány již v oblastech a díky intenzitě využití krajiny jejich zátěž dále narůstá. Foto J.Langhammer, 2001 ****************************************************************************************** * Ochrana vod před znečištěním ****************************************************************************************** Ideální stav, kdy bychom nepotřebovali vodu chránit před znečištěním, protože bychom žádné asi nikdy nenastane. Musíme se proto pokoušet hledat nejvhodnější kompromis mezi intenzito a mírou produkovaného znečištění a především se starat o účinnou eliminaci vyprodukované z Možnosti ochrany vody před znečištěním jsou různé, od konkrétních technických opatření, př administrativní, finanční až po legislativní nástroje. Z hlediska praktických opatření však nejdůležitější zůstává efektivní čištění vyprodukovan vod. Pro tento účel slouží městské i průmyslové čistírny odpadních vod různé kapacity a te které v dnešní době umožňuje již relativně vysoký stupeň odbourání znečištění. U plošných zdrojů znečištění, tj. zejména u zemědělské výroby je potom velmi důležitým prv prevence, dodržování správných hospodářských praktik a odpovědný přístup k životnímu prost Pro malé toky je potom významné posilování jejich přirozené samočisticí schopnosti, a to j preventivními opatřeními v povodí, snižujícími produkci zátěže, tak konkrétní revitalizací údolních niv. Obrázek 5 Čistírna odpadních vod Plzeň. Zprovoznění ČOV v Plni v druhé polovině 90. let vý znečištění na více než 100 km úseku toku Berounky. Foto J. Langhammer, 1999 RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D.