Divadelní představení jako kurzy latiny a rétoriky. Tak vyučovali jezuité ****************************************************************************************** * Divadelní představení jako kurzy latiny a rétoriky. Tak vyučovali jezuité ****************************************************************************************** 13. 9. 2011, autor: Lucie Kettnerová, foto: archiv M. Jackové, rubrika: Rozhovory & portré Pražské jezuitské školské drama v první polovině 18. století představuje nová publikace te Magdalény Jackové. Původně disertační práci obhájenou na katedře divadelní vědy pro knižní vydavatelství Filozofické fakulty UK ve své ediční řadě Trivium. Na knižních pultech ji na září. Autorky jsme se zeptali, co všechno v její knize mohou čtenáři najít. Co stálo u zrodu vašeho zájmu o tuto problematiku? M U zrodu mého zájmu o jezuitské drama stála trochu náhoda. V rámci semináře věnovanému staF zadání zpracovat právě jezuitské divadlo. V té době existovalo přesvědčení, že téměř žádnl když jsem přišla do Národního archivu v Praze, přistály přede mnou dva kartony plné rukopv psali jezuité pro své studenty na gymnáziu. Jedná se o velmi unikátní materiál, a to i ves zachovaným rukopisům si můžeme udělat dobrou představu o běžné školní produkci v té době.š Co konkrétně jste v archivu nalezla? s Jednalo se o více než šedesát her z pražské koleje na Novém Městě, dále o hry z koleje v p ale ve své práci nezabývám, stejně jako texty z Českého Krumlova a Kladska, dochovanými vd dvou pražských gymnázií na Starém Městě a Malé Straně se zachovaly až na pár výjimek jen P stručným obsahem výstupů. l Jakým pohledem jste se na jezuitské drama dívala? Č Vyplývá to ze samotné knihy, která se dělí na 3 části. První čtenáře uvede do situace, jak vypadalo a při jakých příležitostech se hry provozovaly. Druhá část se zaměřuje na stavbu srovnává ji s tím, jaké byly názory jezuitů na drama v teoretických příručkách. V poslední materiál do tematických skupin podle motivů. Kolik scénických poznámek se v textech zachovalo? Víme například, v jakých kulisách se pří Scénických poznámek zde najdeme velmi málo a většinou se týkají oznámení, že přichází doty nebo že zazní zvuk pozounu. Jak to v praxi vypadalo, se můžeme tedy jen domýšlet. Když se divadlo a potažmo barokní divadlo vůbec, tak si člověk představí efekty a jeviště vybavené scénickou mašinerií. Jenže toto byly školní hry, do nichž byla zapojena jen jedna třída, t určitě skromnější. Fotografie z představení hry o sv. Kateřině jezuity Arnolda Engela v nastudování divadelní Lauriger, který se specializuje na uvádění latinských barokních her a jehož je M. Jacková Kde se představení odehrávala? Každá jezuitská škola měla svůj sál nebo prostor, který byl určený právě pro hraní divadla pro spolužáky a rodiče, případně i mecenáše školy. K čemu vlastně tato představení sloužila? Divadelní hry sloužily k procvičení latiny, na niž byl v jezuitských školách kladen velký při tom děti učily veřejně vystupovat. Nakolik jsou témata jednotlivých her originální? Motivy a dějové linie se velmi často opakují, jedná se o Jak byste zhodnotila úroveň her? Závisí to na tom, s čím ji budeme srovnávat. Vyloženě nep není. Většinou se jedná o slušné, průměrné hry. U několik být ale shovívaví, neboť učitelům bylo třeba pouhých pěta Přitom museli ve třídě zvládat kolem 50 až 100 dětí a kro Všechny rukopisy jsou psané latinsky. Jak obtížné bylo pro vás je přečíst? Naštěstí to tak obtížné nebylo, neboť jejich autoři psali většinou hezky. Navíc hry nejsou ale humanistickým písmem, které je velmi blízké našemu psacímu písmu. Budete se tomuto tématu ještě dále věnovat? Doufám. Mým nejbližším plánem je zpracovat edici přibližně pěti her určených pro nejnižší se o kritické vydání s poznámkami, jehož součástí by byl zrcadlový překlad do češtiny. Kaž reprezentovat jeden z motivů typických pro tehdejší drama.