Připomínky Univerzity Karlovy k pracovnímu návrhu věcného záměru zákona o vysokých ****************************************************************************************** * Připomínky Univerzity Karlovy k pracovnímu návrhu věcného záměru zákona o vysokých školá 9.9.2011) ****************************************************************************************** Univerzita Karlova je nadále přesvědčena, že lépe než připravovat nový zákon o vysokých šk novelizovat stávající předpis. Mimo jiné by se tak předešlo značnému simultánnímu rozkolís prostředí vysokých škol i vnějších podmínek pro jejich činnost. UK nicméně konstatuje, že předložený věcný záměr zákona je v případě zohlednění níže uvede připomínek materiálem, který je možné akceptovat jako podklad pro přípravu paragrafovaného nového zákona o vysokých školách, jakkoliv je důkladnější oponentura podkladu ztížena jeho až nevhodnou obecností. Konkrétní výhrady a připomínky: 1. Struktura věcného záměru by měla být formalizována do podoby jednotlivých očíslovaných text musí být podroben terminologickému ujednocení. 2. Explicitní zakotvení tvůrčí činnosti (na základě které vysoká škola zpřístupňuje vzdělá širšího pojmu zahrnujícího i jiné činnosti, než „pouze“ vědecké či umělecké, je poněkud pr a musí být doprovázeno mnohem přesnějším vymezením a určujícími hledisky pro posuzování kv činností. 3. I když je problematice zajišťování kvality věnována samostatná část návrhu, nepropracov se systémem vnitřního zajišťováním kvality jednotlivých vysokých škol (a hodnocením tohoto vágní pojistky při vnějším hodnocení kvality vzbuzují obavy, že ani připravovaný zákon nev podmínky pro redukci té části stávajícího, zejména neuniverzitního studia, která je vysoko vzděláváním pouze formálně. 4. Vymezení hodnotící organizace, rozsahu hodnotícího oprávnění, vlastního procesu hodnoce jít o správní řízení), ale i předmětu hodnocení a vztahu tohoto hodnocení a jeho zabezpeče Akreditační komise je nejméně propracovanou a domyšlenou součástí návrhu. Celá tato proble být předmětem dodatečného samostatného projednání. 5. Značně komplikovaný návrh úpravy funkčních míst docentů a profesorů jen prokazuje absen relevantních důvodů pro plné nahrazení dnešních habilitačních a jmenovacích řízení pojetím Chybějící a neujasněná přechodná ustanovení současně podtrhují obavy ze ztížení možností k stávajících mladých akademických pracovníků. Navíc lze konstatovat, že absolvování doktors programu není ověřením konat vysokoškolskou výuku (a habilitace tedy nemůže být druhým ově 6. Věcný záměr by měl výslovně zmiňovat záměr umožnit vysokým školám efektivní hlídání kva svých zaměstnanců v situaci, kdy implementace evropských norem značně ztížila uzavírání pr na dobu určitou. Navíc je třeba s pracovněprávní úpravou provázat i disciplinární odpovědn pracovníků. 7. V případě výzkumných univerzit, jejichž vymezení v části 2a) je zcela odpovídající, je Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace do procesu nominace členů Rady veřejné vysoké školy členů Rady vždy měl být stanoven statutem a vždy nikoli nižší než devět (v textu je nelogi 8. Jakkoliv je použití prvku „volné úvahy ministerstva“ při udělování státního souhlasu se vysoké školy zcela na místě, je třeba více specifikovat příslušná hlediska, včetně termínu 9. Při nejasném znění poznámky pod čarou č. 6 je nutné zopakovat nepřípustnost jakéhokoliv než bakalářského stupně do systému vysokoškolského vzdělávání. 10. Veřejný zájem zmiňovaný v části 1a) je nepochybně širší - týká se zejména zaručených m standardů kvality vysokoškolského vzdělávání, úrovně vědecké, výzkumné, umělecké a další t vysokých škol a jejich transparentního a věrohodného fungování. 11. Věcný záměr musí každopádně zaručovat alespoň třetinové zastoupení studentů v akademic školy bez ohledu na její typ (je vhodné zastoupení určit rozsahově, nikoliv striktně). V p případě zákonné možnosti významně vyššího než třetinového (nejvýše polovičního) zastoupení musí mít vysoká škola možnost vnitřním předpisem upravit volební systém jakkoliv dle svého zachování přímých a tajných voleb; jde např. o minimální zastoupení doktorandů).       12. Požadavek organizace fakulty univerzitní vysoké školy podle zásady samosprávy akademic ve statutem svěřených věcech by měl být doprovázen povinností vytvořit na fakultě zastupit 13. Dlouhý magisterský program by měl být postaven jako plnohodnotný, nikoliv výjimečný,  zahrnující první i druhý stupeň vysokoškolského vzdělání najednou a to tam, kde to povaha 14. Problematika školného by měla být upravena tak, aby v případě jeho zavedení umožnila p školné hrazené studenty bakalářských a magisterských programů  v maximální výši odpovídají zápisného (tj. max. cca 6 000 Kč ročně) a garantovala, že příspěvek na vzdělávání ze státn nebude krácen. 15. Jakkoliv je problematika fúzí vysokých škol a regulace poboček zmíněna mezi zásadními změnami, vlastní záměr tyto body neobsahuje. 16. V textu je nepřesně používán termín „autonomie vysokých škol“, ve skutečnosti jde u ve škol o samosprávu. V případě soukromých vysokých škol nelze terminologicky hovořit o jejic charakteru, ale o samostatnosti jakožto subjektů soukromého práva; u těchto vysokých škol nedostatečně specifikována předpokládaná zákonná garance role akademické obce. 17. V části 2c) absentuje uložení opatření k nápravě jakožto základní  postup při zjištění jednání nebo stavu. 18. Vymezení deklaratorní povahy nabytí vysokoškolského vzdělávání je problematické. Při p nejde jen o zrušení osvědčení, ale primárně o autoritativní prohlášení stavu, že dotčená o absolventem. 19. Věcný záměr by měl výslovně zmiňovat záměr umožnit elektronizaci agend vedených vysoko maximální možné míře. 20. Pojem „katedra“ by pravděpodobně nemusel být stejně chráněným pojmem jako pojmy „unive apod. 21. V přechodných ustanoveních by se jednoletá lhůta měla vztahovat pouze na povinnost vys předložit nový statut k registraci. V Praze dne 21. září 2011 Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. rektor