Velký vědecký výbuch ****************************************************************************************** * Velký vědecký výbuch ****************************************************************************************** 29.10.2011, Lidové noviny,    Strana 25, Orientace - věda, autor: ŠTĚPÁN JURAJDA        Co semlelo výzkum a vývoj v Česku - a jak se z neradostné situace dostat ven Propadák. Jiné slovo se pro reformu, která měla v roce 2008 vyléčit neduhy českého výzkumu nehodí. A není to jen dojem, nebo povzdech zklamaných. K tomuto závěru dochází ve svém hod mezinárodní konsorcium vedené renomovanou agenturou Technopolis, která radí vládám po celé Vyznění auditu, kterému Technopolis podrobil český systém podpory výzkumu a vývoje, je v m skličující. Na mnohé zásadní nedostatky reformy jsem přitom spolu s dalšími odborníky již Cennější však je, že krom kritiky obsahuje audit i doporučení jak z depresivní situace vyb             Český systém podpory vědy tak dorazil na důležitou historickou křižovatku. Než vykročí tím či oním směrem, měla by nechat ke klíčovým doporučením auditu proběhnout širší diskusi. Takový unikátní kafemlejnek Nit suchou audit nenechal zejména na způsobu, jakým s hodnotí vědecké výsledky. Právě ten byl přitom úhelným kamenem reformy a vznosně se mu řík hodnocení. Prakticky se ovšem pro něj vžilo spíše lidové označení kafemlejnek. Audit pak k že jde o nefalšovaný světový unikát, neboť hodnocení neprovádějí lidé - hodnotitelé, nýbrž sečtou ,body‘ automaticky přidělené za publikace a další výsledky podle jediné malé tabulk státního rozpočtu v řádu téměř deseti miliard ročně se pak rozdělují prachobyčejnou trojčl získaných bodů.             Tento způsob financování vývoje a výzkumu otevřel státní penězovody mnoha typů pseudovědeckých prací, protože velkou část výsledků v praxi nikdo nekontroluje - počítač s přiděluje automatické body i za knihu, kterou nikdo nečte...             Systém je absurdní také v tom, že ani trochu nezohledňuje strategické priority nereflektuje rozdílnou nákladnost výzkumu v různých oborech a institucích. Stejně tak nebe relevanci či ekonomické a společenské přínosy výzkumu. Trojčlenkový systém ovšem získal ta rychle prosákl nejen na úroveň vysokých škol, ale i jednotlivých fakult a kateder. Dokonce platy jednotlivých výzkumníků. Je to obecně nevhodná, ale z ekonomického pohledu naprosto institucí vystavených kafemlejnku. Na katedrách a v laboratořích tak byli vědci v mnoha ob před kruté dilema. Mají dělat řádný a excelentní výzkum, který je dlouho neuživí, nebo pse kafemlejnek zvýhodňuje? Mají se snažit prosadit ve světových odborných časopisech, nebo si dohodnout hromadné publikování v některém spřáteleném obskurním periodiku, které také „syp Mají publikovat poctivé a pracné vědecké monografie s širokým mezinárodním ohlasem nebo vy svázané banální brožurky?             Zvláště tvrdě kafemlejnek postihl oblast společenských a humanitních věd. Neje že trojčlenkou vyšlo zkrácení celkové finanční podpory této vědní oblasti, která - jak vyp - u nás dostává oproti jiným oblastem výzkumu menší veřejnou podporu, než je ve světě běžn ještě dalo přežít, pokud by se zbývající prostředky podařilo rozdělit na skutečně excelent Jenomže opak se stal skutečností. Kafemlejnek nasměroval body a finanční podporu státu tam výzkum slabý nebo kde se výzkum pouze předstírá. Finančním vítězem reformy se tak stali ak není proti mysli „chrlit výstupy“. Po reformě tak hrozí potopení i těch několika málo posl excelentního výzkumu, které nám ještě v oblasti společenských věd zůstaly.             Audit tak nutně dospěl k závěru, že kafemlejnek - pardon, Metodika - dobře nep z klasických cílů, kvůli kterým se ve světě hodnocení dělají. Dodnes tak nemáme věrohodné produktivity institucí či vědních oborů, bez kterého lze jen těžko výzkum a vývoj rozumně financovat. Mezinárodní audit proto vládě doporučuje kafemlejnek okamžitě odložit, financo zafixovat na struktuře posledních let - tak aby se už přestalo vyplácet dělat zmetky - a s který během několika let zavede podstatně jiný, ve světě obvyklý systém hodnocení výsledků Nevyplašit průměrné Jak takový „ve světě obvyklý“ systém vypadá? V praxi se velmi osvědčil hodnotící panely nezávislých vědců -tedy to, co je obecně známé pod názvem informované pee však připomíná, že při jeho realizaci je třeba klást maximální důraz na skutečnou nezávisl Musí jít o vědce ze zahraničí, ve svém oboru renomované a jejich výběr nesmějí ovlivňovat instituce. Hodnotící panel pro každý obor by pak měl dostat přehled nejlepších výsledků ho institucí včetně kvalitně zpracované citační analýzy. Dále informace o společenských, ekon dalších dopadech jejich výsledků a navíc sebehodnotící zprávy vypracované hodnocenými inst panelu by pak hodnocené měli navštívit a na místě detailně posoudit, jak týmy a instituce opravdu v reálu existuje to, co je na papíře napsané. Výsledkem takového hodnocení by pak která explicitně uvede silné a slabé stránky výzkumu a zařadí zhodnocenou instituci na pom žebříček.             Takové hodnocení přirozeně není jednoduché, není levné - a může trvat celý rok má dělat jen jednou za pět let. Audit ale připomíná, že miliony, které bude hodnocení stát pakatel ve srovnání se stovkami milionů, které dnes prolétají komínem. Pro pravidelná hodn zřídit dostatečně nezávislou a personálně vybavenou instituci, pro kterou bude třeba zauči jichž se u nás samozřejmě -ostatně jako skoro všeho - nedostává.             Že ale může dobře postavený systém informovaného peer-review fungovat i v Česk nejen zahraniční zkušenosti. První krok tímto směrem nedávno udělala i zdejší Akademie věd dobu se o něco podobného pokouší i Grantová agentura ČR. Mezinárodní audit ovšem obsahuje varování: nově budovaný systém hodnocení nemá být zpočátku příliš striktně vázán na financ zajistí podmínky pro zformování kultury hodnocení a její základy nebudou poškozeny silnými zainteresovaných stran. Vybudovat dnes absentující kulturu hodnocení je třeba i proto, že podíl celkového veřejnéh vývoje a výzkumu, který jde na výzkumné instituce a nikoliv na konkrétní výzkumné projekty ve srovnání se světem relativně nízký. Naopak poměrně vysoký je podíl peněz udělovaných sk soutěže o kratší projekty. Ano, soutěžit o část podpory je pro výzkumníky i inovační firmy nezlenivěli. Jenže příliš vysoký podíl financování přes spíše malé a časově omezené záleži stabilitu institucí. Výzkum je totiž běh na dlouhou trať a dočasný výpadek projektů může v dobrého týmů budovaného řadu let. Když k vysokému podílu poměrně nejistých vysoutěžených p špatně předvídatelné arbitrární změny v podpoře institucí, dáváme tak našim nejlepším vědc vzít zahraniční nabídku na práci v institucích, které se nemusí při každé reformě bát o ex Kdo poradí Radě Krom hodnocení podrobil mezinárodní audit velké kritice také způsob, jakým a vývoj řízen - konkrétně kritizoval pozici a fungování příslušné Rady vlády. Ačkoliv je j přisouzena role blízká ministerstvu a má také řadu exekutivních pravomocí, nemá pro tyto r zázemí ani strukturu. V zásadních věcech sice měla poslední slovo vláda, ale té Rada zprav vše již předpečené. Například o rozpočet nebo Metodiku hodnocení (pověstný kafemlejnek) se až ve finále, takže jí zpravidla nezbývalo, než schválit, co Rada připravila.             Potíž spočívala i v tom, že Rada se doposud skládala povětšinou z velice vytíž reprezentantů klíčových institucí -rektorů univerzit, členů vedení Akademie věd a šéfů vel firem. Není divu, že někteří z nich se stíhali se zásadní, ale rozsáhlou a administrativně seznamovat jen krátce před měsíčními zasedáními Rady. Dalším problémem bylo to, že v Radě odehrávala permanentní přetahovaná o strukturu rozpočtu a diskuse o strategických dlouhodo šla stranou. Když k tomu ještě připočteme fakt, že Radě asistoval jen nepočetný sekretariá svou agendu nemohla dělat dobře. Kafemlejnek pak byl jedním z přirozených důsledků neutěše             Rada má sice ustaveno několik poradních orgánů složených z akademiků, ale ti p ve svém volném čase za symbolickou odměnu a s nulovým analytickým zázemím. Navíc byla done projednávaná agenda těchto poradních orgánů podrobena přísnému utajení. A nakonec jejich h moc nenaslouchala. Těžko pak čekat, že by kvalita řízení jednoho z důležitých sektorů ekon oblasti snad každé dosavadní vlády, mohla být srovnatelná se zeměmi, kde je systém řízení rozumněji. Audit doporučuje, aby v Radě již nezasedali vysocí reprezentanti zájmů hlavních institucí, ale renomovaní akademici se zkušenostmi ze světa a také odborníci z oblasti ino obměna Rady však zdaleka nestačí. Aby se konečně mohla zabývat strategickými otázkami, dlo směřování celého systému výzkumu a vývoje a hledání konsensu, nemá být nadále zodpovědná z „vědeckého“ rozpočtu a hodnocení výsledků. Za tyto exekutivní záležitosti musí být zodpově vláda se svým odborným zázemím. Premiérovy nové karty Za selhání velké části reformy systému vývoje a výzkumu jsou zodpově které reformní dokumenty připravené Radou posvětily. Audit vedený agenturou Technopolis vl jasně doporučuje, co je nyní třeba dělat a také proč. Je to vůbec poprvé, co takto rozsáhl doporučení předkládá někdo, kdo má v oblasti hodnocení vědy mezinárodní odborné renomé, a vlastní zájmy ohledně toho, který obor, instituce či typ výstupů má být financován. Zda se řídit, nebo se opět vydá neprobádanou cestou, se již brzy uvidí. Nově rozdané karty má v r který má jmenovat novou Radu pro výzkum a vývoj. Doufejme, že budoucnost konečně našim věd podle auditu u nás chybí vůbec nejvíc - důvěru v užitečný obsah hodnocení jejich práce, kt jen napůl náhodným bojem o peníze *** Čeští vědci stojí před dilematem: mají se pouštět do nesmírně náročného výzkumu, když zave finančně zvýhodňuje spíš produkci podřadných, ba i bezcenných článků a knih? Úhelným kamenem reformy české vědy se u nás stalo něco, čemu se vznosně říká „metodika hod se pro to ovšem ujalo podstatně výstižnější označení kafemlejnek. Nový systém hodnocení by zpočátku neměl být příliš striktně vázán na financování. Jen tak toho, aby nebyl hned v zárodku poškozen zájmy institucí, které mu budou podléhat.