Jak dál v institucionálním výzkumu na Univerzitě Karlově? ****************************************************************************************** * Jak dál v institucionálním výzkumu na Univerzitě Karlově? ****************************************************************************************** Univerzita Karlova je historickým centrem vědy a vzdělanosti. V obdobích nesvobody byla je degradována formou přídělového systému na pouhou výukovou činnost. Univerzitní výzkum a je programově potlačovány a téměř dokonale zničeny. Nezávislý a svobodný výzkum začal být na Univerzitě Karlově obnovován teprve v roce 1995 p Ministerstva školství – nejprve tzv. „programem 250“ na vytvoření výzkumných pracovišť na školách a následně systémem cíleného institucionálního financování dvěma cykly tzv. „Výzku „Výzkumných center“. Základní snahou těchto projektů bylo nejprve zmapovat vědecký potenciál Univerzit a násled vznik a cílenou podporu nových vědeckých týmů, jejichž hlavní pracovní náplní by bylo (a z řešení rámcově definovaných výzkumných témat. Projekty kladly zásadní důraz na přípravu po studentů a jejich následné plynulé začleňování do nově vznikajících týmů. Zároveň projekty strategické investice do přístrojového vybavení a postupně tak daly vzniknout mnohdy uniká infrastrukturám jednotlivých fakult či univerzit. Průběžné hodnocení míry plnění výše uvedených parametrů, kvality dosažených vědeckých výsl perspektivnosti jednotlivých programů mělo následně umožňovat trvalý, svobodný, maximálně konkurenceschopný a účelný rozvoj celého spektra oborů. *========================================================================================= * Činnost a rozvoj týmů splňující náročná mezinárodní kritéria je ohrožena *========================================================================================= Po 16-ti letech podpory výše uvedenými programy existuje na Univerzitě Karlově řada takto z nichž nemalá část představuje špičku ve svém vědním oboru. Tyto týmy jsou z podstaty zad složeny z dnes již velmi zkušených a úspěšných vědeckých pracovníků mladé a střední genera nastartované vlastní kvalitní a ambiciózní výzkumné programy. Jsou to týmy splňující nároč kritéria hodnocení vědecké kvality - mají řadu vlastních publikací (první a korespondující uvedeného pracoviště) v renomovaných mezinárodních časopisech, soustředí kolem sebe meziná (nejsou přizvány, ale katalyzují ji), jsou žádány řadou partnerů o poskytování vrcholné ex absolventi postgraduálního studia jsou vybíráni na prestižní post-doktorské posty v zahran většině pokračují v další vědecké práci. Další činnost a rozvoj těchto týmů jsou limitovány očekávanou změnou systému institucionál tedy koncem roku 2011. K tomuto datu totiž končí pracovní úvazky většiny pracovníků těchto týmů. Pravděpodobnost, jejich prodloužení včetně jejich budoucí pracovní náplně jsou neznámé! Systém a míra financování stávajících programů v příštích letech včetně údržby a reprodukc vědecké infrastruktury – neznámé! Budoucí systém jejich hodnocení a podpory – neznámý! V této situaci hledám odpovědi na otázku, zda vůbec, případně v jaké míře bude zajištěn a slibný vědecký potenciál vytvořený v minulých letech z nemalých prostředků české veřejnost práce stovek schopných lidí? Je jisté, že základní determinantou a limitou úrovně vědy na Univerzitě Karlově bude způso právě těchto týmů vzniklých z prostředků Výzkumných záměrů, a ten se bude odvíjet od novéh financování institucionálního výzkumu. O podobě a směřování institucionálního výzkumu tj. o rozdělení prostředků přidělených na i výzkum dříve rozhodovaly odborné komise Ministerstva školství, jejichž kompetence a nestra mnohými zpochybňována. Dnes je situace zcela jiná. Musí rozhodnout příjemce. Univerzita Karlova se tak dostává do pozice. Její vedení a orgány musí přijmout a obhájit základní a velmi závažná politická ro budou určovat rozsah a kvalitu její vědecké činnosti v dalších letech. O nutnosti učinit t ví vedení Univerzity dva roky. *========================================================================================= * Na UK chybí koncepce dalšího financování svého institucionálního výzkumu *========================================================================================= O tom jak závažný a nesnadný tento úkol je, svědčí fakt, že dva měsíce před koncem stávají záměrů žádná rozhodnutí v této věci Univerzita neučinila a nemá tak schválenou a rozběhnut prodiskutovanou a připravenou koncepci dalšího financování svého institucionálního výzkumu Výchozím bodem diskuse je částka okolo 1 mld Kč, která je Univerzitě přidělena ze státního na základě Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje (tj. na základě zhodnocení všech v dosažených výsledků formou RIV bodů) a základní rozhodnutí o tom, zda se mají finanční pro pomocí RIV bodů rozdělovat z úrovně Univerzity či až z úrovně jednotlivých Fakult. Zde je první a zásadní problém. Většina zúčastněných osob (Fakulty, týmy, jednotlivci) má tendenci považovat jimi „vyrobené“ RIV body za „vlastní“ a odvozuje z nich automaticky pří nárok.  RIV body však nejsou nástrojem hodnocení a řízení vědy. Nesledují zdroje financování ani m postupy, kterými byly výsledky vytvořeny (mohly vzniknout v rámci výukové činnosti, v rámc péče, z účelových grantových prostředků, z klinických studií placených farmaceutickými fir sociologických výzkumů ap.) a nevyjadřují proto v žádném případě vůli, schopnosti a možnos „výrobců“ realizovat náročný výzkumný program splňující kritéria institucionálního výzkumu pouze „výkonovým“ parametrem, na základě kterého je institucím přidělen ze státního rozpoč podíl na financování jejich institucionálního výzkumu. Prostředky na institucionální výzkum proto také nejsou určeny na řešení konkrétních výzkum (k tomu slouží účelové financování formou grantů). Jsou určeny na podporu a rozvoj výzkumn Univerzity případně jejich nosných oborů jako celku a musí sledovat výhradně strategické a výzkumné cíle UK, tj. maximálně efektivně vytvářet základní vědeckou infrastrukturu a zaji stabilitu, kontinuitu a rozvoj vybraných výzkumných směrů a týmů, které tuto infrastruktur zajišťují a nejvíce využívají. V éře vysoké náročnosti nelze uspět výzkumem prováděným „na částečný úvazek a na koleně“. Konkurenceschopnost, kvalitu a rozvoj vědecké činnosti mohou zajistit pouze patřičně instr vybavené, experimentálně zkušené a systematicky podporované týmy, které se vědecké činnost Vytvoření týmů plnících tato kritéria nám trvalo mnoho let a stálo miliardy korun. Nový sy institucionální výzkumu by proto měl vycházet z premisy efektivního využití těchto kapacit premisy by měla Univerzita Karlova kriticky zhodnotit dosažené výsledky a perspektivy jedn a následně zvážit, do jaké míry chce a může zajistit ze svých prostředků určených na insti podporu výzkumu jejich kontinuitu a další rozvoj. Tento způsob financování by měl být přísně výběrový, tj. pouze pro projekty případně jejic které shledá Univerzita Karlova skutečně významnými. Měl by být časově ohraničený a míra p vycházet ze skutečně detailního a objektivního zhodnocení dosažených výsledků a kritického perspektivy projektů. Takovýto postup je bezpochyby velice náročný a politicky citlivý. Je však nutný. Všichni o musí uvědomit, že jeho alternativou je použití kontroverzní metodiky RIV bodů a mechanické finančních prostředků na jednotlivé Fakulty či dokonce jednotlivé týmy. Toto by vedlo k fa role Univerzity v organizaci svého dalšího vědeckého rozvoje. Výsledkem by bylo neřízené r tak omezeného zdroje finančních prostředků pro základní výzkum, zásadní omezení experiment výzkumu a postupná likvidace aktuálního vědeckého potenciálu. Je tak jisté, že budoucí úroveň vědy na Univerzitě Karlově bude přesně taková, jaká je naš schopnost, náročnost a prozíravost jejího hodnocení a řízeného rozvoje. V Praze, 26.10.2011 Ing. Stanislav Kmoch, CSc. Ústav dědičných metabolických poruch 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze