Sbor a orchestr UK poprvé vystoupil v Dvořákově síni Rudolfina ****************************************************************************************** * Sbor a orchestr UK poprvé vystoupil v Dvořákově síni Rudolfina ****************************************************************************************** 14. 11. 2011, autor: prof. RNDr. PhDr. Evžen Kindler, fotografie: Roman Fillette, rubrika: informuje Stoleté výročí narození lékaře a houslaře Aloise Hoňka oslavil Sbor a orchestr Univerzity – koncertem, při němž si obecenstvo poslechlo skladby Mozarta, Vivaldiho i Dvořáka. Koncer nejen v tom, že proběhl v síni s nejlepší akustikou v Praze, ale i v tom, že všechny čtyři sólistů vyšly z rukou MUDr. Hoňka, takže sbor mohl s hrdostí předvést jeho houslařské uměn vystoupilo 25. 10. 2011 pod taktovkou svého dlouholetého dirigenta Haiga Utidjiana. Známe heslo „Co Čech, to muzikant“. V minulých stoletích si ho Češi často připomínali, a t každý manuálně pracující uměl alespoň dobře zpívat, pokud už nehrál na nějaký nástroj, nap kůru při slavných bohoslužbách, představa vesnického učitele nebo faráře, který by neuměl byla absurdní a městská inteligence se scházela po domovech, aby provozovala komorní hudbu však bylo lidí, kteří jako své hobby hudební nástroje sami vyráběli – že vesměs museli umě zahrát, je zřejmé. V několika posledních desetiletích století máme k dispozici televizi a internet, a tak záj provozování hudby ve formě hobby upadá a s tím úměrně i počet těch, kdo pro vlastní potěše nástroje vytvářejí. A tak budí extrémní zájem a obdiv ten, kdo pro vlastní potěšení ještě vyráběl tak, že jimi nepohrdli ani sólisté a koncertní hráči kvalitních orchestrů. Jedním takovým „výrobcem“ smyčcových nástrojů – de facto umělcem – byl lékař MUDr. Alois H vysoké úrovně, primář karlovarské nemocnice a později chirurgické kliniky pražské nemocnic Narodil se roku 1911 a zemřel jako více než devadesátiletý v roce 2002. Není divu, že takový člověk zanechal vzpomínky v širokém spektru lidí, v němž akademické p důležité jádro. A tak stoleté výročí narození MUDr. Hoňka náležitým způsobem oslavila Univ koncertem, a to v Dvořákově síni Rudolfina neboli v koncertní síni s nejkvalitnější akusti Obecenstvo, v němž univerzitní a akademičtí pracovníci tvořili patrně většinu, tento sál z A schématu jubilantovy osoby „absolvent studia na Karlově universitě a současně houslař pr odpovídala realizace koncertu, kdy řadové zpěváky a hráče v orchestru bychom mohli charakt analogickým „studium na Karlově universitě a současně provozování hudby pro potěšení“ – úč posílený Smíšeným pěveckým sborem Pedagogické fakulty UK (sbormistryně Jana Veverková) a P (sbormistr Stanislav Mistr). Koncert řídil Haig Utidjian, dlouholetý dirigent Sboru a orch Na programu koncertu byla koncertantní symfonie pro housle a violu W. A. Mozarta, dvojkonc violoncello a kontrabas od A. Vivaldiho a Te Deum A. Dvořáka. První dvě skladby byly vybrá proto, aby ukázaly vztah k jubilantovi – v sólových partech pokryly všechny smyčcové nástr jako “dnešní“, ale navíc: všechny čtyři nástroje sólistů vyšly z rukou jubilanta dr. Hoňka i úroveň jeho houslařského umění. Průměrný nebo podprůměrný nástroj by se před doprovodem neprosadil a sebelepší sólista by s ním byl masou orchestrálních zvuků překryt. Haig Utidjian byl při založení Sboru a orchestru Univerzity Karlovy v Praze před deseti le těleso diriguje. Jde o amatérský soubor, jehož členy jsou v drtivé většině univerzitní stu něho vstupují přibližně tehdy, když přicházejí na univerzitu, a opouštějí ho, když univerz – jak to často bývá – jdou do práce nebo na dlouhodobou zahraniční stáž daleko od Prahy. M tedy neodvratná. Sleduji vystupování tohoto tělesa od samého začátku a s opakovaným radostným překvapením m to, jak jeho úroveň roste. Jako by mistr Utidjian svou uměleckou erudicí a intuicí vyhmátl esence tohoto tělesa (připomeňme, že filozofové definují esenci jako „to, co dělá věc tím, konkrétně složku, která v situaci migrace podporuje jeho jednotu a následně umožňuje i růs Je výjimečné, když taková složka existuje, a ještě výjimečnější, když její existenci dirig resp. ji vůbec vytvoří. Ano, koncert ukázal, jak vysoko to Sbor a orchestr UK pod vedením Haiga Utidjiana dotáhl – o migraci a amatérech ve zpěvu i u nástrojů, snadno by podlehl dojmu, že jde o vysoce prof jeho stálých členů. V pražské Dvořákově síni takové vysoce kvalitní profesionální soubory takže je s čím srovnávat. A srovnávalo i mnoho posluchačů – jimi do posledního místa napln ocenilo provedení každé u výše uvedených skladeb dlouhotrvajícím bouřlivým potleskem. S potěšením konstatujeme, že aktivní hudební činnost v rámci Univerzity Karlovy vydává rad a posiluje naději na rostoucí hudebnost nastávající české inteligence: Lze proto očekávat, trend pod vedením mistra Haiga Utidjiana bude dále pokračovat, i když si dnes jen těžko př horizonty pro hudební těleso tohoto typu. A je třeba doporučit, abychom zmíněný pozitivní očekávali, ale i všemožně podporovat.