Univerzita Karlova na Dnu vědy představila výzkum kmenových buněk ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 2. 12. 2011, autor: Helena Stinglová, rubrika: i-Forum informuje Vyzkoušet si přijímací test na Fakultu sociálních věd UK nebo si poslechnout přednášku MUD Soukupa o výzkumu kmenových buněk si mohli zájemci na Dni vědy. Konal se 2. prosince na pů ekonomické. Vedle Univerzity Karlovy se na akci, která má popularizovat vědu a přilákat st studiu, prezentovaly i další vysoké školy. „Fakulta sociálních věd tu dnes zastupuje celou Univerzitu Karlovu. Formou letáčků, brožur představujeme jednotlivé instituty fakulty, studium a témata, která se tam probírají,“ řek Černý z druhého ročníku oboru Žurnalistika na FSV, jenž v informačním stánku Univerzity Ka představoval. Studenti Institutu mezinárodních studií na FSV na Dni vědy simulovali debatu republikánský před primárními volbami v USA. Návštěvníci stánku FSV si mohli také zkusit vyplnit test zn světové politické situace. Univerzita Karlova se prezentovala i prostřednictvím přednášek. Za Matematicko-fyzikální f vystoupil Mgr. Michal Žák, Ph.D., který hovořil na téma Extrémní meteorologické jevy a mož prognózy. Posluchačům vysvětloval, jakým způsobem se dá odhadnout příchod bouře či tornáda. Meteorol vyhodnocují záznamy vesmírných družic, které sledují stav atmosféry nebo moří a oceánů a s „Sledování sněhu v jedné sezoně, může pomoci při odhadování počasí v sezoně následující,“ Kde přesně udeří bouře, je podle Žáka prakticky nemožné určit. „Víme, že se silná bouře vy středních Čech. Už ale nevíme, jestli přijde do Kolína nebo do Kladna,“ podotkl. Posluchače zajímalo, jak je to s výskytem tornád na území naší republiky. „Vyskytnou se tu tornáda ročně. Ne všechna jsou však pozorována a zaznamenána. První tornádo zmínil už Kosm na Vyšehradě,“ řekl Žák. Univerzitu Karlovu reprezentoval také MUDr. Tomáš Soukup z královéhradecké Lékařské fakult projekt výzkumu kmenových buněk, které by se mohly v budoucnu využívat k léčení vážných ch roztroušené sklerózy. „Orientujeme se na přípravu buněk pro klinickou aplikaci do organism hlavní cíl svého výzkumného týmu. „Kmenové buňky jsou velmi odolné a naprogramované tak, aby s námi přežily skutečně krušné doktor Soukup a popsal jejich obrovskou regenerační schopnost. „Můžeme vám v rámci výzkumu buňky uchovat. Za třicet, čtyřicet let je můžete potřebovat,“ zdůraznil MUDr. Soukup.