Výzkumný tým FHS se zabývá fenoménem zahrádkářských kolonií ****************************************************************************************** * Výzkumný tým FHS se zabývá fenoménem zahrádkářských kolonií ****************************************************************************************** 6. 12. 2011; autor: Helena Stinglová; rubrika: Projekty a týmy UK Jsou zahrádkářské kolonie přežitkem minulosti, nebo znamenají důležitou součást i dnešní m společnosti? Z jakého důvodu lidé do osad jezdí? Budou ve městech zahrádky existovat také tyto otázky hledá odpovědi výzkumný tým vedený Mgr. et Mgr. Arnoštem Novákem z katedry soc ekologie Fakulty humanitních studií UK. „Inspirací pro náš projekt byl článek sociologa Jana Kellera, který se jmenuje Chvála zahr píše, že zahrádkářské kolonie ve velkých městech mohou představovat určitou alternativu vů aspektům moderního rozvoje globalizované kapitalistické společnosti. Začali jsme se proto postavení zahrádkářů ve městě,“ vysvětlil Arnošt Novák. Na projektu „Zahrádkářské kolonie – stíny budoucnosti nebo záblesky minulosti“ [ URL "http www.fhs.cuni.cz/kske/index.php?kategorie=4"] se vedle Nováka podílí i Mgr. Martin Veselý, a čtyři diplomantky fakulty. Výsledky výzkumu studentky představí ve svých diplomových pra připravuje monografii, která by měla vyjít v příštím roce. Společně se studentkami vytipovali čtyři zahrádkářské kolonie v Praze a v jejím okolí. „Na studentky začaly provádět sociologický výzkum. Na základě kvalitativního výzkumu, rozhovor pozorování zkoumaly tři základní pilíře – sociální, enviromentální a ekonomický,“ řekl Mgr Studentky se zajímaly o to, jak lidé v osadách žijí, jaké mají vzájemné vztahy, proč do os dělají. Zkoumaly také to, jestli se v nich lidé chovají ekologicky, za jakým účelem pěstuj či květiny a zda to dělají kvůli finanční úspoře. Studentky si vybraly pražské kolonie Cibulka, Jenerálka, Libeňský ostrov a osadu Holosmetk oblasti Praha-východ. Podle studentek má každá z kolonií svá specifika. Karneval na Libeńském ostrově. Libeňskému ostrovu zasadila velkou ránu ničivá povodeň z roku 2002. Po ní chtěl magistrát zahrádkáře vystrnadit. Ti se však nedali, založili občanské sdružení a za svou záchranu i Osadu se jim podařilo udržet. Soudržnost je pro tuto kolonii typická, místní pořádají v pr i různé společenské akce. „Mají tam i klubovnu, slaví dětské dny, čarodějnice. V září otev veřejnosti a dělají karneval, to není pro zahrádkářské kolonie moc typické,“ říká Bc. Vero která na Libeňském ostrově výzkum prováděla. Kolonie na Libeňském ostrově po ničivé povodni v roce 2002. Zahrádkářské kolonie podle studentek nejsou přežitkem minulosti, naopak se stále proměňují nich nové generace. „Před několika lety došlo k určitému generačnímu zlomu a průměrný věk začal snižovat,“ podotkla Bc. Eliška Rolfová, která prováděla výzkum na Jenerálce. Student také fenoménem zahrádkářských kolonií v mezinárodním kontextu. Podle ní je existence takov celé Evropě. „Třeba v centru Paříže čekají lidé na takovou zahrádku i deset let,“ upozorni to, jak velký zájem je o takové plochy v hlavním městě Francie. Podle Bc. Ireny Valešové, která dělala výzkum na Cibulce a přilehlé osadě Technomat, lidé že na zahrádky jezdí trávit volný čas. „Lidé si tam vlastníma rukama vytváří prostor, kde příjemně,“ vysvětlila. Podle Bc. Lucie Matějovské, která jako jediná prováděla výzkum v mimopražské kolonii Holos generace udržuje zahrádky z jiného důvodu. „Starší generace na zahrádky jezdí hlavně kvůli ovoce a zeleniny, využívají to pro samozásobování, střední generace zahradničí hlavně kvůl odpočinku. Nejmladší generace mají místo rajčat na zahrádkách bazény, lehátka a pěkný tráv Matějovská. Studentky svůj výzkum zapracují do diplomových prací, zjara by potom měla vzniknout monogr celý fenomén zahrádkářských kolonií postihovat. „Monografie by se měla skládat z úvodní te kterou budeme dělat s Arnoštem Novákem a kulturním antropologem Petrem Gibasem. Teoretická zamyslet nad tím, co to zahrádkaření je, co k němu lidi motivuje a jaký má význam v prosto Mgr. Martin Veselý. „Druhá, empirická část bude založena na čtyřech případových studiích, které budou pojednáv osadách. V esejích se budou studentky zaměřovat také na dílčí témata – hodnoty, územní plá rozvoj, právo a mezinárodní kontext,“ popsal Veselý. Zleva Bc. Lucie Matějovská, Bc. Eliška Rolfová, Bc. Irena Valešová, Bc. Veronika Tvardková Veselý.