9. ledna 2012
Vzniklo sdružení Central European Philosophy of Education Society
9. 1. 2012; autor: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc.; rubrika: Projekty a týmy UK
Iniciativa založení občanského sdružení CEUPES (Central European Philosophy of Education Society) vznikla na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Dále se na projektu podílela Pedagogická fakulta Trnavské univerzity a Wyższa Szkoła Pedagogiczna w Łodzi (Towarzystwo Pedagogiki Filozoficznej). Obsahem a cílem činnosti sdružení je přispět k transformaci a humanizaci občanské společnosti vytvořením prostoru pro filozofickou reflexi problematiky výchovy a vzdělávání v současné vzdělanostní společnosti.
Zakládajícími členy CEUPES jsou prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc., doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc., (obě z katedry občanské výchovy a filozofie), doc. PhDr. Blanka Kudláčová, Ph.D., a doc. PhDr. Andrej Rajský, Ph.D. (oba z katedry pedagogických štúdií z Pedagogické fakulty Trnavské univerzity), PhDr. Jiří Pospíšil, Ph.D. (z katedry etické výchovy Teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci), prof. nadzv. dr. Hab. Slawomir Sztobryn a dr. Marcin Wasilewski (z katedry filozofické pedagogiky Vysoké pedagogické školy v Lodzi).
Obsahem a cílem činnosti sdružení je přispět k transformaci a humanizaci občanské společnosti vytvořením prostoru pro filozofickou reflexi problematiky výchovy a vzdělávání v současné vzdělanostní společnosti.
Hlubším porozuměním společenským jevům, vědeckým výzkumem a cíleným dialogem o problémech výchovy a vzdělávání, hodnot, o mezilidských a generačních vztazích a jejich specifických podobách v jednotlivých zemích střední Evropy chce sdružení spojenými silami přispět k jejich řešení.
Budeme hledat společné hodnoty, z nichž vychází výchovné a vzdělávací tradice v jednotlivých regionech střední Evropy a rozvíjet možnosti mezikulturního a mezioborového dialogu.
Praktické výzvy, jimž se chce CEUPES věnovat, jsou:
- hledání a nacházení možností, jak zpřístupnit filozofii výchovy myšlení dnešních studentů na univerzitách a rozvíjet v nich smysl pro filozofické nahlédnutí vlastní odborné specializace,
- vytvoření středoevropské platformy filozofie výchovy se společnými výzkumy, projekty, konferencemi, stážemi doktorandů a výměnou pedagogů,
- formování nových konkrétních podob spolupráce na základě již vytvořených a fungujících institucí filozofie výchovy v zemích středoevropského regionu včetně akademických pracovišť, výzkumných a výchovně-vzdělávacích organizací a redakcí odborných časopisů.
Vzhledem k současné fragmentárnosti postmoderního pluralistického myšlení považujeme za nutné zabývat se ontologickými, epistemologickými a etickými kořeny evropské kultury výchovy a vzdělávání, reflektovat kriticky jejich proměny v prostředí vzdělanostní společnosti.
Současnou redukci hodnotovosti pouze na paradigmata racionality a efektivního jednání vnímáme jako problematickou – vedle rozvoje moderní vědy je dnes potřebná i kritická rekonstrukce dalších pramenů evropské duchovnosti, řecké péče o logos, křesťanské interiority, osvícenského humanismu.
Společnost respektuje pluralitu konceptuálních východisek jednotlivých bádání, jejichž vzájemný dialog vede k podpoře a rozvoji duchovní tvořivosti.
Společnost chce rozvíjet porozumění pro specifičnosti středoevropského kulturního regionu, za jehož prvky považujeme hlavně:
- prostor setkávání se východoevropského intelektuálního dědictví se západoevropskými zdroji kontinentální moudrosti,
- pozitivní přínos diferencí a zvláštností jednotlivých národních a národnostních optik, přítomných ve středoevropském prostoru,
- respekt k jinakosti a odlišnosti v duchu péče a zodpovědnosti za osud druhého,
- smyslem setkávání na půdě filozofie výchovy je koexistence a dialog, nikoli konfrontace různých přístupů a názorů.
Společnost a její snažení jsou motivovány a inspirovány určitým pojetím filozofie výchovy, jež vychází z těchto předpokladů:
- Filozofii výchovy chápeme v sokratovském duchu jakožto jádro samotné filozofie.
- Filozofie výchovy se nám jeví jako určitá „mise“, jako alternativa před propadem teorie výchovy do sféry pouhé předmětnosti.
- Filozofii výchovy můžeme chápat jako „hlas volajícího na poušti“ uprostřed homogenizačních a depersonalizačních tendencí současné edukační kultury.
- Filozofie a výchova jsou vzájemně podmíněny a jejich vztah je nutně vnitřně strukturovaný: pedagogika si vyžaduje solidní filozoficko-paradigmatický základ a zároveň filozofie (jako „péče o duši“) musí být napojena na živou praxi výchovy.
Další informace najdete na webových stránkách sdružení www.ceupes.eu a na webových stránkách katedry občanské výchovy a filozofie na Univerzitě Karlově – Pedagogické fakultě.