Věda a výzkum na UK v roce 2012 ****************************************************************************************** * Věda a výzkum na UK v roce 2012 ****************************************************************************************** 9. 1. 2012, autor: red., rubrika: Rozhovory & portréty O nových vnitrouniverzitních výzkumných projektech, o univerzitních výzkumných centrech i jsme hovořili s prof. RNDr. Petrem Volfem, CSc., prorektorem pro vědeckou a tvůrčí činnost Karlovy. Pane prorektore, v roce 2012 se počítá s realizací nových vnitrouniverzitních výzkumných p nám přiblížit důvody, které vedly k jejich zavedení? Především jsme potřebovali nahradit končící výzkumná centra a výzkumné záměry a zároveň za zejména mladším akademickým pracovníkům, tak jak jsme to slíbili v Dlouhodobém záměru UK. center a záměrů vznikla řada velmi kvalitních týmů a my bychom rádi, aby se mohly i nadále Znamená to tedy, že výzkumná centra i záměry budou definitivně končit? Ano, drtivá většina záměrů i center již skončila 31. prosince 2011, několik málo ještě pok nejdéle do konce roku 2013. Proto je nutné nové programy a projekty spustit již v letošním univerzitní výzkumná centra, takzvané UNCE, jsou řešeny již od ledna. Tato centra jsou tedy vyhlášena přímo univerzitou. Mohl byste říci krátce něco k jejich vz UNCE jsou soutěž, jejíž první ročník byl vyhlášen opatřením rektora č. 10/2011. Věcný zámě soutěže určené pro nejkvalitnější vědecké týmy byl projednán děkany a schválen Vědeckou ra červnu. Uzávěrka přihlášek byla v říjnu, aby do konce roku mohly být projekty vyhodnoceny. tak začátkem prosince již byly známy výsledky. A mohu se zeptat na ty výsledky? Ze 47 podaných návrhů bylo uděleno 27. Projekty budou řešeny po dobu maximálně šesti let, průběžné hodnocení, které může vyústit ve zkrácení projektů. Nejzásadnější bude hodnocení které bude provedeno dvěma komisemi ustanovenými zvlášť pro společensko-humanitní a přírod oblast. Členy těchto komisí jsou přední odborníci jmenovaní rektorem na návrh Vědecké rady tohoto hodnocení bude možné po třetím roce řešení některá centra zastavit, zejména pokud n dostatek publikací. Nemohou být ale současní řešitelé při zvyšujícím se počtu programů nejistí, do kterého z n návrh podat? Nemůže dojít k určitým překryvům UNCE např. s projekty GAUK nebo Specifickým výzkumem? To by neměl být problém. Rád bych zdůraznil, že takové tematické překryvy nevadí a účast v UNCE je kombinovatelná s účastí na jiných typech projektů, třeba SVV, GAUK nebo na program Důležité ale je, že se jednotlivé programy a projekty od sebe velmi liší, třeba svým chara řešitelského týmu i možnou výší podpory. Například projekty GAUK jsou podávány individuáln jejich řešitelský tým nebývá velký; často jej tvoří pouze 2 nebo 4 lidé, a tomu odpovídá i míra podpory je 360 tisíc korun ročně. GAUK tedy má být „tréninkovou agenturou“, kde si st vyzkoušet, jak podávat a řešit granty. Naopak projekty Specifického vysokoškolského výzkumu (SVV) jsou určeny především pro plošn studentů doktorských studijních programů. Proto jsou jejich týmy rozsáhlé, návrhy se podáv za každou fakultu nebo součást UK, a je stanovena naopak nejnižší hranice projektu, a to 4 V SVV mohou být navíc podávány i návrhy na uspořádání studentských vědeckých konferencí, c projektů GAUK možné není. Řešitelský tým projektu UNCE je zas tvořen nejméně deseti akademickými pracovníky. Nejméně garanti, musejí být habilitováni, nejméně dalších sedm musí být, zjednodušeně řečeno, čers doktorského studia. Projekt UNCE předpokládá dlouhodobé řešení, až šest let, a na jeho rea žádat až do 7,5 milionu Kč ročně. Rozdílů mezi jednotlivými grantovými schématy je tedy op těžko se dají zaměnit. Krátce jste zmínil PRVOUK. K čemu je určen? PRVOUK je zkratka pro Program rozvoje vědních oblastí na UK. Koncepční rozvoj vědních obla Dlouhodobý záměr UK na léta 2011–2015 a cílem PRVOUK je vytvořit programy, v rámci kterých rozvoj měl odehrávat. Pro fakulty by to pak měla či mohla být příležitost zamyslet se a pr dlouhodobější koncepci různých vědních oblastí a oborů, které provozují. Programy mohou bý mezifakultní a vést tak k lepší spolupráci napříč fakultami, které se zabývají stejnými ne vědními obory. PRVOUK pak je tedy úplně novým programem, který zatím nemá v historii UK obdobu. To není tak úplně pravda, podobné mezifakultní spolupráce existovaly již v rámci výzkumnýc máte pravdu, že podobně velké vnitrouniverzitní programy či projekty tu ještě nebyly.  Budou se tedy i prostředky na PRVOUK přidělovat obdobně jako v případě výzkumných záměrů? Ne, to vůbec ne. Prostředky na výzkumné záměry se přidělovaly na základě posouzení komisí posudků externích oponentů, často i zahraničních. Bohužel, ti oponenti se nikdy předtím s nesetkali, reagovali různě, a tak se stalo, že byly zamítnuty i velmi kvalitní projekty. N PRVOUK rozděluje institucionální prostředky na vědu fakultám na základě hodnocení výsledků RIV. Primárním východiskem tak je kritérium vědeckého výkonu podle současné Metodiky RVVI. Pokud to správně chápu, bude také možné prostřednictvím PRVOUK vyvažovat určité nedostatky Ano, to jistě také. V zájmu univerzity je hodnotit svoji vědeckou produkci nejen po stránc ale také oceňovat její kvalitu. Fungujícím příkladem je například Soutěž monografií, která již potřetí. Za situace kdy metodika nehodnotila obsah monografií, vznikla potřeba ocenit alespoň v rámci univerzity. Zmíněná soutěž tak přináší nejen finanční ocenění pro autora v monografie a jeho fakultu, ale především jasně ukazuje, že UK si váží kvalitních monografi I PRVOUK může sehrát podobnou vyvažující roli, avšak v rámci fakult. Fakulty se mohou rozh vědní oblast, to znamená na který program PRVOUK budou alokovat více financí, než kolik si „vydělala“ podle RIV. Nemůže tak ale vzniknout obava, že některé obory budou neprávem potlačeny? Toho bych se nebál. Struktura PRVOUK zahrnující všechny programy se bude tvořit na fakultá pokryla všechny hlavní vědecké oblasti. Přitom lze vycházet jak z výsledků výzkumných zámě tak také z fakultních priorit. Finální struktura programů bude nakonec společnou zodpovědn UK, Vědecké rady UK i děkanů jednotlivých fakult a ředitelů dalších součástí UK. Až poté b přihláška programu, kterou bude schvalovat Vědecká rada UK. Nejedná se ale o soutěž, takže programy PROVUK mezi sebou nebudou soutěžit. A ještě poslední otázka: bude PRVOUK vypsán na konkrétní časový úsek a jak se pokryjí nákl pololetí? Počítá se s tím, že systém PROVUK bude realizován v pětiletých intervalech, přičemž po prv bude Vědecká rada UK hodnotit průběžnou, takzvanou bilanční zprávu. Struktura programů bud Vědeckou radou UK prvního března a projekty budou schváleny koncem června. Do té doby se p prostředky fakultám a dalším součástem UK podle stejných pravidel jako v roce 2011. Související: Program rozvoje vědních oblastí na UK (PRVOUK) – současný stav a vývoj [ URL "http://www.i Univerzitu Karlovu čeká od příštího roku zásadní změna ve financování vědy [ URL "http://i Proč UNCE [ URL "http://"] Jak dál v institucionálním výzkumu na Univerzitě Karlově? [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFO