České studentky v Řezně: Byl to nezapomenutelný týden! ****************************************************************************************** * České studentky v Řezně: Byl to nezapomenutelný týden! ****************************************************************************************** 10. 1. 2012; autor: Štěpánka Klumparová, red.; rubrika: Studenti Tandem Řezno–Praha je výměnný projekt mezi katedrou českého jazyka a literatury PedF UK a Řezně. Probíhá již čtvrtým rokem. Tandemu se většinou účastní pět českých a pět německých německé studenky navštívily Prahu v květnu, české účastníce jely do Řezna v říjnu 2011 ve Katka, Lucie, Marie, Renata a Štěpánka. Každá z účastnic i-Foru stručně představila téma, zabývala. Zleva horní řada: Renata, Meike,  Stefanie, Lucka, Maruška, Katka Zleva dolní řada: Eliška, Jekaterina, Daniela  Gulchachak, Štěpánka Ve spolupráci se svým německým tandemovým partnerem (partnerkou) student v rámci výměnného zpracovává vybrané téma (český student se zabývá danou problematikou v SRN, jeho německý k Na zvoleném tématu pracují nejprve každý samostatně, komunikují spolu, radí si a vzájemně podporují pomocí e-mailu. V průběhu obou týdnů výměnného pobytu studenti dále intenzivně s zvolených tématech. Jedna z účastnic Lucie Michálková shrnula své dojmy z pobytu v Řezně takto: „Ten týden byl nezapomenutelný. Až teď, když se to snažím shrnout, se divím, jak jsme to vlastně všechno jsme blíže nejen Řezno, město univerzitní a studentské, město historické, ale i jeho okolí zůstane i historické město Amberg, kde si část naší skupinky připadala jako v Benátkách, c tureckým taxikářem, který se vychloubal, kolik slečen si to veze, a Melancholia Larse von nám ten večer už moc do smíchu nebylo. Velmi zajímavý byl rozhovor s učiteli z Realschule poměrech na německých školách a vůbec i pozdější praktická ukázka toho, že i v Německu se zajímavé a na nezajímavé.“ „Týdenní pobyt v Řezně byl pro mě ve znamení bedlivého pozorování tohoto malebného bavorsk a ,nasávání‘ jeho atmosféry. Téma, na kterém jsem zde pracovala, je Řezno jako životní pro Problematika je to velmi široká a právě v tom se skrývala veliká výzva. Zaměřila jsem se p kulturu, přírodu a na to, jak lidé, kteří tady žijí, tráví volný čas,“ dodává Eliška Kudlá Další ze studentek Kateřina Horáková připomíná jiný aspekt výměnného projektu: „Jako téma v Řezně se zaměřením zejména na židovskou výstavu na základní škole Judenstein. Nikdy by m že žáci základní školy jsou schopni něčeho tak velkolepého! Náhled na židovskou kulturu vč se Židům žilo v minulých etapách dávnější i bližší historie, model židovské čtvrti, jak se škole atd. Tato témata a mnoho dalších zabývajících se otázkou židovství bylo mnohdy dopln interaktivní část, kde člověk mohl otevřít tajná dvířka v mapkách a odhalit tak další skry Žáci díky tomu mohou každý den znovu nahlédnout do ročního úsilí svých spolužáků, učitelů na tomto projektu podíleli.“ Židovská výstava na základní škole Judenstein „Čeština na bavorské škole aneb jedinečná možnost podívat se, jak se náš mateřský jazyk př německým sousedům. Dostala jsem příležitost seznámit se se třemi různými formami vyučování jsem řezenskou univerzitu, kde se čeština učí na Lehrstuhl für slavische Philologie Sprach Kulturwissenschaft. Paní Kallert, která seminář vedla, mi dokonce dovolila výuku na chvíli Mohla jsem to později srovnat ještě s výukou češtiny jako nepovinného, zájmového předmětu Judenstein) a s výukou češtiny jako jednoho z povinně volitelných předmětů zakončených stá (Sigmund-Wann-Realschule Wunsiedel),“ srovnává výuku češtiny Lucie Michálková. Marie Štěpánová obrací naši pozornost k literatuře, když připomíná proslulou Skupinu 47: „ domu dílo F. Kafky, F. Werfela či R. M. Rilka, tím je pro Literární dům v Sulzbach-Rosenbe hodinu cesty od Řezna, tvorba Skupiny 47. Právě této proslulé německé literární skupině je po níž nás fundovaně provedla Patricia Preuss, programová vedoucí, která posléze při inter tandenpartnerce Meike Schlattmeier, nadšené studentce češtiny a chorvatštiny zodpověděla v o spolupráci obou literárních domů, jež probíhá v podobě autorských čtení a besed se souča výstav a literárních putování.“ A u literatury zůstává i studentka Renáta Neprašová, která naši reportáž uzavírá: „Jak poh literaturu? To je otázka, kterou jsem se celý týden v Řezně zabývala já. První, kdo mi odp Kenneth Hanshew. Utvrdil mě v tom, že je těžké posoudit, který český autor je pro Němce ne Podle něj pro cizince hraje důležitou roli i zfilmování díla – podle toho se pak rozhodují si knihu přečíst. Se sbíráním materiálu k mému projektu mi moc pomohla moje tandempartnerk která se mnou prošla i několik knihkupectví.“ Co však Renátu na celé její anketě překvapilo nejvíc, byly odpovědi studentů na univerzitě na českou literaturu ptali jak bohemistů, tak ostatních studentů, kteří rádi čtou, a výsle nich považuje za nejpřednější české spisovatele Franze Kafku nebo Milana Kunderu – a hlavn mi celý týden vrtala hlavou a k jejíž odpovědi se chci mým projektem přiblížit, je: Jsou K opravdu čeští autoři? Významně přispěli k jejímu vývoji, to ano, ale dají se počítat mezi literatury?“ ptá se Renáta Neprašová.