Rozvojová pomoc má smysl. Jen je potřeba do ní zapojit místní lidi ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 12. 1. 2012; autor: Monika Měrotská, red.; rubrika: Rozhovory & portréty Husitská teologická fakulta si pravidelně zve do svých výukových hodin zajímavé hosty. Těs přijal pozvání Mgr. Moniky Měrotské z katedry psychosociálních věd a etiky ugandský kněz A který studentům sociální a charitativní práce přiblížil fenomén dobrovolnictví v současné společnosti. Co vás přivedlo k návštěvě České republiky?      Byl jsem pozván neziskovou organizací Shalom for Uganda, kterou jsem spoluzakládal. S tout zároveň spolupracuje Mgr. Monika Měrotská, která je odbornou asistentkou na katedře psycho etiky HTF UK. Právě ona mě pozvala na fakultu přednášet. Vy jste ale nepřiletěl z Ugandy, nýbrž z Chicaga, kde studujete. Kterému oboru se tu věnuj Studuji v Chicagu na Loyola University, což je jedna z nejlepších univerzit v USA. Dělám m studium pastoračního poradenství. Studium mi umožní pomáhat lidem, například nemocným, mlá tak dále, profesionálním způsobem, protože v Ugandě profesionální poradce nemáme. Až školu schopen školit další poradce, s nimiž vytvoříme tým, který bude s radostí sloužit třeba i školách. V Česku reprezentujete neziskovou organizaci Shalom for Uganda. Čemu se tato neziskovka vě Shalom for Uganda vznikla z potřeby českých dobrovolníků, kteří v této zemi před dvěma let Zároveň i já jsem cítil, že zvláště ve vesnických oblastech je pomoc potřebná, neboť tu me vzniká nespokojenost jako důsledek nemocí, chudoby, nevzdělanosti, zmatku a domácího násil Právě hebrejské slovo shalom znamená blaho, dobro, pokoj, které Afrika tak potřebuje. V současnosti je hodně lidí skeptických vůči pomoci rozvojovým zemím. Jaký je váš pohled?  Mnoho organizací přišlo do Afriky s dobrými věcmi, ale s vlastními vizemi, jak by měl rozv vypadat. Většina z nich byla po čase frustrovaná, protože se jim nepodařilo uskutečnit změ rychle a účinně, jak očekávaly. Jenže není možné dostat subsaharskou Afriku za sto let na dostávaly jiné oblasti mnohem delší dobu. Podle mě je pro rozvojovou pomoc důležitá práce s Afričany, ne práce pro ně. To znamená př lidmi, jíst to, co jedí oni, a podobně. Africké přísloví říká: „Jestli chceš kráčet rychle když chceš dojít daleko, kráčej s druhými.“ Mé pojetí vyplývá i z mé osobní zkušenosti. Kd afrických dětí, jak nosí vodu na hlavách, pracují, chodí otrhané, pečují o mladší sourozen různá příkoří, připomíná mi to vlastní dětství. Tímto vším jsem prošel. Díky studiu jsem d jsem, a věřím, že za pár let tady může stát s vaší pomocí některé z dalších afrických dětí svědectví o změně života. Čemu jste se věnoval ve své přednášce na HTF UK? Přednáška, která se uskutečnila 21. prosince, byla určena pro studenty sociální a charitat rámci předmětu práce s menšinami a metody a teorie sociální práce. Zaměřovala se na fenomé v současné globalizující se společnosti. Přednášku jsem vedl spolu s MUDr. Veronikou Jakub představila Ugandu očima dobrovolníka. Pokud by chtěl někdo Ugandě pomoci, jaké má možnosti? Když jsem měl přednášku, viděl jsem spoustu mladých lidí, inteligentních, energických a pl Právě vize takových lidí, kteří vyslyší volání dělat něco, za co nejsem placen, se může se potřebou v Ugandě. Možná chcete pracovat s nemocnými v nemocnici, možná chcete pomáhat mla školách nebo v komunitách, možná jste technický typ a chcete pracovat na projektu s vodou udělat, bude velkou pomocí. Kdo nevycestuje do Ugandy, můžete se zapojit prostřednictvím d pomoc naše sdružení Shalom for Uganda uvítá. Je Uganda bezpečnou zemí?    Uganda je perlou Afriky, jak ji pojmenoval Winston Churchill. Za sedmdesát let naší samost zažili špatné i dobré časy, ale posledních deset let jsme bezpečnou krajinou. Můžu říci, ž bezpečným místem ve srovnání s jinými africkými zeměmi. Jak se vám líbí v České republice? Bylo skvělé přijet sem v době oslav Vánoc a Nového roku. Chutnaly mi vaše speciality jako zelo, svařák a líbil se mi Silvestr ve Zlatých Horách ve Slezsku. V čem se liší české Vánoce od ugandských?    Na Vánoce je u nás teplo, nemáme vánoční stromečky a většinou si nekupujeme tolik dárků ja na Vánoce dostanou hlavně nové oblečení, na které rodiče šetří celý rok. Navštěvujeme se a společně jako komunita. Co se týče jídla, nemáme žádné speciality, hlavně že je všeho dost lidé mají právě na Vánoce maso, které si jinak nemůžou dovolit.