Kritický průvodce „reformou“ vysokých škol ****************************************************************************************** * Kritický průvodce „reformou“ vysokých škol ****************************************************************************************** Praha 2012 Úvod, Historie reformy, Samospráva, Studenti, Funkční místa, Školné, Kvalita, Soukromé vys Závěrem ****************************************************************************************** * Úvod ****************************************************************************************** Text, který se Vám dostává do ruky, reaguje na momentální snahu Ministerstva školství, mlá tělovýchovy (MŠMT) o vytvoření nového zákona o vysokých školách a souvisejícího zákona o f studentům. Věcné záměry obou zákonů již v prosinci roku 2011 prošly vnějším připomínkovým následně na konci prosince, resp. na počátku ledna 2012 z MŠMT poslány ke zpracování Legis vlády a k projednání vládou České republiky. Přestože se jedná o návrhy, které by, pokud by vešly v platnost, velmi radikálně změnily p vysokého školství, obeznámenost akademických obcí s jejich obsahem je stále velmi malá. Ak která by nepečovala o své prostředí, si však své svobody a práva těžko zaslouží. Na druhou má čas a chuť se při svém studiu či při své vědecké a pedagogické práci zanořit do mnoha s těžko srozumitelných formulací. Cílem tohoto textu je proto informovat – na několika málo možno co nejpřesněji přiblížit základní aspekty návrhů, nastínit logiku, která za nimi sto se zároveň vysvětlit, proč navrhované změny opakovaně odmítají akademické obce (akademické veřejných vysokých škol, samostatným usnesením i jejich předsedové) i zákonná reprezentace Rada vysokých škol i její Studentská komora a Česká konference rektorů. ****************************************************************************************** * Historie reformy ****************************************************************************************** První významné pokusy o aktuální reformu vysokých škol navázaly na zprávu OECD Country Not Review of Tertiary Education, která byla vydána v roce 2005, publikací tezí Bílé knihy ter vzdělávání (BK TV) na podzim 2006. Bílá kniha pak byla připravována v průběhu roku 2008. A knihy pod vedením Petra Matějů následně získali evropský Individuální projekt národní „Ref vzdělávání“, rozpočtený na 93 milionů Kč a slibující, že do konce roku 2011 bude vládě ČR záměr zákona o terciárním vzdělávání. Vůči BK TV, která již tehdy zakládala ideové vzory d zejména snahu transformovat vysoké školy ve firmy se studenty jakožto klienty, vznikl v ak obci nemalý odpor. I proto ji vzala vláda ČR v lednu roku 2009 pouze na vědomí, neschválil nicméně nezabránilo tehdejšímu ministru Ondřeji Liškovi a náměstkovi pro vysoké školství a Vlastimilu Růžičkovi, aby na jejím základě začali pracovat na věcném záměru zákona. Slíben reprezentacemi dopadla katastrofálně a většina akademické obce snahy ministerstva odsoudil Po pádu vlády premiéra Topolánka byly veškeré práce na věcných záměrech zastaveny. Na MŠMT ministryně Miroslava Kopicová a do čela projektu reformy byl instalován Jakub Fischer. Min zároveň ustavila „Radu pro reformu terciárního vzdělávání“, sdružující zástupce vysokých š průmyslu, a do jejího čela jmenovala emeritního profesora univerzity v Cambridge Rudolfa H létě roku 2010 vytvořila zprávu obsahující vizi, jak by měly vysoké školy fungovat. S nástupem nové vlády premiéra Nečase se stává ministrem Josef Dobeš. Během podzimu roku 2 projektu přichází bývalý senátor PČR a náměstek ministra školství z let 1997–1998 Jan Hále ministra pro vysoké školy se po krátkém působení Kryštofa Hajna stává ředitel Střediska vz PedF UK Jan Koucký a ředitelem odboru vysokých škol bývalý kancléř Masarykovy univerzity J Zpráva Rady pro reformu terciárního vzdělávání je zapomenuta, připravovaný zákon o terciár rozdělen do dvou norem – zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům. V únoru roku 2011 ministr Dobeš předkládá odborné veřejnosti návrh věcného záměru zákona o a slibuje maximální otevřenost při jeho projednávání. Je ustavena oponentní skupina z řad konference rektorů a Rady vysokých škol, která se se zástupci MŠMT opakovaně schází a návr Vzhledem k nepřijatelnému obsahu oponovaného návrhu opět stoupá nespokojenost odborné veře přípravě věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům je v téže době ustavena mezirez komise pod vedením kvestora Vysoké školy ekonomické Libora Svobody, své zastoupení v této RVŠ a ČKR. Komise ale projednává jen dílčí materiály (např. materiál definující studenta č domácnost), reprezentace je oficiálně k projednání nikdy nedostaly. Ministr Dobeš v červnu 2011 odvolává náměstka Kouckého a nahrazuje jej emeritním rektorem Wilhelmem, od čehož si slibuje zlepšení komunikace reformního týmu s vysokými školami. Nám usuzuje, že oponovaný návrh neskýtá možnost konsensu, nahrazuje ho tedy mnohem obecnějším materiálem. V červnu také organizuje jednodenní konferenci, na které má být o návrhu disku Během léta 2011 se také mění tým vypracovávající věcný záměr zákona o finanční pomoci stud něj Petr Matějů, Daniel Münich a někteří další členové původního týmu. Návrh tohoto věcnéh není hotový, natož projednaný s reprezentacemi VŠ. V září 2011 vrcholí práce oponentní sku věcného záměru zákona o vysokých školách, přičemž návrh se přes všechna úskalí posunuje do až na otázky zavedení školného a funkčních míst docentů a profesorů pro vysoké školy vícem Pod vlivem ministra Dobeše a ad hoc ustavené koaliční skupiny poslanců (tzv. „malá K9“) se dostávají nová, s reprezentacemi vysokých škol neprojednaná ustanovení, která jsou bohužel že srozumitelnost návrhu i jeho přijatelnost pro vysoké školy opět radikálně klesá. Na konci listopadu 2011 se najednou objevuje návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci oba návrhy jsou bez dalšího (v případě zákona o finanční pomoci studenům tedy bez jakéhoko postoupeny do vnějšího připomínkového řízení, do něhož jsou jako mimořádná připomínková mí Česká konference rektorů a Rada vysokých škol. Obě části reprezentace vznášejí rozsáhlé a podstatné připomínky. S Radou vysokých škol min připomínky projednalo, s Českou konferencí rektorů bohužel nikoli – připomínky Konference projednány jsou, avšak připomínky jednotlivých škol, které si Konference jako celek osvoji jako přílohy, nikoli. Reprezentace vysokých škol se také bouří proti způsobu, jakým byl na zákona o finanční pomoci studentům, zejména proti tomu, že až do vložení do vnějšího připo nebyl k dispozici a v rozporu s platným zákonem o vysokých školách s nimi nebyl projednán. návrhy ministr Dobeš odesílá vládě, kde v době sepsání tohoto textu čekají na projednání L vlády. ****************************************************************************************** * Samospráva ****************************************************************************************** Návrh umenšuje vliv akademické obce na chod vysoké školy a některé důležité pravomoci před aktérům. Vysoké školy tak budou vystaveny působení netransparentních zájmů. Co je v návrhu Materiál přesouvá některé konkrétní pravomoci týkající se uspořádání vnitřních poměrů výhr předpisy vysoké školy. Zároveň ale při rozhodováních o klíčových záležitostech posiluje ro aktérů skrze tzv. radu veřejné vysoké školy (dnes správní rada), kterou jmenuje ministr (z základě návrhu vysoké školy, z jedné třetiny z vlastního podnětu se souhlasem vlády ČR). R například nově místo akademických senátů schvalovat statut jako základní předpis vysoké šk rozpočet. V některých momentech naopak návrh reguluje uspořádání vysoké školy mnohem strik (např. složení akademického senátu). Proč to chtějí Autoři návrhu jsou přesvědčeni, že není nutné, aby bylo uspořádání všech veřejných vysokýc Argumentují tím, že u malé, regionální školy nemá smysl zbytečně zakládat fakulty a že i s vypadat jinak než u velké školy typu UK. Zároveň se autoři domnívají, že je na vysokých školách třeba výrazně posílit manažerský zp a zvýšit vliv veřejnosti na dění na vysoké škole. Základním argumentem je pro ně nepružnos demokracie a uzavřenost vysokých škol vůči požadavkům zaměstnavatelů, resp. veřejnosti obe Srovnáním jednotlivých verzí návrhu věcného záměru zákona lze zároveň zjistit, že vytoužen je silné centrální řízení VŠ rektorem dosazeným ve výběrovém řízení vedeném radou veřejné orgány veřejné VŠ, akademické senáty, které nyní mají některé zásadní pravomoci (schvalová volba rektora aj.), by tedy v takovém případě byly redukovány na jakési poradní sbory. Proč je to špatně Co se týče posílení role externích aktérů v řízení veřejné VŠ, návrh potlačuje mezinárodně systém řízení VŠ pomocí vnitřní demokracie. Přitom tvrzení, že VŠ jsou díky tomuto způsobu či zahleděné do sebe, není a ani nemůže být podpořeno žádnými věcnými argumenty. Veřejnost ministerstvem, má již nyní k dispozici dostatečně silné regulativy – akreditace a systém f Nastavení části pravidel rozdělování financí jednotlivým vysokým školám v posledních deset k zásadní proměně všech veřejných vysokých škol. Není přitom vinou vnitřní demokracie těch pravidla vedla k pouhému zvyšování počtu studentů bez provedení potřebných změn pro udržen Představa, že posílení role veřejnosti, reprezentované zástupci politické nebo komerční sf efektivnějšímu řízení VŠ, je mylná. Externí aktéři nemají žádnou motivaci k zodpovědnému ř VŠ. V lepším případě se budou bez znalosti vnitřního uspořádání chovat tak, aby maximálně ministerských regulativů, v horším případě budou prosazovat své partikulární zájmy (to hro případě aktérů spjatých s některou konkrétní firmou nebo politickou stranou). Při obou mož však zanedbány ty aspekty, které systém vnitřní demokracie už z principu zahrnuje, tedy pr úroveň vzdělávání na VŠ. Koncept manažerského řízení vysokých škol, údajně importovaný z anglosaského prostředí, př nemůže v českých podmínkách fungovat, ale navíc je importován nepřesně a tendenčně. Napřík v USA není v žádném případě přímo ovlivňován státem, noví členové jsou povoláváni členy st nejčastěji se rekrutují z řad excelentních vědců schopných dobře řídit i rozhodovat. Představa silného rektora, který manažersky řídí vysokou školu, je navíc v návrhu pojímána nedůsledně. Rada vysoké školy, ač deklarována jako kontrolní a konzultační orgán veřejnost škole, rozhoduje v poslední instanci o nejvýznamnějších změnách na vysoké škole. Schvaluje školy, její rozpočet a navrhuje prezidentovi republiky kandidáta na rektora. Akademická ob v případě schvalování statutu – „ústavy“ vysoké školy – ztrácí svůj samosprávný charakter. rektora – vrcholného představitele akademické obce vysoké školy – přitom může být výrazně partikulárními zájmy členů rady vysoké školy. Návrh navíc neobsahuje žádné strukturální pojistky proti dalšímu omezování samosprávy – zm několika slov v textu je možné samosprávný charakter vysokých škol zcela zrušit. Reálně hr dalším postupu návrhu legislativním procesem budou vlivem politických a lobbistických skup ovládnutí vysokých škol dlouhodobě snaží, tato slova změněna, a vysoké školy tak svou samo ****************************************************************************************** * Studenti ****************************************************************************************** Návrh snižuje zastoupení studentů v akademických senátech vysokých škol. Tato redukce pove dosavadního kolegiálního prostředí vysokých škol v prostředí školicích středisek. Co je v návrhu Návrh obsahuje zákonné omezení zastoupení studentů v akademických senátech veřejných vysok snížení jejich vlivu na chod vysoké školy. Zatímco současný zákonný rozsah počtu studentů senátech je 1/3 až 1/2 členů, návrh obsahuje omezení tohoto počtu na 1/3. Proč to chtějí Ve zprávě, kterou v roce 2009 vypracovala Rada pro terciární vzdělávání vedená Rudolfem Ha také navrhovala třetinové studentské zastoupení, toto omezení vyplývalo z pojetí akademick jako relativně malých orgánů, přebírajících kromě jiného i roli stávajících vědeckých rad, zrušeny. Proto zpráva navrhovala zvýšit „akademickou váhu“ senátů zavedením nové „docentsk kurie, což zpětně vedlo k relativnímu oslabení stávajících kurií (studentské a obecně akad Výhody takového uspořádání ale nikdy nebyly představeny, stejně jako argumenty, které by t ospravedlňovaly. V současné verzi návrhu zůstává tato logika částečně použitelná pouze u neuniverzitních vy škol, které nemají akreditované doktorské studium) – na univerzitách zůstává jako povinný rada, u obou typů škol bylo také upuštěno od zavedení „profesorské“ kurie. Změna studentsk všech typech škol se tak jeví jako reziduum prvotních verzí – relevantní argumenty pro ni Z neformálních vyjádření některých aktérů se lze nicméně dozvědět, že oslabení studentskéh podporují i zcela obecně – studenti podle nich nejsou schopni plně rozumět projednávaným z jsou náchylnější k manipulaci. Proč je to špatně Tvrdé stanovení třetinového počtu studentů v senátech vysokých škol je silný zásah do auto jde proti obecným deklaracím MŠMT o jejím posilování. Každá škola by si měla stanovit konk studentského zastoupení v senátech sama, jelikož nejlépe zná kvality, schopnosti a potřeby Vysoké školy, na rozdíl od škol středních či základních, byly a jsou založeny na principu Studenti jsou mladší kolegové svých vyučujících, jsou plnohodnotnými členy akademické obce frontální výuky. Marginalizace vlivu studentů na chod univerzity tento princip popírá, a h vysokých škol na pouhá školicí střediska. Kvalitní školu nedělají jen dobří vyučující, ale i dobří studenti – a bez možnosti ovlivňovat, co se na škole děje, bude motivace dobrých s klesat. Nelze také souhlasit s tím, že by studenti obecně rozuměli projednávaným záležitostem méně pracovníci – projednávané záležitosti obvykle s odborností akademických pracovníků nesouvi ti nejsou a priori ve výhodě vůči studentům vyšších ročníků. Co se týče spojení studentů s akademických senátů se stávají studenti nejen bakalářských, ale i magisterských a doktorsk nelze tedy tvrdit, že by byly vazby studentských zástupců obecně na VŠ slabší než dříve. I náchylnosti k manipulaci, právě díky absenci existenciální závislosti na zaměstnávající in obvykle studenti schopnější nezávislejšího pohledu a vyšší míry kritiky. Snaha omezit zastoupení studentů je bohužel součástí obecné logiky návrhu, jejímž cílem je fungování vysoké školy jako obce, jejíž samosprávu vykonávají prostřednictvím svých zástup tvoří – akademičtí pracovníci a studenti. Omezení vlivu studentů povede k tomu, že se z ak postupně stane nereprezentativní orgán, jehož rozhodovací pravomoci ztratí svůj význam a b snadno odevzdat do rukou rady vysoké školy. Omezení zastoupení studentů v akademických senátech proto nezajistí ani zvýšení kvality sa vysoké školy, ani zvýšení kvality vysokých škol jako takových. ****************************************************************************************** * Funkční místa ****************************************************************************************** Návrh mění „tituly“ docentů a profesorů na funkční místa. Tím způsobí zakonzervování souča výrazně omezí motivaci mladých akademických pracovníků. Co je v návrhu Momentální verze návrhu obsahuje jakýsi hybridní systém akademických hodností. Na jedné st a „profesor“ znamenat funkční místo, tedy typ pracovní smlouvy, kterou VŠ s pracovníkem uz druhé straně má být uzavření takové pracovní smlouvy vázáno na existenci „habilitace“ dané Habilitací se rozumí v principu podobný institut, jak ho známe nyní, až na jeho lokální pů (habilitaci nutně uznává pouze škola, na které byla udělena, ostatní školy se mohou rozhod uznají či nikoli) a to, že být habilitován neznamená být ustanoven docentem či profesorem. „profesoři“ mohou být ustanoveni pouze na školách univerzitního typu. Současní docenti a profesoři se mají stát automaticky „docenty“ a „profesory“ podle nového Proč to chtějí Hlavním argumentem pro zavedení funkčních míst je pro autory to, že ČR je jednou z mála ze nejsou. Na věcné úrovni mají řešit jednak problémy s přijímáním akademických pracovníků z nastupují na asistentská místa, která jsou pro ně většinou neatraktivní), jednak problémy profesory“ (pokud si daná škola může jmenovat profesory sama, nepotřebuje si je kupovat). Proč je to špatně Současný systém funguje motivačně. Postupem v „akademické hierarchii“ a související presti částečně nahrazuje mnohdy podprůměrné ohodnocení. Navrhovaný systém takovouto roli neplní, k ustanovení docentem či profesorem není v rukou samotného pracovníka, ale v rukou institu naopak pro akademické pracovníky demotivující, neboť instituce nemusí být k ustanovování n či profesorů motivována (profesor a docent „stojí víc“), takže jakýkoli kariérní růst může penzionování některého z již ustanovených docentů či profesorů. Ve spojení s tím, že návrh místa docentů a profesorů vše současným pracovníkům s odpovídajícími akademicko-pedagogick tak hrozí mnohaleté zamrznutí ve stavu, který sami autoři kritizují a uvádějí jako důvod p V navrhovaném systému se také poněkud ztrácí jasné rozlišení docenta a profesora, rozdíl j deklaratorní povahy (profesor „vědecky nebo umělecky působí na mezinárodní úrovni“, což u nově vyžadováno nebude). Současné akreditace pro konání habilitačních, resp. jmenovacích řízení umožňují celostátně minimální standardy kvality a zároveň ponechávají jednotlivým vysokým školám možnost uplat podmínky. V návrhu předpokládanou akreditaci tematicky vymezených oblastí vzdělávání by by provázat s akreditací právě zmíněného oprávnění, při splnění vyšších a náročných standardů problém, aby příslušná škola byla podrobena účelné a účinné veřejné kontrole a byla jí ulo konat příslušná řízení obecně, tj. nikoli pouze pro své akademické pracovníky. Návrh, aby profesury chápány jako pracovní pozice na dané škole, však zcela postrádá právě popsanou v za ni nepřináší nic pozitivního, navíc nezaručuje dnes povinnou externí účast v příslušnýc by to zřejmě ke ztrátě veřejné kontroly a objektivních měřítek. ****************************************************************************************** * Školné ****************************************************************************************** Návrh obsahuje variantu školného, která nepovede ani ke zvýšení motivace studentů, ani k n vysokého školství. Vzhledem ke snižování výdajů na vysoké školy školné ani nezlepší finanč vysokých škol. Na návrhu vydělá pouze bankovní sektor. Co je v návrhu Podle návrhu by všichni studenti na vysokých školách měli platit školné ve výši stanovené Po dobu standardní doby studia by přitom zákon garantoval maximální výši takto stanoveného hodnotě 10 000 Kč za semestr. Studenti si na školné budou moci brát půjčky – podle věcného finanční pomoci studentům by úroky z této půjčky spláceli okamžitě po ukončení studia (ať neúspěšném), samotnou půjčku pak po dosažení hrubé měsíční mzdy ve výši alespoň dvojnásobk tj. v současnosti 16 000 Kč. Proč to chtějí Návrh na zavedení školného je obsažen v programovém prohlášení vlády Petra Nečase. Původní zavedení školného bylo umožnit studium většímu počtu osob v době, kdy stát nebyl schopen s výdaje na vysoké školy. Školné pak měli platit pouze ti, kteří z dosaženého vzdělání budou profitovat, tedy budou mít příjem vyšší, než je průměrná mzda. Cílem celého systému, který zavedení školného s možností odloženého splácení dluhu a zavedení systému grantů a stipend snížení selektivity v přístupu různých společenských skupin ke studiu na vysoké škole. Současná podoba věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům však ukazuje, že MŠMT te opustilo. V návaznosti na dlouhodobý plán rozpočtu ČR je zřejmé, že zásadní motivací pro z je nahrazení části veřejných zdrojů, které jsou v současnosti jedním z pilířů příjmů vysok Proč je to špatně Systém, který předpokládají oba věcné záměry zákonů (o vysokých školách a o finanční pomoc již neobsahuje zavedení studijních grantů a státních stipendií, naopak stojí téměř výhradn půjček. Splácet školné by pak neměli pouze ti, kteří dosáhnou vyššího platu, než je průměr ti, kteří dosáhnou dvojnásobku minimální mzdy – tedy platu o třetinu nižšího, než je mzda systém by tedy vedl k efektivnímu snížení platů v profesích, kde jsou mzdy poměrně nízké a dlouhé době od nástupu do zaměstnání – učitelé, pracovníci ve zdravotnictví, lékaři apod. Návrh také předpokládá, že půjčky budou poskytovat banky, kterým bude stát dotovat úroky t poskytování půjček vyplatilo. Fakticky tak půjde o systematickou dotaci zisků bank z veřej Je také nutno upozornit, že ve všech zemích, kde bylo takto „zastropované“ školné zavedeno době začalo skokově zvyšovat (v Anglii v průběhu deseti let o 900 %) a zároveň s tím výraz veřejné výdaje na vysoké školství. Příjmy vysokých škol se proto po zavedení školného nija – zato dojde k výraznému zadlužení absolventů vysokých škol a jejich rodin. Rozpočtové plá předpokládají do roku 2015 výrazný pokles financování vysokých škol z veřejných zdrojů, je měl klesnout až o třetinu. Zavedení školného je proto pouze způsob, jakým se stát zbavuje kvalitní veřejné vysoké školství. Neplatí ani často uváděná představa, že by zavedení školného zvýšilo racionalitu rozhodová ve smyslu tržního uplatnění studovaného oboru a že by s placením školného vznikal tlak na školy. Tyto předpoklady se nikde v zahraničí nepotvrdily. Otázka zpoplatnění vysokoškolského studia není jednoduchá, i návrh věcného záměru zákona o studentům, jinak vysoce nekoncepční, obsahuje v analytické sekci čtyři varianty zpoplatněn absolventské daně až po přímé školné. Zkušenosti ze zahraničí však ukázaly, že pro zaveden existují spíše důvody politické než věcné. Školné nevede ani ke zvýšení motivace studující kvality vysokého školství. V situaci, kdy je zřejmé, že záměrem vlády je výrazně snižovat výdajů na financování vysokého školství, nepomůže zvolená verze zpoplatnění studia ani vys studentům. ****************************************************************************************** * Kvalita ****************************************************************************************** Návrh nového systému zajišťování kvality vysokých škol je nekoncepční a nedopracovaný, zár o radikální změnu, které se budou muset vysoké školy přizpůsobit. Přizpůsobování se nedodě zvýšení kvality, ale pouze k chaosu. Co je v návrhu Návrh zcela mění pojetí akreditace, kvality VŠ a jejího zajišťování. Poněkud zmatené, vágn vnitřně sporné formulace bohužel ztěžují orientaci v návrhu až na hranici srozumitelnosti. pravděpodobné, že chce návrh formulovat následující strukturu: Vysoké školy budou jako sou vnitřních předpisů definovat tzv. „vnitřní systém zajišťování kvality“, který by měl obsah nastavení procesů s kvalitou souvisejících (pravidla pro habilitace, kariérní řád, způsob nových studijních programů, ale i studentské hodnocení výuky, jakési výstupní testy pro zj absolventů či jejich zaměstnatelnosti – tyto náležitosti ale momentální návrh neobsahuje, pouze z „dlouhé verze“, projednávané před létem 2011). Na základě posouzení tohoto vnitřní škola na deset let tzv. „institucionální akreditaci“, která ji oprávní provádět výuku v ur či oblastech vzdělávání (oblastmi vzdělávání se myslí např. fyzika, elektrotechnika, lékař herectví či filosofie; autoritativní seznam oblastí však nikdy nebyl vytvořen). Během těch škola nedefinovaným způsobem provádět a zveřejňovat tzv. „vnitřní hodnocení vnitřního syst kvality“ a též „hodnocení dosahovaných výsledků“ (půjde pravděpodobně o mírně obohacené vý již v současné době povětšinou součástí výročních a hodnotících zpráv). Jednou za několik musí podrobit „vnějšímu hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality“ a „vnějšímu hodno vzdělávání“. Za udělování, omezování nebo odnímání institucionálních akreditací a zajišťování systému h odpovědná transformovaná Akreditační komise, nově „Národní akreditační agentura“. Ta bude pověřit na státu nezávislou hodnotící agenturu ze seznamu, který sama vytvoří. Proč to chtějí Autoři si od návrhu slibují především zmenšení nadměrné administrativní zátěže, která je v s procesem akreditací spojena. Zároveň doufají, že návrh skrze zveřejňování hodnocení pove průhlednosti a v jejím důsledku ke zvýšení srovnatelnosti kvality jednotlivých škol. Přeno zajišťování kvality na vysokou školu by měl též přinést větší flexibilnost vzhledem k apli Proč je to špatně Předložený návrh je naprosto nedopracovaný, až zmatečný. Podstatná část navrhovaných změn naznačená, jejich věcný obsah nebyl nikdy (ani v oné předprázdninové „dlouhé verzi“ vyjasn formulace jsou nejasné, nebo si dokonce protiřečí: u funkčních míst profesorů a docentů je garanta, v části zabývající se akreditacemi zmíněn není; institucionální akreditace uschop provádět výuku v celé oblasti, Národní akreditační agentura přesto rozhoduje o registraci programů realizovaných v rámci akreditované oblasti; v části o typech škol je řečeno, že n vysoké školy budou „na základě akreditace poskytovat vysokoškolské vzdělávání prvního, pří stupně“, v části o akreditacích však o možnosti omezení akreditace na stupně není ani zmín Není také jasné, jak bude ve vztahu k zajišťování kvality ošetřena autonomie vysoké školy. na principu zvyšování autonomie, musí umožnit, aby si vysoká škola mohla sama zvolit hodno která projde certifikací ze strany státu. Férový í systém zajišťování kvality také musí um se vysoká škola mohla následně k výsledkům hodnocení vyjádřit. Zejména v případech, kdy by výsledky neoprávněně poškozena, musí být vytvořen systém, který umožní nezávislé posouzení hodnocení. Představa o řešení těchto problémů však v návrhu zcela chybí. Zároveň se ale jedná o naprosto revoluční změnu, u které není nikdo schopen dohlédnout, ja fungovat. Ve spojení s nepřehledností návrhu tak hrozí, že nový systém nepovede k vytoužen naopak k destabilizaci a zmatku. ****************************************************************************************** * Soukromé vysoké školy ****************************************************************************************** Návrh rezignuje na regulaci poměrů na soukromých vysokých školách a nereaguje ani na probl rapidním nárůstem jejich počtu. Co je v návrhu Právě že skoro nic. Pro soukromé vysoké školy se reformou v zásadě vůbec nic nemění. Proč to chtějí Autoři návrhu, potažmo MŠMT, se neodhodlali k řešení neuspokojivé situace a systémových pr sektoru soukromého vysokého školství. Jedinou změnou tak je, že splněním zákonem určených zakládání nové soukromé vysoké školy nevzniká nárok na státní souhlas. Proč je to špatně Odpovědnost za současný kritizovaný stav českého vysokého školství z velké části padá práv vysoké školy, resp. na MŠMT, protože po mnoho let nijak nekontrolovalo úroveň soukromých v ani neregulovalo jejich počet. Mnohé z těchto škol jsou vysokými školami jen podle jména a udělovat akademické tituly. Tyto instituce mnohdy nesplňují ani základní podmínky (již zmí existence akademické obce a její samosprávy, probíhající tvůrčí činnost atd.). Ačkoli by n stanovit, jak uspořádané firmě bude udělen státní souhlas či prodloužena akreditace, nečin je sice deklarováno, že „bude pojetí státního souhlasu reformováno ve vazbě na institucionální pojetí akreditace tak, aby udělení státního souhlasu nebylo pouze ověře náležitostí, ale mělo skutečný regulativní efekt“, není však vyjasněno, jakým způsobem k t dojde, a ani tato formulace neobsahuje ochranu výše zmíněných náležitostí. Přitom takové z by pomohlo nejen školství obecně, ale i těm ze soukromých vysokých škol, kterým již nyní n zmíněných náležitostech záleží. Hrozí tak další bujení soukromých vysokých škol mnohdy pochybné úrovně, jejichž pozice se zavedením školného i na veřejných vysokých školách. Nelze ostatně vyloučit, že si soukromé činit nárok na státní příspěvek s poukazem na svou údajnou diskriminaci (neboť soukromé i budou vybírat školné, avšak státní příspěvek dostávají pouze školy veřejné) – před tímto v návrhu jakákoli ochrana. ****************************************************************************************** * Závěrem ****************************************************************************************** Výše uvedený text se snažil v hrubých obrysech popsat hlavní změny navržené ve věcných zám o vysokých školách a o finanční pomoci studentům. Těmito tématy se věcné záměry samozřejmě (včetně připomínek vzešlých z vnějšího připomínkovacího řízení jsou k dispozici na adresác níže). I kdyby však kromě zmíněných změn věcné záměry obsahovaly již jen samé chvályhodné změny dostatečným důvodem k celkovému odmítnutí návrhů. Návrhy přinášejí nebezpečí postupné redukce vysokých škol na provozní instituce velkých za a ztráty ohledu na jejich akademický charakter. Svobodný prostor pro vědu a výzkum vyžaduj větší nezávislost na vnějších politických a ekonomických vlivech, než jakou do budoucna za návrhy. Změny je navíc nutno vnímat v souvislostech. Některé z návrhů, které snad mohou fu zemích, v České republice téměř jistě fungovat nebudou, zvláště ne za současné tendence st odpovědnosti za veřejný sektor, vysoké míry korupce a stále silnějšího podfinancování vyso V naší zemi tyto návrhy povedou jen k dalšímu omezení financování veřejného vysokého škols snížení jeho kvality a destabilizaci, či dokonce destrukci celého vysokoškolského sektoru. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš ani vláda ČR však tyto argumenty nesly zdá se, připraveni oba zákony přes odpor akademických reprezentací prosadit. Proti tomu ne postavit, postavit se veřejně a hlasitě. Ačkoli jsou veřejné nátlakové akce českým akademickým obcím spíše cizí, nastává čas, kdy j rozhodnout, zda stojí za to chránit své almae matres, či zda svou nečinností dovolit jejic Pro členy akademické obce, kteří by se chtěli více zapojit do koordinace veřejných akcí, j mailová konference, do které se je možno přihlásit na internetové adrese https://lists.skrvs.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/ao [ URL "https://lists.skrvs.cz/cgi-bin/m ao"] . Užitečné linky Rada vysokých škol [ URL "http://www.radavs.cz"] Česká konference rektorů [ URL "http://crc.muni.cz/"] Studentská komora RVŠ [ URL "http://www.skrvs.cz"] Facebooková stránka SK RVŠ [ URL "http://www.facebook.com/skrvs"] Stránky iniciativy Pro Vzdělanost [ URL "http://www.provzdelanost.cz"] Souhrn informací a převzatých článků o reformě VŠ na stránkách i-Fora [ URL " http://iforu IFORUM-11916.html"] : Přehled vývoje reformního úsilí včetně materiálů a usnesení AS UK [ URL "http://www.cuni.c na stránkách UK Věcný záměr zákona o vysokých školách [ URL "http://www.provzdelanost. cz/pdf/VZZVS.zip"] Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům [ URL "http://www. provzdelanost.cz/pdf/VZZ O autorech Text vznikl prací kolektivu autorů, členů akademické obce Univerzity Karlovy v Praze, v le volně šiřitelný a může být v libovolném rozsahu citován či parafrázován. Kontakty Miroslav Jašurek (miroslav.jasurek(zavinac)skrvs.cz [ MAIL "miroslav.jasurek(zavinac)skrvs Samuel Zajíček (samuel.zajicek(zavinac)skrvs.cz [ MAIL "samuel.zajicek(zavinac)skrvs.cz"]