Brouk Pytlík docentem ****************************************************************************************** * Brouk Pytlík docentem ****************************************************************************************** 23.1.2012    Lidové noviny    Strana 11    Názory, autor: IVO MOŽNÝ        ÚHEL POHLEDU Máme dva tisíce profesorů a docentů jako pošťáků Velmi kriticky se opřel soudce Nejvyššího soudu docent Vojtěch Šimíček na blogu Jiné právo jakým u nás probíhají habilitace. (Na jeho text upozornil článkem Pravidla kurníku a rituá (LN 16. 1.) Václav Drchal.) Poukazuje na to, že o habilitacích rozhodují často více nežli uchazeče jeho přátelské styky a počet jeho publikací je brán za bernou minci bez ohledu na původnost.             Za posledních dvacet let, kdy se budoval sbor docentů a profesorů v sociálních od nuly, jsem byl často člen i předseda mnoha takových komisí, a tak o tom něco vím. Budiž že situace je mnohem horší, než jak ji vidí Vojtěch Šimíček. Jeho rady padnou na neúrodnou to dobré důvody.             Habilitační a profesorské jmenovací komise jednají s vědomím, že rozhodují sic naprosto účinně o příjmech své fakulty a školy (a tedy i o svých vlastních odměnách) na mn Podíl každé univerzity na rozpočtu vysokých škol je totiž dán mimo jiné i počtem habilitov a profesorů, které má ve svých řadách. Je to zajisté správné kritérium, ale když si ta ško vyrábí, má to docela pochopitelně na habilitační řízení na ní vliv, o kterém mluví kolega             A je to ještě horší. Trvalé odměně za každého nového docenta či profesora by s odolat: čert vem ty zatracené prachy, my jsme kvalitní univerzita a nebudeme si do svých ř nedouky. Docela jiná tíseň ale nastane, když na některém oboru minulým zanedbánímči neproz počet docentů pod míru potřebnou pro jeho akreditaci, třeba zčásti i proto, že výše zmíněn škola nezajistila jejich konkurenceschopné odměňování.             A veškerá legrace pak přestává, když dojdou profesoři: tam, kde nejsou, nelze doktorandská studia a obor ztrácí právo na výchovu svého dorostu – a především ztrácí práv habilitační řízení a profesorské jmenovací oprávnění. Jeho personální obsazení a akademick záviset na konkurenci, která pak diktuje, co v daném oboru kvalita vlastně znamená. V tako komise uvažovat i o přátelském kandidátovi s kvalifikací Brouka Pytlíka.             Zajisté, i ve stávajícím zákoně je pojistka: v pětičlenných jmenovacích komisí většinu členové z jiných univerzit či ústavů akademie. Jenže – předseda je z domovské univ vybírá on, a v Česku platí musíme si pomáhat. Jednou projevíš pochopení pro naši situaci t vaši já. Mlčky vznikají přátelské koalice, často i ve snaze zabránit vzniku kateder spravo nedouky na univerzitách, které rostou jako houby po dešti – máme jich už přes 70 a všechny             Jisté nároky na kvalitu by se i tak snad daly udržet, ale v systému je tzv. „s trhlina“. Kandidát odmítnutý pro naprosto nepřiměřené aspirace se odebere na fakultu v něk dolině – a za týden se vrátí jako profesor. Začne si s pomocí sobě podobných jmenovat doce a jde to ke všem čertům. Profesorů máme na dva tisíce (včetně těch brynzových) a docentů j pošťáků. Pan prezident při podepisování dekretů už vypsal několik propisek a není se mu co najevo svou nevoli.             Tento stav chce nový vysokoškolský zákon reformovat. Je pro mne pozoruhodné, ž nejstarší univerzita se proti němu bouří. Jak tam třeba kolegům může vadit (na rozdíl od t jsou třeba profesory ze Sládkovičova), že se u jejich jména ocitne, z které univerzity jso upřímně nechápu. *** Prezident při podepisování dekretů už vypsal několik propisek a není se mu co divit, že dá Tento stav chce nový zákon reformovat.