UK přebírá zatracovaný kafemlejnek ****************************************************************************************** * UK přebírá zatracovaný kafemlejnek ****************************************************************************************** 7. 2. 2012; autor: Doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D.; rubrika: Věda na UK "Cílem tohoto článku je upozornit, že převzetím principů kafemlejnku na UK, ale i na další nebudou fakulty a tedy vědní obory podporovány podle kvality svého výzkumu, ale především specifik, která s kvalitou výzkumu často nemají nic společného," uvedl Daniel Münich, člen UK a spoluautor kapitoly Rámce konkurenceschopnosti NERVu, v zaslaném příspěvku pro I-Foru Univerzita Karlova (UK) se opakovaně hlásí k ambici postoupit z třetí do druhé stovky univ Jde jistě o ambici chvályhodnou, byť pro největší a nejstarší českou veřejnou univerzitu j spíše povinností. V příkrém rozporu s touto ambicí je však skutečnost, že se UK rozhodla p známý vládní kafemlejnek pro financování své vědecké činnosti, tj. pro vnitrouniverzitní r institucionální podpory na výzkum a vývoj (VaV). Kafemlejnek se před pár lety zvyklo říkat vládou zavedenému systému  hodnocení výsledků Va institucionální podpory na VaV mezi ministerstva a výzkumné organizace. Systémové nedostat jsou v českých akademických hájích již dobře známy.  Přesto se UK rozhodla finanční podpor fakulty rozdělovat stejným trojčlenkovým přepočtem kafemlejnkových bodů. Rozhodla se tak i že Rada vlády pro VaV, kde dlouho působil i jeho magnificence rektor UK, v době zavádění k varovala, že kafemlejnek se nemá na nižších úrovních systému VaV přebírat. Cílem tohoto článku je upozornit, že převzetím principů kafemlejnku na UK, ale i na dalšíc nebudou fakulty a tedy vědní obory podporovány podle kvality svého výzkumu, ale především specifik, která s kvalitou výzkumu často nemají nic společného. Směřování do druhé stovky univerzit to UK výrazně zkomplikuje. Ještě palčivější je otázka, jaké důsledky bude mít te krok pro srovnání vědecké kvality na UK s Akademií věd či Masarykovou univerzitou, které k rozdělování peněz na vědu nepoužívají. Mezioborový kafemlejnek na UK Kafemlejnek se dnes na UK zavádí na pětileté období  v rámci Programů rozvoje vědních obor  Prvoplánovým obsahem PRVOUKu a jeho zásadní chybou je použití kafemlejnku k rozdělení pod skupiny reprezentované jednotlivými fakultami. V takto nastaveném prostředí bude naprosto fakulty budou trojčlenku používat k dalšímu dělení pro jednotlivé obory uvnitř fakult a je že mnohé se k tomu již vážně připravují. Pokud univerzita akceptuje princip bodového finan jakákoli snaha o jiné přerozdělení vede k odporu té části fakulty, která by byla oproti ka přídělu „ochuzena“.  Kafemlejnková alokace je ale do velké míry náhodná, protože mezioboro kafemlejnkových bodech vycházejí z rozdílné publikační praxe např. přírodních a sociálních oborově kvalitativně odlišné schopnosti bodů reflektovat kvalitu výzkumu. Borůvky a melouny Výzkum v oborových skupinách se výrazně liší přirozenou publikační frekvencí, tedy počtem publikací na vědeckého pracovníka za rok. Tato frekvence je daná předmětem výzkumu, použív nástroji výzkumu v tom kterém oboru. Zatímco v oborech jako geofyzika a  chemie vědci v pr i tři a více článků na hlavu ročně, v oborech, jako je například geologie nebo ekonomie,   nebo dokonce méně článků za rok.[1] Kafemlejnek & PRVOUK ovšem první  skupině oborů přiděl peněz než druhé, i když v obou budou pracovat stejně kvalitní týmy vědců. Rozdíly v publik oborů prostě o kvalitě výzkumu nevypovídají zhola nic. Možná je namístě polopatický příkla si pomateného vedoucího ovocnářského výkupu, jak vyplácí česáče podle počtu bobulí, které borůvek tak budou zanedlouho v balíku a česáči melounů ostrouhají. A nic jim nepomůže, že jsou přinejmenším stejně kvalitní jako borůvky.  PRVOUK prostě rozděluje peníze na UK mezi arbitrárně, jako to udělalo zavedení kafemlejnku na úrovni národní. Melouny a borůvky Kafemlejnek & PRVOUK při financování vědy nezohledňují ani mezioborové rozdíly v provozníc To je jeho druhý zásadní nedostatek, protože primárním účelem institucionálního financován stabilizace prostředků na běžný chod akademického pracoviště: topení a svícení, údržba tec pracovníků. Mezioborové rozdělení financí kafemlejnkem ani trochu nezohledňuje, zda k výzk tužka a papír nebo zda se musí udržovat provoz laboratoří nebo spravovat rozsáhlé databáze stejný příklad, pěstování melounů ve skleníku je mnohem nákladnější než sběr borůvek, kter sebe v lese. Že je mezioborová alokace institucionální podpory VaV pomocí kafemlejnku jeden velký nesmy konstatovali i zahraniční experti renomované firmy Technopolis v Mezinárodním auditu české Doslova napsali: Kafemlejnek nepředstavuje dobrý nástroj hodnocení ani financování. V rámc kafemlejnek výrazně ohrožuje systém VaV, kde může způsobit výrazné oborové propady či nárů hodnocení, kafemlejnek neodpovídá dobré zahraniční praxi a mimo jiné selhává v poskytování jsou tak potřebné pro řízení rozvoje výzkumných organizací. Kafemlejnek & prvouk v oborech živé a neživé přírody Zmatení ve sporech o kafemlejnek způsobuje skutečnost, že pro alokaci podpory uvnitř někte je kafemlejnek stále lepší nástroj než vše, co se v ČR dosud používalo. Uvnitř oborových s neživé přírody jde totiž většinou o obory, kde se výsledky kvalitního výzkumu publikují do článků v impaktovaných časopisech. Tam je impaktní faktor časopisů při větším počtu publik poměrně dobrým ukazatelem kvality celého pracoviště. Samozřejmě nesmí jít o pracoviště, kt členem vznikajících citačních bratrstev, jejichž členové si vzájemnými účelovými citacemi časopisech začali uměle přifukovat kafemlejnkové body. V oborech živé a neživé přírody se nerozmohl nešvar publikování jalového výzkumu v domácích časopisech a v nikým nečtených, s vydávaných knih. Tři morové rány společenských věd Použití kafemlejnku pro stanovení mezioborové alokace dopadlo jako tři morové rány na česk vědy a skrze PRVOUKu je tomu tak i uvnitř UK. Kafemlejnková trojčlenka vede k výraznému po těchto vědních oborů.[2] Je to dáno souběhem výše zmíněných faktorů.  První morovou ranou společenskovědních oborech (jako jsou ekonomie, sociologie, politologie či psychologie) an nemůže publikovat tolik článků za rok, jako často lze v experimentálních oborech živé a ne Druhou morovou ranou je, že společenské vědy již dávno nejsou věcí tužky a papíru, přičemž vyšší provozní náklady oboru v úvahu.  Třetí morovou ranou je fakt, že ve společenských vě podíl výsledků publikován v knihách a kvalitativně nerozlišených časopisech, za které kafe body jako za housky na krámě bez ohledu na jejich kvalitu. To směřuje podporu těm společen humanitním pracovištím, která preferují kvantitu výsledků na úkor kvality. Dopady této nevnímané a nesmyslné oborové diskriminace mírní prvek takzvané koheze – částe těm součástem UK, které jsou kafemlejnkem v rámci PROVUKu výrazně znevýhodněny. Koheze je pod zavádějícím heslem, že tak „produktivní“ pracoviště dočasně podpoří „neproduktivní“. K je totiž plošná a nezohledňuje, jak moc je daný obor znevýhodněn nebo jak je skutečně kval produktivní. Koheze je tak ve skutečnosti způsob, jak proces zániku ostrovů dobrého společ výzkumu na UK rozložit v čase. PRVOUK je vznešeně prezentován jako systém pro rozvoj vědních oborů. Ve skutečnosti je dok na hodnocení a řízení vědy na UK. Akceptuje princip jednoho kafemlejnku pro všechny obory. se do druhé stovky světových univerzit nedostane. Každá rada drahá Má kritika neznamená, že mám v rukávu schován spásný nápad. Bez kvalitního oborového zhodn vůči světu, které si UK dosud bohužel nenechala udělat, je prostě každá rada drahá. Uvážím se velikostí institucionálního rozpočtu na VaV řádově neliší od celé AV ČR, která se o tak nedávno pokusila, je to docela ostuda. UK by nyní udělala nejlépe, kdyby zafixovala historicky dosažené poměry mezioborového a te rozdělení institucionální podpory VaV na struktuře před kafemlejnkem. K odchylkám od této nemá UK po ruce informace o kvalitě oborů a pracovišť, ani o jejich rozvojovém potenciálu. má dnes UK k dispozici, jsou dojmy jednotlivců a hlasovací koalice zájemců o co největší k koláče. Uvnitř většiny oborových skupin živé a neživé přírody by UK kafemlejnkovou trojčlenku mohl čas používat. Při alokacích jednotlivým pracovištím v rámci oborové skupiny by se však i t bedlivě sledovat, zda se jejich obory příliš neliší v přirozené výši provozních nákladů a publikační frekvenci. V oborech společenských a humanitních věd je kafemlejnek už úplně na je opravdu prekérní. Jak se něco takového mohlo stát? Jak je možné, že pro naivní převzetí kafemlejnku ve formě PRVOUKu hlasovala nadpoloviční č akademické obce UK? Osobně do interních rozhodovacích procesů UK nevidím, takže mohu pouze Uvažme, že by se podpora mezi fakulty UK rozdělila zcela náhodně. I na takovém rozdělení j fakult vydělá, druhá prodělá. Chci tím říci, že ke schválení jakkoliv nesmyslného rozdělen pomocí kafemlejnku, se vždy najdou hlasy poloviny hlasujících. Při takovém rozhodování jdo kdo je ve VaV skutečně dobrý a špatný, zda někde je či není růstový potenciál. Kvalitní in vedení UK nemá, byť by mělo mít, a mělo by mít institucionální sílu tyto informace promíta institucionální podpory VaV, aby podpořilo pracoviště s potenciálem postoupit do druhé sto samozřejmě ty pracoviště, které tam již dávno jsou Vpřed K průniku do druhé stovky světových univerzit nebude UK stačit o této pěkné ambici mluvit. výrazně a dlouhodobě zlepšovat výsledky ve VaV, protože právě jim mezinárodní žebříčky při důležitost a svět kolem nestojí na místě. Aby toho UK dosáhla, bude muset udělat změny v s řízení a financování. UK si také bude muset udělat jasno, ve kterých oborech a na kterých kvalitní výzkum skutečně dělá a kde je největší potenciál ho dělat více. Institucionální p peněz od státu, musí potom začít směřovat právě tam. S kafemlejnkem, byť upraveném do podo žádném případě UK nedokáže. Daniel Münich, CERGE-EI [ URL "http://www.cerge-ei.cz/permanent-faculty/doc-ing-daniel-mun společné akademické pracoviště Univerzity Karlovy a AV ČR [1] [ URL "#_ftnref1"] Huettner D. A. a W. Clark (1997), Compararive Research Productivity Economics Departments, Journal of Economics Education, Summer 1997, 28, 3, str. 272 – 278. [2] [ URL "#_ftnref2"] Na Fakultě sociálních věd a na CERGE jde mezi roky 2011 a 2012 o po polovinu. Více o PRVOUKu na I-Foru Program rozvoje vědních oblastí na UK (PRVOUK) – současný stav a vývoj [ URL "http://www.i IFORUM-11662.html"] Univerzitu Karlovu čeká od příštího roku zásadní změna ve financování vědy [ URL "http://i IFORUM-11272.html"] Věda a výzkum na UK v roce 2012 [ URL "http://www.iforum.cuni.cz/IFORUM-11936.html"] O PRVOUKu na fakultách PRVOUK, nová reforma vědy na UK [ URL "http://www.lf2.cuni.cz/Informace/2011/prvouk.htm"]