Udělali významný objev. Jejich studii však GAČR a IGA odmítly financovat ****************************************************************************************** * Udělali významný objev. Jejich studii však GAČR a IGA odmítly financovat ****************************************************************************************** 10. 2. 2012; autor: P. K.; rubrika: Věda na UK Objevení dvojice genů, jejichž mutace podmiňují Rotorův syndrom (vrozenou žloutenku), byl Týmu Ing. Stanislava Kmocha a doc. Milana Jirsy se podařilo objevit úplně nový mechanismus bilirubinu, ale i celé řady běžně používaných léčiv. Výsledky tříleté studie byly publikov časopise Journal of Clinical Investigation a dokládají význam studií vzácných chorob pro b Zleva: Ing. Stanislav Kmoch, doc. Milan Jirsa, doc. Viktor Kožich, prof. Jan Dušk Jak se ukazuje, abnormální exprese jednoho z rotorovských proteinů v nádorech trávicí trub využitelná i k cílené chemoterapii. „Rotorovské geny hrají zásadní význam pro transport celé řady látek do jaterních buněk. Je o bilirubin, hormony štítné žlázy, radiofarmaka, ale i často používané léky, jako je penic antituberkulotikum Rifampicin a celá řada statinů, které se podávají na snížení hladiny ch miliardě lidí na celém světě,“ uvedl 9. února na tiskové konferenci doc. Milan Jirsa (IKEM Nově by tedy mohlo genetické vyšetření zjistit, že nemocný nemůže dostávat určitou podskup i řadu dalších léků. Především statiny přitom představují významnou část obratu farmaceuti Výsledky týmu Ing. Kmocha a Jirsy současně mění učebnice medicíny. Díky výzkumu víme, že n se dnes učí medici, že bilirubin se konjuguje pouze v játrech. Ke konjugaci dochází  i v m tkáních, např. ve střevě, a to stejným způsobem jako v játrech. Stejným způsobem jako v ja se vrací do krve vrátnicové žíly a odtud je vychytán a vrácen do žluče. Objev, vedoucí k rozklíčování genetického podmínění onemocnění, učinil tým již v roce 2010 následujících dvou letech bylo nutné provést celou řadu experimentů, aby se mechanismus po typ výzkumu se nedá provádět formou účelového financování, toto je typ výzkumu, který lze za podmínek cíleného institucionálního financování. To je přesně něco, co nám v současné d chybí, i když univerzita k tomu má všechny pravomoci, aby si to takto nastavila,“ uvedl In dědičných metabolických poruch 1. LF UK. Finanční podporu projektu zamítli jak recenzenti z Grantové agentury České republiky, tak grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR. „GAČR nám žádost vrátil s tím, že se neje výzkum. Jeden recenzent uvedl, že jestliže vyšetřujeme zahraniční rodiny, tak to nemá být českých prostředků. Naopak IGA napsala, že se jedná o základní výzkum, a proto jej nebude se prý jedná o zanedbatelný medicínský problém. Jediným zdrojem pro tento projekt byly ted institucionálního financování z 1. lékařské fakulty UK a z IKEM,“ uvedl Ing. Kmoch. Na finanční potíže odkázala v úvodním slovu i proděkanka 1. LF prof. Jana Dušková: „Chtěla jménem fakulty poděkovat k tomuto objevu a vyjádřit i do budoucna naději, že bez ohledu na pokulhává financování vědy v Česku, jak pokulhává úhrada za zdravotní péči v České republi pokulhává financování vysokých škol, se vždy najdou dostateční nadšenci a prostředky pro p smysluplná tak, jak tento termín užíval prezident Václav Havel.“ „V současné době jsme zaplaceni – máme mzdy, ale nemáme ani korunu na provoz. Což si doved i ze světového hlediska. Schází se nám vzorky z celého světa a lidi, kteří nám je zasílají prostředků mzdy, ale pokud jde o peníze na provoz, všichni nás odkazují, že si je máme shá