Studenti Přírodovědecké fakulty míří za oba polární kruhy ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 13. 2. 2012; autor: Helena Stinglová; rubrika: Věda na UK Na tři desítky studentů Univerzity Karlovy se přihlásily na expedici za severní polární kr rokem mají studenti UK šanci dostat se na souostroví Svalbard v Severním ledovém oceánu, k zátoky Petuniabukta tým českých vědců zkoumat arktickou přírodu. „Poprvé jsme tam se studenty vyjeli loni v létě. Letos se chystáme znovu,“ potvrdila RNDr. Ph.D., z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Expedici organizuje J univerzita, do konce ledna se však na ni mohli přihlásit studenti všech tuzemských vysokýc základě předložených motivačních dopisů budou pak vybráni ti, kteří za severní polární kru vyjedou. A zájem byl veliký, přihlášku si podalo 162 studentů. Za polární kruh se jich pod V Arktidě probíhá výzkum v šesti různých oblastech – algologie, botanika, zoologie, geolog a hydrologie. Do každého výzkumného týmu je vybráno čtyři až šest studentů, na které dohlí dva lektoři. Na základně v zátoce Petuniabukta, již v letním období místo ruských těžařů v České republiky, se studenti vystřídají v několika turnusech. „Kapacita stanice je poměrně malá. Je to dočasná stanice, moc lidí se tam nevejde,“ upřesn Nedbalová. Kempovat se studenty mimo základnu se na Svalbardu nedá, souostroví je plné živ ledních medvědů. Právě proto všichni, kdo na Svalbard přicestují, musí první den strávit v Každý tým pak dostane do výbavy signální pistoli a pušku, aby se mohl bránit, kdyby ho při medvěd napadl. Výprava českých studentů by měla na Svalbard vyrazit v červenci, kdy je na severu nejmírně teploty se pohybují lehce nad nulou. „Když svítí sluníčko, může člověk chodit i v tričku, teplo. Na druhou stranu tam ale není nic neobvyklého, když je celý den zataženo a prudce p i v červenci velká zima, navíc to komplikuje výzkum,“ podotkla Nedbalová, jejíž specializa a limnologie a pro niž je práce v terénu stěžejní částí výzkumu, kterou rozmary počasí výr „Zabýváme se zejména limnologickým výzkumem jezer. Zajímají nás fyzikálně-chemické podmínk samozřejmě také biologická složka ekosystémů,“ vysvětlila Nedbalová. Čtrnáctidenní výjezd za polární kruh znamená každodenní těžkou práci v terénu, navíc v neu že se odněkud vyřítí lední medvěd. „Skupina studentů s vedoucími vyráží denně do terénu, v se jedná o výpravy za jednotlivými skupinami jezer, kde pracujeme po celý den. Provádíme m vzorků, které po návratu na základnu musíme zpracovat, pokud je to nutné pro jejich uchová kromě toho také přepisujeme data z terénních deníčků do počítače,“ popisuje běžný den na e Nedbalová. Kromě práce v terénu se členové výpravy pravidelně střídají v úklidu a vaření n Připravují se jen ta nejjednodušší jídla, čerstvé potraviny tam není kde skladovat. Loni na sever vyrazila i Mgr. Kateřina Kopalová, studentka Lindy Nedbalové, která je právě na výzkumné expedici – tentokrát v Antarktidě. Na ostrov Jamese Rosse se však dostala se z než čtyřiceti dní. Uvízla totiž na nedaleké argentinské stanici Marambio, odkud ji kvůli ř s dopravou nemohli společně s dalšími argentinskými vědci přepravit na místo určení. Když výprava skončí neúspěchem a mladá vědkyně se bude muset z výpravy vrátit, aniž by se na pl dostala, situace se zlepšila a Kopalovou spolu s celým argentinským týmem vrtulník na ostr dopravil. Z expedice by se měla vrátit v březnu. „Na rozdíl od dopravy na Svalbard je cestování do Antarktidy velmi komplikované a nákladné jede, musí počítat s tím, že se jen kvůli dopravě zdrží alespoň o čtrnáct dní. Varovala js odjezdem, že nestihne vše, co si naplánovala. S tak dlouhým zdržením jsem ale nepočítala a Linda Nedbalová, která se expedice do Antarktidy účastnila již dvakrát. RNDr. Linda Nedbalová, Ph.D., při výzkumu na Svalbardu (foto: Hana Beitlerova)