V Plzni testují počítačový model lidských jater. Pomůže lépe plánovat operace ****************************************************************************************** * V Plzni testují počítačový model lidských jater. Pomůže lépe plánovat operace ****************************************************************************************** 16. 2. 2012; autor: red., Ivo Dostál; rubrika: Věda na UK Meziuniverzitní tým MUDr. Václava Lišky, Ph.D., testuje na Lékařské fakultě UK v Plzni sof jaterní tkáně, který dokáže vypočítat možnosti regenerace orgánu po rozsáhlé operaci. Už b pomáhat hlavně onkologicky nemocným. Softwarové modelování usnadní plánování operací zhoubných i nezhoubných ložiskových proces Právě v nich nejčastěji vznikají metastázy kolorektálního karcinomu, který je v Česku nejč onkologickým onemocněním. Češi tímto nádorem trpí nejvíce v Evropě. „Pacienti s karcinomem konečníku se během pěti let po jeho operaci z 40–60 % dožijí jeho m játrech,“ vypočítává mladý vědec z plzeňské lékařské fakulty Václav Liška. Model jaterní t se specialisty z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity zpracovává, by tak mohl p mnoha lidem. Pro záchranu života pacienta s jaterními metastázami je operace jedinou možností. Játra se mála orgánů dokáží po zásahu relativně dobře zregenerovat. Pooperační schopnost obnovy je člověka jiná a odhadnout ji ještě před operací je téměř nemožné. Operace jaterních metastáz se dnes dočká jen asi desetina pacientů. U těch ostatních lékař radši upustí. „Zbytek pacientů podstupuje jen onkologickou léčbu, která ovšem nemá zdaleka výsledky,“říká Liška. „Navíc prakticky není schopna pacienty skutečně vyléčit, tedy odstra ložiska bez ponechání zbytků nádorového procesu,“ pokračuje vědec a chirurg plzeňské fakul který svůj výzkum platí z evropského grantu Experimentální chirurgie – nové trendy v biome číslo CZ1.07/2.2.00/15.0049). „Například u pacienta s jaterní cirhózou není možné provést stejně rozsáhlou resekci jater jako u pacienta se zdravým parenchymem, ve kterém je ‘pouze‘ nádor, ale jeho funkce není p vysvětluje Václav Liška jeden z důvodů, proč bude softwarový model jater tolik užitečný. Výsledky týmu Václava Lišky umožní významným způsobem zpřesnit plánování rozsáhlých resekč u pacientů, kde hrozí riziko akutního jaterního selhání – a tedy i možnost úmrtí pacienta důvodu se u nich často od výkonu ustupuje. „Tým fakulty aplikovaných věd z plzeňské univerzity nám z pacientských dat získaných při v tomografii anebo duplexní ultrasonografii extrahuje vlastí cévní řečiště jater,“popisuje p řešitel evropského grantu, v jehož týmu pracuje přes 25 specialistů. „Na něj aplikujeme ně modelů průtoku krve přes jaterní parenchym. Naším cílem je nejen na základě těchto modelů rozdělení na jednotlivé, do jisté míry autonomní podjednotky jater, které jsou důležité př chirurgických resekcí. Snažíme se také odhadnout možnosti regeneračního potenciálu jaterní Využití modelu v klinické praxi vyžaduje dlouhé klinické zkoušení. „V současnosti vycházím jednotlivých pacientů získaných při zobrazovacích metodách a snažíme se je korelovat se sk tedy si ověřujeme, zda to, co je výsledkem softwarového modelu, je skutečností,“ popisuje ze kterého by podle něj mohly profitovat i jiné lékařské fakulty a také například fakulta fyzikální. Zkušenosti s vědeckou prací zatím získávají především pregraduální a postgradualní student medicíny a Západočeské univerzity, kteří na projektu podle řešitele odvedli rozhodující ku Do svého projektu ale Liška nezapojuje jen své studenty. Na výzkumu teď krom matematiků ze univerzity pracují i specialisté Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice v Plzni a histologie a embryologie a Anatomického ústavu LF Plzeň. „V neposlední řadě výzkumu pomáha z jaterní skupiny chirurgické kliniky vedené profesorem Vladislavem Třeškou,“ popisuje roz doktor Liška. Jak uvádí, problematika je velmi složitá a nové otázky se objevují prakticky každý měsíc. tým řeší problém 3D rekonstrukce kapilárního systému jater, který je klíčový pro další prá „Játra teď poznáváme hlavně z histologických řezů, které jsou ale jen dvojrozměrné. Je tot propojit tak, aby vše skutečně odpovídalo realitě,“ uzavírá svůj popis Václav Liška, který jako většina lékařů-výzkumníků věnuje i klinické praxi. Den začíná v domovské plzeňské fak vizitou na oddělení B Chirurgické kliniky. Experimentům a vědecké práci pak věnuje podveče víkendové dny. Více informací na vena.liska(zavinac)seznam.cz [ MAIL "vena.liska(zavinac)seznam.cz "]