Trilaterální projekt zkoumá, jak náboženství ovlivňovalo život Evropy ****************************************************************************************** * Trilaterální projekt zkoumá, jak náboženství ovlivňovalo život Evropy ****************************************************************************************** 27. 2. 2012; autor: Helena Stinglová, rubrika: Věda na UK Jak náboženství ovlivňuje a formuje život společnosti a co je to náboženská kultura. Na ty odpovědi týmy výzkumného projektu „Náboženské kultury v Evropě 19. a 20. století“, na němž Fakulta humanitních studií UK s Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově, ze které přijed Prahy přednášet profesor Friedrich Wilhelm Graf [ URL "http://fhs.cuni.cz/FHS-1-version1-g Prof. Miloš Havelka, CSc. Mluvčím české části projektu [ URL "http://fhs.cuni.cz/FHS-584.html"] je prof. Miloš Havel z Fakulty humanitních studií. „To, o co nám jde, je fakt, že náboženství začíná v současné vystupovat velice zřetelně do popředí ve sféře politiky i kultury, a také jako specifický společnosti,“ vysvětlil. „Podobným vlivům a působení se po delší době nezájmu věnuje z nej důvodů zvýšená pozornost také u nás. Naším cílem mimo jiné bylo soustředit se badatelsky n a v mnohém ohledu centrální aspekt této situace, totiž na formy přítomnosti náboženství ve soukromém prostoru, na způsoby jeho působení v institucích, v umění, každodenním životě at výzkumného týmu prof. Havelka. Na české i německé univerzitě proto vznikly týmy, které se fenoménem náboženské kultury a život jednotlivců zabývají. V posledním roce se k nim navíc připojil také tým z univerzity Fribourgu. „Je potřeba zdůraznit, že se jedná o projekt historicko-sociologický, nikoliv o teologický,“ zdůraznil profesor Havelka. „Cílem projektu bylo také vytvořit výzkumnou síť, bylo možné zapojit do badatelských sítí v Evropě prostřednictvím mnichovské univerzity,“ p Havelka. V českém týmu jsou zastoupeni jak doktorandi, tak i zkušení badatelé z různých fakult a un dalších např. prof. PhDr. Jiří Hanuš, Ph.D., doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc., prof. Ph Kropáček, CSc., PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D., doc. PhDr. Zdeněk Nešpor, Ph.D., doc. Mgr. Dr., nebo doc. PhDr. Jaroslav Šebek, Ph.D. Náboženskou kulturu, její historicky specifické podoby a působení lze v nejširším smyslu z na tři aspekty tohoto pojmu: na zjišťování, co lidé o náboženství skutečně vědí, co si o n jak je hodnotí), a také jak, případně do jaké míry se s ním identifikují. Například téma, které zpracovává jeden z doktorandů, souvisí s nedávnými diskusemi o vlast Svatovítské katedrály. Jde o otázky její dostavby v 19. a 20. století. „Již v první třetin vznikly aktivity podporující dostavbu. Původně byly motivovány tehdy se prosazujícím konze orientovaným historismem církevních a aristokratických kruhů, ale otázky dostavby chrámu s stále silněji spojovaly s nacionalismem a kulturním patriotismem české národní společnosti profesor Havelka. „Pro nás je důležité, že se chrám dostavoval nejenom jako náboženský obj jako symbol české identity, české kulturnosti a národních tradic, že se stal místem nábože paměti. Všechny podobné přesahy jsou produktem specifických podob a forem náboženské kultu jejíž konkrétní formy, obsahy a funkce stojí za to poznat, ale zároveň náboženskou kulturu určitou dobu setrvačně dále ovlivňují a spoluutvářejí,“ zdůraznil. Témat, kterým se výzkumný tým věnuje, je celá řada. Zabývá se třeba rolí náboženství v živ emigrantů ve Spojených státech amerických nebo vlivem náboženství na každodenní život Čech 1948. Badatelské výsledky projektu vyjdou v příštím roce jako kolektivní monografie. „Bude mít d části. Společná úvodní část chce představit koncept náboženské kultury jako perspektivu př zkoumání náboženských jevů a pro jejich porozumění v moderních společnostech. Teprve ve sv studie se mohou stát plně srozumitelnými jednotlivé historicky situované případové studie které budou následovat a které se zabývají se jednotlivými historickými fenomény nábožensk kultury, včetně odpovědi na otázku, co podobný přístup pomáhá vyložit a pochopit,“ předjím Havelka podobu monografie. Projekt vzbudil velkou pozornost v zahraničí. Akademické nakladatelství Vandenhoeck & Rupr Göttingenu dokonce projevilo zájem o zřízení ediční řady, v níž by mohly být knižní i elek zpřístupňovány práce vzniklé jak v rámci dnes již trilaterálního česko–německo–švýcarského jiných evropských pracovišť, která se zabývají blízkými tématy.