28. 2. 2012; autor: P. K.; rubrika: Téma

Stovky studentů si během Noci univerzit na Právnické fakultě UK přišly poslechnout odborné přednášky členů akademické obce UK a Technické univerzity v Liberci. Seriózním způsobem tak vyjádřili svoji podporu Týdnu neklidu. Souběžně s probíhající výukou se na Právnické fakultě plnily v pozdním odpoledni čtyři největší přednáškové prostory, probíhal happening „Soudní proces s Universitou Karlovou“ a na chodbě se přípravovaly transparenty na středeční demonstraci.

„Tradice českých pohřbů je pochybná. S Karlem Havlíčkem Borovským se báli lidi potkat, ale když měl funus, tak se tam sešel národ. Tak to už bylo mockrát,“ reagoval na dotaz z publika, zda Havlův pohřeb znamená předzvěst nového vývoje, dr. Petr Příhoda. V živé diskusi upozornil studenty na typickou českou povahu, že pouze zajištěná solidní pravděpodonost, že se něco povede, vede k aktivnímu postoji. „Patřím ke generaci, která to opakovaně zkoušela a nepovedlo se jí to, a přesto mě svět zajímá," uvedl představitel 2. lékařské fakulty. „Držím vám palce, ale nebude to snadné,“ zakončil své vystoupení Příhoda.

„Byl bych rád, kdyby autonomie vysokých škol zůstala zachována,“ uvedl pro i-Forum prof. Pavel Pafko po své přednášce v přeplněné Aule maximě. V ní se věnoval etice a emocím v medicíně, ale i kritice současného způsobu komunikace s pacientem, který je způsoben honbou za vyšší zisk bodů. Podle výzkumu předního chirurga se při šestidenní hospitalizaci lékaři vidí přibližně 45 minut s pacientem a u počítače stráví podstatně delší dobu. „Můžeme ovlivnit život člověka, ale takových profesí, kde člověk při výkonu svých povolání může ovlivnit život člověka, jsou mraky, jen si to neuvědomujeme,“ uvedl v diskusi Pafko.

„Akademické svobody přináší kreativní prostředí, něco, co je typické pro dobrou univerzitu. Prostředí, kde vznikají nápady, tvoří se a ověřují teorie, má pro společnost velký význam,“ uvedl pro i-Forum po své přednášce Autonomie bádání na vysokých školách děkan 3. lékařské fakulty prof. Michal Anděl. Školné je podle přednosty 2. interní kliniky FNKV složitá otázka. Za špatné Anděl považuje likvidační školné, které by zabránilo nadaným studentům, aby studovali. Pokud by bylo školné stimulující, pak je podle Anděla možné mluvit o podmínkách jeho zavedení.

Školné, které by si každá fakulta mohla zvolit, by do budoucna mělo být i podle předsedy senátu 2. lékařské fakulty prof. Vladimíra Komárka. Jeho výklad nazvaný Neurovědní pohled na svobodu, kreativitu a odpovědnost vzbudil v publiku bouřlivou diskusi. „Chtěl bych poděkovat studentům, že mě sem pozvali, přišel jsem proto, že si myslím, že se předkládá špatně napsaný zákon. Hlavní problém vidím v nešikovném záměru, který může do budoucna významně omezit autonomii a svobodu na fakultách a univerzitách. Byla by škoda, pokud by se ne ze zlé vůle, ale určitou nešikovností zpracovávání zákona vytratilo to, co se po roce 1990 zavedlo.“

Dokonce ještě v sedmnáctém století, když byla dotázána lékařská fakulta Univerzity Karlovy, co má činiti proti moru, jedno z rozhodnutí znělo: modleme se ke Kristu bolestnému a patronům, vysvětloval prof. Jan Royt zaujatým posluchačům. Jeho přednáška se věnovala představení svatých patronů jednotlivých oborů Univerzity Karlovy.

„Začali jsme uvažovat o tom, že z toho uděláme tradiční akci, aby se opakovala každý rok jako Muzejní noc nebo Noc kostelů,“ uvedl zástupce akademického senátu Právnické fakulty Felix Adam. Velkým tahákem se podle jeho názoru na včerejší akci stali prof. Kuklík a prof. Skřejpek, ale i hojně navštěvované lékařské přednášky.