Tak tu reformu vysokých škol nedělejme ****************************************************************************************** * Tak tu reformu vysokých škol nedělejme ****************************************************************************************** 6.3.2012    Lidové noviny    Strana 22    Akademie, autor:   ŠKOLA Radky Kvačkové Myslím, že je třeba říci to jasně: studenti vyšli do ulic z podnětu svých učitelů. Když se proti čemu protestují, nevědí, nebo opakují jen to, co někde slyšeli. Jejich učitelé tvrdí vysokého školství považují za nezbytnou, avšak jinou, než navrhuje ministerstvo školství. pak téměř bez výjimky mluví jen o tom, že vysoké školy potřebují víc peněz (samozřejmě ze rozpočtu) a že by měly mít tyto peníze garantované aspoň několik let dopředu. Víc z nich n             Přesto, zdá se, jim veřejnost fandí. Co od univerzit pochází, dobré je, domnív od politiků přišlo, peklem zapáchá.             Navrhuji tedy žádnou reformu nedělat, dát vysokým školám jen tolik, kolik může být. Anebo říct dobře, na veřejné vysoké školy půjde jen patnáct procent populace jako za skoro padesát jako v současnosti). Ostatní ať prominou. Když budou chtít, mohou jít na něk školu a platit tržní školné. Soukromé školy totiž od státu nedostávají nic. Navštívil nás v Akademii Hannes Lachmann z Českoněmecké obchodní a průmyslové komory, kter zájmy svých členů podnikajících na našem území. A dělal si starosti, že v Česku za chvíli zaměstnávat. „Každý tu chce na kuchaře, ale pořádného mechanika najdete jen mezi starými c za chvíli do penze,“ říkal.             On sám si myslí, že v Německu je situace v tomto směru lepší hlavně díky tomu, tráví půlku času přímo ve firmách. Naučí se tam víc než ve školních dílnách a dokonce tam dostávají rovnou mzdu.             To přitom platí nejen pro manuální pracovníky, ale třeba i pro žáky ekonomicky středních škol, kteří se v bance během školy učí to, co budou v praxi opravdu potřebovat. Zakladatel testovací společnosti Scio Ondřej Šteffl vidí věci trochu jinak. V rozhovoru pr vysvětluje, že tvrzení o nedostatku pracovníků v průmyslu je nesmyslné. Podle něj je jasné nás bude omezovat stejně jako se omezil třeba v Německu, kde počet pracovníků v tomto odvě 1991 do roku 2007 ze 44 procent na 27 procent. V soutěži Česká inovace získal cenu projekt brněnského Vysokého učení technického „technic pomáhat dětem v předškolním věku, aby získaly základy přírodních a technických věd a přilá studiu těchto oborů.             Dobrý nápad. Ale s anorganickou chemií bych počkala aspoň do první třídy zákla V televizních zprávách jsme minulý týden mohli vidět uplakanou americkou učitelku matemati dojetím, že smí zase učit. Půl roku nesměla, protože se zachovala nekorektně. Pubertálnímu z Mexika, který se opakovaně dožadoval, aby mu obstarala právě zadávaný test ve španělštin se, pokud trvá na španělském zkoušení, odstěhoval zpátky do Mexika. Dneska je ráda, že ji školství definitivně.             Ať žije Amerika! V některých zemích známe pojem „drzý žák“, ve Spojených státe učitelka“. Drzá na žáky.