Práce pro humanitně vzdělané není v Česku dost, Evropa je však na tom ještě hůře ****************************************************************************************** * Práce pro humanitně vzdělané není v Česku dost, Evropa je však na tom ještě hůře ****************************************************************************************** 22.3.2012    Mladá fronta DNES    Strana 2    Příloha - Absolventi, autro:   Vítek Novák   Při výběru vysoké školy se maturanti ještě stále řídí spíše emocemi než praktickým uvažová Zájem trhu o absolventy humanitních oborů sice prudce klesá, přesto se na tento typ škol k stále více a více uchazečů.             Humanitní obory jsou zábavnější, zajímavější a méně náročné -tak zní hlavní ar desetitisíců studentů, kteří o ně mají zájem. Kdo se však dívá dopředu, měl by myslet i na škole.             Statistiky jsou přitom neúprosné, najít práci se absolventům těchto oborů daří úspěchem než u právnicky, lékařsky či pedagogicky zaměřených fakult. Příležitostí ubývá Vláda šetří, ubývá tak pracovních příležitostí ve veřejném sektoru, který byl častým cílem absolventů humanitních oborů. Stejně je tomu i u firem. Ty mají naopak neustálý nedostatek odborníků. Podle studie Střediska vzdělávací politiky univerzity Karlovy jsou nejžádanější strojních a elektrotechnických fakult a oborů informačních technologií.             Naopak nejhůře shánějí práci absolventi přírodovědných a zemědělských oborů, k dosahuje až deseti procent. U humanitních oborů napočítali experti z Univerzity Karlovy ne šestiprocentní. Každý pátý mimo obor Zcela bez šance humanitně vzdělaní nejsou, musí se však většinou rozloučit s představou pr vystudovaném oboru. „Vystudoval jsem filozofii a prakticky jediná šance, jak ji uplatnit, vyučovat. A to nechci. Takže budu muset vzít zavděk administrativní prací, kde své znalost nevyužiju, jsou mi k ničemu,“ přibližuje svou situaci absolvent filozofické fakulty Jonáš A není sám. S prací mimo obor se podle zmíněné studie Univerzity Karlovy musí potýkat každ Jinde je to i horší V porovnání se státy Evropské unie si přesto nevede Česká republika špatně. Kupříkladu ve pracuje mimo vystudovaný obor třetina absolventů.             Vynikáme také v nízké nezaměstnanosti vysokoškoláků, která v průměru nepřesahu procent. Lépe je na tom pouze Švýcarsko, Německo a Nizozemsko.             Špatně na tom nejsme ani v novodobém fenoménu „převzdělanosti“ - práci, pro ni vysokoškolský titul k ničemu, vykonává 14 procent absolventů. To je v porovnání se zbytkem velmi pozitivní údaj.             Rekordmanem v této „disciplíně“ je Španělsko, kde třetina vysokoškolsky vzděla pracuje na pozicích, v nichž vysokou školu neupotřebí. Klíč k úspěchu? Jazyk Čekat, že s vysokoškolským diplomem v ruce za námi budou běhat firmy s nabídkou práce, se uvádějí statistiky internetových pracovních portálů, na nabídku netechnické práce odpovídá padesát zájemců.             Čeho si zaměstnavatelé na uchazečích obvykle nejvíce cení?             „Především vynikající znalosti cizích jazyků - nejlépe dvou. Důležitým prvkem zdravé sebevědomí, ale zároveň i pokora. Dále je to samostatnost, umění zaujmout a přesvěd schopnosti. Stejně důležité je umět pracovat s informacemi, získávat ty podstatné a násled Velké plus mají absolventi, kteří již získali pracovní zkušenosti a návyky, nejlépe ze sou ze zahraničních firem,“ vysvětluje Martin Schneider z personální agentury Adecco. Výhoda praxe Podle Adecca je navíc nezbytné si vlastní aktivitou získávat zkušenosti a praxi. Účastnit stáží a brigád například v neziskovém sektoru, poznávat firemní kultury, angažovat se v od             „Tento servis nabízí naše studentská organizace, ve které si každý student můž různé firemní pozice a pilovat například komunikaci s klientem. Dostáváme skutečné zakázky respektují,“ vysvětluje Pavlína Trojanová z neziskové organizace AISEC. *** FAKTA Absolventi v souvislostech * Na Ukrajině má polovina mladých ve věku 25-34 let vysok zatímco v ČR ani ne čtvrtina. * V ČR je 4. nejnižší nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělanýc činí méně než 5 %. * V České republice pracuje 4 až 5 let po absolvování mimo svůj obor zh pátý vysokoškolák, zatímco v roce 2006 každý sedmý. * Nejvyšší příjmy mívají absolventi pr informatických a ekonomických oborů. * Nejnižších příjmů se dostává vystudovaným zemědělců oborech umění a vzdělávání. * Pracovat v jiném než vystudovaném oboru se nejvíce vyplatí a pedagogických fakult, polepšit si mohou až o čtvrtinu platu. * Opouštět obor se nejméně vy elektrotechniky, zdravotnictví a práva. * Nezaměstnanost osob s doktorským titulem činila než 2 %, s magisterským titulem 4 % a s titulem bakaláře 8 %. * Poslední dobou výrazně sto absolventů soukromých škol. * S největší nezaměstnaností se potýkají absolventi zemědělský nejnižší lékařské obory.