Koncept dříve projevených přání pacienta nelze paušálně odsoudit ****************************************************************************************** * Koncept dříve projevených přání pacienta nelze paušálně odsoudit ****************************************************************************************** 2. 4. 2012; autor: Mgr. Kateřina Štěpánková a Marie Benáková; rubrika: i-Forum informuje Na půdě Katolické teologické fakulty UK proběhlo ve středu 28. března 2012 otevřené vědeck téma Dříve projevená přání pacientů: výhody a rizika, spojené s prezentací stejnojmenné kn Jaromíra Matějka, Ph.D., Th.D. Kolokvium pořádala Katedra teologické etiky a spirituální t Ústav etiky 3. LF UK. Doc. Karel Sládek, Th.D. Inspirací pro uspořádání kolokvia se stala kniha lékaře a teologa Jaromíra Matějka, kterou roce vydalo nakladatelství Galén. „Pro termín ,dříve projevené přání‘ neexistuje v současn vyčerpávající a hlavně konsenzuálně přijatá definice. Obvykle se uvádí, že jde o prohlášen němž stanovuje podmínky pro péči o svou osobu v době, kdy se k ní sám nebude moci zodpověd se v anotaci k publikaci. Ve svém úvodním slově přivítal děkan KTF ThLic. Prokop Brož, Th.D., všechny přítomné a při dřívější setkání pořádaná na etické téma (eutanazie, sexuální výchova na školách). Celým v doc. Karel Sládek, Th.D. Prvním přednášejícím večera byl přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty UK Mgr. et Mgr. Ph.D. Ve svém příspěvku pohovořil o obecných principech, o problému nejasnosti použité ter například posouzení, kdy už nastala chvíle, v níž končí šance na uzdravení. Následně uvedl případy, mezi nimi poslední kauzu Terri Schiavo z roku 2005. Dalším přispěvatelem byl autor zmíněné publikace MUDr. ThLic. Jaromír Matějek, Ph.D., Th.D lékařské etiky na 3. lékařské fakulty UK a morální teologie na Katolické teologické fakult se vyjadřoval k očekávané zákonné úpravě, která by měla v České republice eticko-právní in projeveného přání pacientů“ upravovat. Hovořil o smyslu tohoto institutu a o otázce lidské kterou chce tento dokument chránit. Na základě stvořenosti člověka poukázal na více dimenz – tělesnou, vztahovou a transcendentní. Tyto dimenze pak tvoří kontext, v němž se má text interpretovat. Jako poslední z přednášejících vystoupila emeritní profesorka Lékařské fakulty Masarykovy Brně, emeritní přednostka Ústavu etiky LF MU a recenzentka představované knihy MUDr. Marta CSc. Pozitivně zhodnotila předchozí příspěvky, kromě již zmiňovaného poukazu na více dimen rozlišení jazyků, které pacient používá. Jazyk biologie a jazyk, kterým člověk hovoří o sv o životě, nejsou totožné. Dále se není možné domnívat, že vše vyřeší formulář. Tato předst jak důstojnosti člověka, tak lékaře. Na samotný závěr kolokvia proběhla diskuse, která se dotkla také v naší společnosti velmi eutanazie. Vše, co na kolokviu zaznělo, můžeme shrnout následujícími slovy: „Koncept dříve projevenýc tzv. living will, nelze paušálně odsoudit. S vědomím všech rizik je třeba ho hlouběji prom ho do širších souvislostí, do vztahových a duchovních kontextů.“