Lidi chtějí studovat a cestu si najdou ****************************************************************************************** * Lidi chtějí studovat a cestu si najdou ****************************************************************************************** 10.4.2012    Lidové noviny    Strana 19    Akademie, autor:     RADKA KVAČKOVÁ        ROZHOVOR Jiří Nantl vysvětluje, proč může zatím menšinový sektor soukromých vysokých škol úkor škol veřejných Resort školství je bez ministra. Znamená to, že bude i bez reformy vysokých škol? Náměstek strategii a legislativu Jiří Nantl na ní pracuje už dost dlouho. A dovede docela dobře vys stane, když se reforma neudělá. * LN Myslíte si, že chystané zákony o vysokých školách a o finanční pomoci studentům skonč             To je věc politického rozhodnutí, které musí učinit vláda. My jsme podle jejíh připravili věcné záměry, k jednomu, tomu o finanční pomoci, dala legislativní rada souhlas druhý prochází ještě nějakými úpravami. Po legislativní stránce by nebyl problém začít pra paragrafovaném znění. Mimochodem, mám pocit, že v pracovní skupině, kterou vede za ministe Wilhelm, se stanoviska ministerstva a vysokých škol sbližují a věc se posouvá dopředu. * LN Premiér už ale nějakou dobu nemluví o školném. Zmiňuje jen poplatky za delší než stan studia, případně nějaké malé zápisné v každém semestru.             Nová pravidla ve zpoplatňování delšího studia vnesla do debaty Národní ekonomi vlády (NERV). O zápisném už se mluvilo jako o alternativě dříve. Samozřejmě, takové varian konkrétní legislativní návrh na stole ale v tuto chvíli nemáme. * LN Nebylo by možné zavést některá opatření, která by zlepšila ekonomickou situaci škol, legislativních změn?             Úplně ne. Zatím se podle zákona platí až za studium o rok delší, než činí stan zákon školám neumožňuje využít peníze z tohoto „sankčního školného“ k provozním účelům. Mu do stipendijních fondů. * LN Takže změnit to hned a kompenzovat tak školám část peněz, o které přišly restrikcemi,   V průběhu aktuálního kalendářního roku těžko. * LN Máte tedy představu, kde by se měly vzít peníze, které budou chybět?             Letos budou peníze chybět hlavně regionálnímu školství, vysokým školám se zadr de facto z investic. A jde jen o vázání, ne o škrty. Samozřejmě je pořád možnost, že reáln vývoj bude lepší, než se myslelo, a od vázání rozpočtu se nakonec upustí. * LN V dalších letech bude chybět víc. Obejdou se vysoké školy bez nějakého příspěvku stud             Podle mého neobejdou. Vždyť i jinde v Evropě se diskutuje o vícezdrojovém fina škol. A o tom, že by neměly být finančně tolik závislé jen na státu. Málokdo si uvědomuje, finanční spoluúčast studentů na nákladech studia v nějaké podobě zavedena nebyla, v době e poklesu by to mohlo paradoxně podpořit druhý boom soukromého školství, kde se platí víc. * LN Jak to myslíte?             Lidé v moderní společnosti chtějí studovat a hledají si k tomu cesty. To jsme deseti lety, když nebylo dost státem financovaných míst na vysokých školách. Aby se uspoko po vysokoškolském vzdělávání, bujelo takzvané celoživotní vzdělávání (druh mimořádného pla – pozn. LN). Jelikož ještě nebylo rozvinuté soukromé školství, lidi si platili polooficiál veřejných vysokých školách, a to přesto, že neměli úplnou garanci, že nakonec budou přijat studia. Dneska je situace jiná. Máme sektor soukromého vysokého školství, byť minoritní. A důsledku oslabení příjmů veřejných vysokých škol lidé víc obraceli k soukromému sektoru, m jako například v Polsku. Dojde k expanzi soukromého školství a to začne získávat na plné ú školství veřejného. Tím se může začít měnit celková podoba vysokého školství. První vlašto projekt soukromé právnické školy. Tam se dala dohromady skupina lidí z veřejné vysoké škol plzeňských práv, a řekla: my naplno odejdeme do soukromého sektoru. * LN Tahle soukromá škola ale nemá zatím akreditaci, že?             Myslím, že ne, ale to není důležité. Důležité je ujasnit si, jestli chceme mít školy jako doplňkový sektor, jak se předpokládalo při vydání vysokoškolského zákona v roce jestli chceme, aby rostl. Teď máme na soukromých vysokých školách zhruba 50 000 z celkovéh vysokoškoláků. * LN Myslíte, že neuživíme těch 350 tisíc studentů bez toho, aby sami přispěli?             Dvacet miliard vysokým školám není v kontextu jiných vládních výdajů tak málo. tolik, co se dává na resort ministerstva spravedlnosti. Jenže rozpočet Oxfordské univerzit 15 tisíc studentů, činí v přepočtu 26 miliard korun. Vlastně by se dalo říct, že české veř školy za peníze, které dostávají, nedělají úplně špatnou práci. Budou ale s prostředky, kt konkurenceschopné v širším měřítku? Obstojí v ohromné konkurenci nároků na veřejné výdaje, stárne populace a rostou nároky na zdravotní péči? Budou umět s množstvím peněz, které by zvyšovat, rozumně nakládat? * LN Uvažuje se o tom, že by se státní dotace dávaly i soukromým vysokým školám?   Já si nevybavuju nikoho v České republice, kdo by to tak moc chtěl. Ministerstvo školstv nenavrhovalo a pokud vím, tak něco takového nezaznělo ani ze strany soukromých škol samých * LN Ale v někdejším návrhu reformy vysokých škol, který zpracovával ještě pro Topolánkovu Matějů, se o jistém zrovnoprávnění soukromých vysokých škol mluvilo.     Šlo o takzvané základní studijní granty, které měli dostávat i studenti na soukromých ale to je trochu něco jiného. I dnes platí, že na dávky určené studentům mají dosáhnout i soukromých vysokých škol. Jsou země, třeba už jmenované Polsko, které zvažují systém veřej vzdělávání. Že by vzdělávací instituce dostávaly systémem veřejných zakázek na vzdělávání ohledu na to, jestli jsou veřejné nebo soukromé. A existují i jiné alternativy, v některýc Pobaltí, Rusku nebo v Bulharsku, studuje část studentů na takzvaných rozpočtových místech ve veřejném sektoru plně platí. U nás ale existuje vysoký stupeň konsenzu, že veřejné vyso být primárně věcí veřejné odpovědnosti. * LN Čeho byste se v navrhovaném zákoně o vysokých školách vy sám dovedl vzdát, abyste vyš odpůrcům? Rady školy, v níž by měli být zastoupeni i lidé mimo akademickou sféru?    Nevím, jestli je potřeba se něčeho vzdávat, možná věci propracovat, ale chce to posunou věcného záměru. U řady témat, jako třeba zmíněné rady, platí, že ďábel může být v detailu. hraje, jaké bude přesné nastavení jednotlivých paragrafů, třeba jestli rada bude přehlasov nebo ne. To se dá, domnívám se, ošetřit. Celý reformní zákon je chystaný ve středoevropské německorakouském, což je přístup založený na primátu akademické komunity. S tím, že do toh vstupují prvky, které mají zajistit nějakou vazbu univerzity na okolí. Ale nemá to znamena univerzity ekonomickým a jiným zájmům mimo školu. Spíš jde o vytvoření komunikačních a zpě mechanismů. Tím chci říct, že celý koncept je umírněný, s respektem k historické a kulturn jsou věci, které fungují u sousedů, kde to naši akademici víceméně znají a nejspíš nemohou tam byly vysoké školy likvidovány nějakou lobbistickou klikou. * LN Měl by se příští ministr školství zabývat plzeňskými právy? Tuhle věc si musí Západočeská univerzita vyřešit sama. To není alibismus. Západočeská univ ukázat, že je hodna své samosprávy. Tím, že svůj problém za roky nevyřešila, vyhřezl na ná Těžko lze čekat, že jakýkoliv ministr bude řešit jednotlivou fakultu. * LN Jenže řešil. Protože byl postaven do situace, kdy vlastně už nebylo žádné dobré řešení. Zákon říká, že právo někde dostudovat, což by při uzavření fakulty během tohoto léta nebylo reálné. Pokud říct, že tato část zákona neplatí, zbývalo řešení, které nemělo precedent, a už proto se t vysvětluje. Já to beru tak, že šlo o rozhodnutí ministra v situaci, kdy nebyla žádná dobrá mimochodem se mi zdá, že zásah vedl k tomu, že jednotliví aktéři kauzy se k hledání řešení racionálněji než předtím. * LN Co čekáte od nového ministra?             Z mého pohledu je vedle vysokoškolské reformy důležité vyjednat ve vládě sladě resorty tak, aby školy nebyly zbytečně zatěžovány. * LN Co konkrétně? Spousta lidí ve školství je až fascinována obsahem školských a vysokoškolských zákonů, ale neuvědomují, že školy fungují podle řady jiných předpisů, které často mají zásadní praktic Zejména v oblasti zdravotnictví, financí, veřejných zakázek a resortu práce a sociálních v příkladem je aplikace zákona o specifických zdravotnických službách a povinnosti vstupních prohlídek. Ukázalo se, že velmi komplikuje fungování škol vzhledem k realizaci projektů a praxi studentů. Nebo si vezměte současný návrh ministerstva financí na začlenění veřejných do systému státní pokladny. To je moment, kde se rozhoduje o reálné autonomii vysokých ško ekonomické poměry zdaleka nejsou optimální, potřebujeme vytvářet školám prostor, ve kterém efektivně pohybovat bez nadměrné byrokratické zátěže. *** Profil JIŘÍ NANTL (* 1979) Absolvoval práva, politologii, sociální politiku a sociální práci na M univerzitě (MU). V letech 2003–2005 byl předsedou Studentské komory Rady vysokých škol, pr ubytovacích stipendií. Působil ve vedení MU, od roku 2010 je na ministerstvu školství. Nen politické strany.