Už to nejsou skinheadi. Pravicového extremistu na první pohled nepoznáte ****************************************************************************************** * Už to nejsou skinheadi. Pravicového extremistu na první pohled nepoznáte ****************************************************************************************** 19. 4. 2012; autor: Helena Stinglová; rubrika: Rozhovory & portréty „Nejhorší je, když se problémy odsouvají někam do kouta a neřeší se. Nenápadně tak mohou n obludných rozměrů,“ varuje Mgr. Adéla Zelenda Kupcová, doktorandka na Fakultě humanitních se zabývá pravicovým extremismem a jeho vztahem k současné středoevropské společnosti. Mgr. Adéla Zelenda Kupcová V rámci své doktorandské práce zkoumáte psychosociální pozadí pravicového politického extr vztah k současné společenské situaci ve střední Evropě. Co vás přimělo zabývat se právě tí Výzkumem do jisté míry navazuji na svou diplomovou práci, která se věnovala osobnosti a pr socializace u pravicových extremistů. Většina výzkumů, které se věnují extremistické scéně popisná. Snaží se kvantifikovat, kolik tu máme aktivistů, jaké tu máme směry, co je typick image a podobně. Já jsem touto cestou jít nechtěla, protože mi to připadá nedostatečné. Do popisu scény a určitých ideologií, ale nedojdeme k hlubšímu pochopení, k motivaci lidí ani příslušnost k extremistickému hnutí znamená. Jakou cestou se tedy vydáváte vy? Snažím se jít cestou většího pochopení a porozumění motivacím těchto lidí. Vzhledem k tomu příslušníků této scény je dost rigidní, není možná racionální diskuse, proto se na to snaž subjektivity. Dá se říci, že to je výzkum jejich osobní identity a její konstituce, protož extremisty hraje jeho příslušnost k hnutí obrovskou roli. Extremisté sami sebe definují pr ideologie. Od výzkumu identity se snažím odrazit ke zkoumání vztahů extremistů k dnešní společnosti. hodnocení soudobé společnosti Zygmunta Baumana jakožto tekuté moderny a z Politické sociol Müllera, který identifikuje významné problémy soudobé středoevropské společnosti. Snažím s tato témata reflektovat. Jedním z nich je třeba krize důvěry, ať už v instituce, tak uvnit Výsledkem práce by kromě způsobu konstituce identity mělo být popsání jejich vztahu ke spí aspektům společnosti. Extremistická scéna na to silně reaguje, proto se také v současné do rétorika vzhledem k tomu, jak narůstá protivládní naladěnost společnosti a zmenšuje se jej systém. Jak hledáte respondenty z řad pravicových extremistů? Jejich kontaktování musí být velmi o Snažím se vybírat spíše čelnější představitele hnutí, kteří jsou opravdu aktivní – svoláva vytváří mediální obraz hnutí. Kontakty mám dnes už dobře vytvořené z doby, kdy jsem pracov práci. Tehdy jsem oslovila jednoho známého ze severních Čech, který ale není extremista a nakontaktovat další lidi. Nelze jen tak někoho z nich oslovit, je lepší mít nějakého zpros A mají vůbec chuť se s vámi bavit? Když už se někdo chce sejít, tak bývá docela komunikativní a otevřený. Snažím se jim dávat záruky anonymity. Nechci vědět celá jména, u některých lidí znám jen přezdívku. Nechci věd konkrétního. Jakým způsobem rozhovory s respondenty vedete? Používám metodu narativního vyprávění – nechám je hovořit o jejich životě. Na to, co mi př se doptám. Jeden z respondentů mi třeba říkal, že v době počátků své inklinace k hnutí byl věřící. Toto téma jsme pak rozebírali hlouběji. Druhá část rozhovorů je strukturovanější, ptám se na jejich reflexi svobody – co pro ně zn považují soudobou společnost za svobodnou apod. Takto se zabýváme také tématem důvěry ve s společně sdílených hodnot. Snažím se mít spíše méně rozhovorů, za to ale velmi podrobných. Provádím je nejenom v Česk také na Slovensku, chystám se do Německa a Maďarska. Pozorujete nějaký společný rys příznivců pravicových extremistických hnutí za tu dobu, co jakého společenského prostředí vycházejí? Vzhledem k tomu, že spolupracuji spíše s elitami těchto hnutí, většinou pocházejí spíše ze a nejsou to nevzdělaní lidé. Nejedná se o žádné sociální deprivanty z chudých rodin. Z niž pocházejí spíše mladší příznivci, kteří chodí skandovat do ulic, bít se a ani se hlouběji podporované ideologii. Respondenti, se kterými pracuji, jsou obvykle ve věku mezi 25 až 35 původ je dost různorodý. Třeba jeden z nich je z klasické rodiny střední třídy, někteří čl pracují v rámci vyloučených lokalit, pomáhají se začleňováním a podobně. On je právě kvůli vnitřním konfliktu, má problém s tím, že rodinu zklamal. Na druhou stranu jedna z responde rodiny, kde jsou stereotypní rasistické představy hodně silně zakotveny. Nebojíte se, že váš výzkum zneužijí pro to, aby sebe a své hnutí prezentovali v lepším svě jistotu, že vám říkají pravdu? Myslím, že si to mohou myslet, a nevyvracím jim to. Snažím se s nimi jednat na rovinu a ří jde. Nesbírám materiál, který by byl použitelný třeba pro bezpečnostní složky, jde mi skut poznání a pochopení toho, co je ta scéna zač. Společnost se tím příliš nezabývá, a to je v Je nebezpečné odsouvat problémy do pozadí a ignorovat je. Jen se tím podporuje to, že síla těchto hnutí bude narůstat. Když člověk slyší, co toho jednoho konkrétního extremistu v ži co se mu stalo třeba jako dítěti, slyší, kdy v něm pomalu zrála jeho přesvědčení, nepřijde nepochopitelná úchylka, ale jako jedna z cest, jak hledat své místo ve světě a řád v život extremismus možné pochopit. Jsem si vědoma toho, že tito lidé v rozhovorech neříkají všechny věci naplno. Převládá u n vyhýbat se rasovým otázkám, otázkám rasové války apod. Více akcentují sociální témata nebo kulturního rasismu a homogenity společnosti. Je tam určitá opatrnost. Tím, že mě nezajímá a plány jednotlivých hnutí, rozhovory nejsou tolik problematické. Musím se mít na pozoru, tendenci dělat se trochu lepšími, ale to dělá asi každý. Tato data jistě zaznamenávají různé statistiky, ale cítíte vy sama ze svých výzkumů a setk že by jejich počet a moc narůstaly? Můžu vycházet jenom ze zdrojů, které jsem nezpracovávala já. Podle nich ale scéna početně Spíš je zaznamenaný trend větší radikalizace některých akcí a zároveň zmírňování rétoriky lze dobře vidět třeba na Dělnické straně sociální spravedlnosti nebo na internetových strá odporu či Svobodné mládeže. Všichni se teď snaží prezentovat jako legitimní politická usku představují skutečnou opozici proti zkorumpovaným stranám, které jsou asociální, nezohledň jsou ve vleku globálních institucí. Naproti tomu ale můžeme sledovat nárůst útoků ve vyloučených lokalitách a zvýšenou aktivit jako ne ryze extremistickou, jak bylo patrné v severních Čechách ve Šluknovském výběžku. Pravicovým extremistům může nyní pomoci velká ekonomická krize i objevující se společenské etnickém základě. Čím více lidí se bude mít hůř, čím méně lidí bude mít práci, čím méně li ledničky, tím více jich vyjde do ulic, zvlášť když budou mít problémy s jinými etniky. V p situace dozrála tak, že představa ideální chvíle pro extremisty začíná být aktuální. Snaha působit jako běžná politická strana se objevuje u extremistických hnutí i v jiných s Evropy? To je celoevropský trend. Neděje se to jenom ve střední Evropě. Je to však doprovázeno vni radikalizací. Navenek vystupují umírněně, uhlazeně. Zástupci hnutí dávají důraz na image, upravení a v obleku. Ti, co cílí na mladší generaci, se zase snaží oblékat trendově. Skinh je překonaný koncept. Pravicový extremista už není identifikovatelný na první pohled. Nemáte strach o svou bezpečnost? Zatím jsem se do té situace nikdy nedostala. Otázka je, jak to bude v budoucnu. Situace by pokud bych více prezentovala výsledky své práce. Do nebezpečí by se člověk mohl dostat v p s bezpečnostními složkami. To však rozhodně nemám v úmyslu, mé zájmy jsou čistě vědecké. T zděsí některé jejich cíle a vidění světa.