Země bílého oblaku ****************************************************************************************** * Země bílého oblaku ****************************************************************************************** Nový Zéland jsem poprvé navštívil roku 2001. Hned po příletu mě během cesty z letiště na j očí tamní úhlednost: ve městech posekané trávníky, všude květiny, farmářská krajinka také by pastviny se stády ovcí a skotu byly oholené strojkem na ježka.. A zakrátko jsem zjistil s lidmi je velice příjemný – jsou ochotní, přátelští, důvěřiví, v našich poměrech by se as naivní. Ale jaká je to vlastně země? *========================================================================================= * Země lidu moa *========================================================================================= Nový Zéland v současné podobě je důsledkem jeho poměrně nedávného osídlení Evropany. Avšak tisíci lety připluli na ostrovy maorští osadníci odněkud z Východní Polynésie. Dá se předp rozsáhlejší osídlení proběhlo kolem osmého století našeho letopočtu. Tito první obyvatelé moa” nebo také ”lovci ptáků moa” (pojmenovaní po ohromných nelétavých ptácích moa, dnes vy Pro Evropu byl Nový Zéland objeven holandským kapitánem Abelem Tasmanem roku 1642. To díky získaly jméno Nieuw Zeeland. Pak však čekaly další století na své znovuobjevení Angličanem v roce 1769. Následovala postupná kolonizace – příležitostné pobyty velrybářů, křesťanští první osadníci. Počátkem devatenáctého století byl Nový Zéland spravován z Austrálie, ale osadníků i Maorů s bezprávím a rovněž spory a hrozící kolonizace Francií vyústily v sepsán smlouvy (Treaty of Waitangi) mezi náčelníky maorských kmenů a zástupci ”Koruny”, tedy Velk Podepsáním smlouvy byla zaručena práva původním obyvatelům výměnou za svrchovanost Koruny. smlouva velice revoluční už jen tím, že zaručovala Maorům právo na jejich majetek, lesy a během prudkého vývoje v druhé polovině devatenáctého století na ni britští přistěhovalci v nebrali. Po letech bezpráví páchaného na maorském obyvatelstvu smlouva od sedmdesátých let století nabývala znovu na významu a potomci původních Maorů se postupně na jejím základě r domáhají svých práv. Páteří dnešní ekonomiky jsou zemědělství a potravinářský průmysl - chov ovcí , skotu, rozr chov vysoké zvěře na farmách, rybářství, ovocné sady s mnoha druhy ovoce od jablek po kiwi dřeva je velice výnosná, importované druhy borovic zde dorůstají díky příznivým přírodním během pětadvaceti let. Proto se dnes málo výnosná půda na farmách často mění v borovicový zapomenout na turistický ruch. Ten se někde opravdu stává rušný, v kdysi bohem zapomenutýc ubytovací kapacity a návazná infrastruktura. Ještě štěstí, že tato činnost prozatím nemá r megahotelů. Většinou se jedná o citlivě zasazené malé hotýlky nejrůznějších druhů, které o cenovým kategoriím. *========================================================================================= * Příroda *========================================================================================= Na Nový Zéland většina turistů přijíždí s představou nádherné přírody. Můžete zde obdivova všechny druhy krajiny. Pouštní útvary najdete jak u mysu Cape Reinga, tak v národním parku na výběžku Farewell Spit. Původními, často nedotčenými lesy oplývá Jižní ostrov, ale i na se najdou rozsáhlé oblasti v národních parcích Te Urewera nebo Whanganui. Nový Zéland je z seizmickou aktivitou, jen v oblasti největšího města Auckland je na padesát dnes již vyhas termální prameny jsou rozesety téměř po celé zemi. Někde byla podzemní síla spoutána a pos elektrárny. Asi nejznámější místo s termální aktivitou je město Rotorua - vodní gejzíry, jezírka s bub zápach síry a také zkomercializovaná maorská kultura jsou jejími hlavními znaky. Národní p již zdálky upoutá pozornost svými vysokými vulkány čnějícími k obloze. V zimě jsou metrové ležící na svazích přikryté sněhem a oblast se stává lyžařským areálem. V létě davy lidí šp zvětralou lávou pokrytých svazích k vrcholům, aby mohli vychutnat jejich drsnou krásu chrá UNESCO. Jižním ostrovem se táhne vysoké pohoří Alp. Jeho nejvyšší hora Mt.Cook se tyčí do Na západním pobřeží se vedle sebe nacházejí dva turisticky nejznámější ledovce - Fox Glaci Glacier. Oba sestupují téměř až k úrovni moře a jsou poměrně lehce přístupné. Maorská lege místo Ka Roimata o Hinehukatere – Slzy ledovcové dívky: Hinehukatere milovala lezení po horách, a proto přemluvila svého milence Tawe, aby lezl s  neštěstí, Tawe spadl z vrcholku a zabil se. Hinehukatere jeho smrt zlomila srdce, její nek a vytvořil ledovec. V Jižním cípu Jižního ostrova najdeme oblast jménem Fiordland. Pokrytá původním deštným pr jezery a s ohromnými fjordy také patří pod křídla UNESCO jako část světového dědictví, spo oblastmi Alp. Nádherná příroda je však k nelibosti návštěvníků zalévána vysokým množstvím U světoznámého fjordu Milford Sound napadne až sedm metrů srážek za rok. Avšak bez tohoto bychom těžko obdivovali mohutné vodopády řítící se s rachotem k zemi nebo přímo do vod fjo *========================================================================================= * Fauna a flóra v ohrožení *========================================================================================= Také fauna a flóra je unikátní. Novozélandské rostliny a zvířata se vyvíjely v izolaci od 80 milionů let. 90 % hmyzu a mořských měkkýšů, 80 % stromů, kapradin a kvetoucích rostlin, a všech 60 druhů plazů jsou endemické - můžete je najít pouze na Novém Zélandě, nikde jind příjezdu Evropanů zde prakticky neexistovali savci, kromě dvou druhů netopýra a mořských s i neúmyslné zavlečení mnoha cizokrajných druhů ale působí spoušť původní fauně a flóře. Va mláďata i samotní ptáci, hmyz a plazi se stávají snadnou kořistí predátorů. Ti hubí původn ”ministerstvo životního prostředí” – Department of Conservation - vynakládá značné prostře boj s nimi. Ale naštěstí se poslední dobou daří některým druhům doslova vstát z mrtvých. D ochranou, většinou na přilehlých ostrovech, které byly vyčištěny od všech vetřelců. Mezi n patří lasice hranostaj, která má na svědomí 60 % zabitých mláďat nelétavých ptáků kiwi (15 Dalším škůdcem je australský kusu liščí, v Austrálii přísně chráněný. Zde se však široce r 70 milionů kusů) a působí v lesích ohromnou spoušť. Nejenže žere listí svých oblíbených st následně umírají ( takový les po dvou letech invaze zemře a vypadá jako naše mrtvé lesy v  ale živí se i vajíčky ptáků, obzvláště pak kiwi. Nelétavý pták kiwi se stal ikonou Novozélanďanů v průběhu první světové války. Tehdy voják Zélandu takto začali přezdívat jejich australští spolubojovníci. A od té doby jsou všichni jako kiwiové. I proto se dnes snaží zachránit svůj národní symbol před vyhynutím. Nový Zéland je také rájem pro obyvatele vod, sladkovodních i mořského pobřeží. V řekách a hejna pstruhů. Na pobřeží moře se zase dají spatřit kolonie tuleňů a tučňáků, obzvláště v  Dříve spící městečko Kaikoura se stalo populární pro sledování velryb a delfínů. Výjimečné umožňuje velrybám setrvat po celý rok. Toho využili podnikatelé v turistickém průmyslu, a hemží nabídkami k plavbě do blízkosti těchto mořských obrů. Máte-li zájem podívat se na Nový Zéland, nezapomeňte, že nejhezčí zážitky můžete získat, když si obujete pohorky a vydáte se pěšky na túru. Dobře udržovaná síť hlavních turistický může zavést i desítky kilometrů od civilizace. Teprve tam si pořádně vychutnáte atmosféru novozélandské krajiny. *========================================================================================= * Hlavní údaje: *========================================================================================= Nový Zéland Rozloha (včetně přilehlých ostrovů) 268 tisíc čtverečních kilometrů Zeměpisná poloha34. až 47. stupeň jižní zeměpisné šířky Nejdelší vzdálenost Jižní – Severní ostrovcca 1600 km Severní ostrov115 tisíc čtverečních kilometrů Jižní ostrov151 tisíc čtverečních kilometrů Horská krajina1/10 S.ostrova., přes 1 J.ostrova. Počet obyvatel4 000 000 (odhad 2003) Hlavní město Wellington (160 tisíc obyvatel) Největší město Auckland (přes jeden milión obyvatel) Celková plocha farem165 tisíc čtverečních kilometrů ( z toho133 tisíc čtverečních kilometrů pastvin) Počet farem (1996)66 045 Druhy farem (1996)25 % skot s produkcí mléka, 36 % ovce a skot, 5 % mix hospodářských zvíř sady a produkce zeleniny, 2 % pole, 15 % ostatní Počet ovcí 45,3 milionu (odhad červen 2000) Počet hovězího skotu4,68 milionu (odhad červen 2000) Počasí v průměru mírné podnebí - od subtropického na severu S.ostrova až po studené zimy v ostrova (-10 °C v zimě). Většina míst Nového Zélandu ročně přijme přes 2000 hodin sluneční Průměrné srážky se pohybují mezi 640 až 1500 mm za rok, v oblastech deštného pralesa na Ji kolem 6000 mm) Létoprosinec až únor Zimačerven až srpen Časový posunv létě 10 hodin a v zimě 12 hodin Martin Slíva