Žili jsme oba v době, kdy plavba proti proudu byla ctí ****************************************************************************************** * Žili jsme oba v době, kdy plavba proti proudu byla ctí ****************************************************************************************** K letošním nedožitým 90. narozeninám významného českého rusisty prof. PhDr. Jiřího Fraňka, působil na Filozofické fakultě UK, vydala Slovanská knihovna NK ČR výbor z jeho nejdůležit Iniciátorkou a spolueditorkou svazku nazvaného Slavistické reminiscence byla i jeho manžel Fraňková, s níž přinášíme rozhovor. Podle autorky předmluvy PhDr. Danuše Kšicové byla základním rysem povahy prof. Jiřího Fraň proudu“. Jak se to projevovalo v jeho životě? Jak znám z jeho vyprávění, již v raném mládí během studií na gymnáziu se nikdy nebál říci zkušeností z německých koncentračních táborů – zejména z Osvětimi, kam přišel ve svých 20 Fredym Hirshem, jehož smrt a smrt dětí v táboře byla pro něho duševním otřesem. Tyto tvrdé tragický začátek dospělosti, už jako devítiletý chlapec se musel vyrovnat s předčasnou smr Velkým problémem také byl jeho zájem o studium matematiky, který nemohl realizovat. Z raso židovském gymnáziu v Brně. Jeho více než špatná znalost hebrejštiny však ovlivnila i známk klasifikován byl za tři. Rasové zákony mu již nedovolily odmaturovat, a tak složitě skláda návratu z koncentračního tábora. Maturoval ve Vysokém Mýtě a obdržel i vysvědčení ze židov o jeho absolvování. Vzhledem ke špatné známce z matematiky na posledním vysvědčení z Brna svoji oblíbenou matematiku jít studovat nemůže. Rozhodl se proto pro studium na Filozofick obor čeština–ruština. Takový byl začátek života mého dospívajícího budoucího manžela. Právě v oboru, který si vybral, se projevovala jeho povaha. Když si dnes pročítám zpětně j statě, komentáře v rozhlase, články v novinách, téměř vždy v nich nacházím nonkonformismus dobu odvážná vyřčení nepopulárních názorů. Shrnu-li to do osudu jeho nikdy nevydané, byť p byla nejprve málo prosovětská a po druhé příliš prosovětská. Jeho rysy plavby proti proudu nevnímat. Žili jsme oba v době, kdy plavba proti proudu byla ctí. Můžete krátce shrnout působení Jiřího Fraňka na UK FF – pokud vím, podstatně ho ovlivnily události na konci 60. let... Politické události, které potkaly naši generaci, nebyly ani trochu jednoduché. Druhá světo protektorát Čechy a Morava, okupační vojska německá, únor 1948, děsivá 50. léta, okupační Můj muž vstoupil do KSČ už v Osvětimi, ale již tam se dostal do problémů a byl vyloučen, p roce 1945 se však ke KSČ znovu přihlásil. Po vpádu ruských vojsk v roce 1970 byl pro své n vyškrtnut a jako docent vyhozen z FF UK. Působil pak jako hradlař u Českých drah, odkud od Na fakultu se vrátil až po roce 1989. Byl rehabilitován, jmenován univerzitním profesorem, přednášet. V době perzekuce se spojil s disentem, věnoval se práci – např. Masaryk a Rusko staroruské písemné památky Slovo o pluku Igorově, ovšem u této studie se knižního vydání n Vaše otázka do jisté míry souvisí s osudem, který ho potkal při studiu rusistiky. Tehdy by překladatel a významný kulturní činitel. Za svého působení si oblíbil svého studenta Jiříh muže celoživotní úkol. Já pak musím konstatovat, že ho dokonale splnil. Podílel se rovněž Tato skripta se stala  vynikajícím studijním materiálem. Později se manžel pokoušel v naši důvodech už jsem mluvila: jednou byla skripta příliš protisovětská, později příliš prosově Připravené knižní vydání těchto skript leží uschováno v Památníku národního písemnictví. U ukládána i literárněvědná práce Jiřího Fraňka. A co bylo po roce 1989? Vrátil se váš manžel na fakultu? Na katedru rusistiky se vrátili někteří její bývalí členové – prof. Miroslav Drozda, doc. muž a jiní. Manžel, jak už jsem se také výše zmínila, byl v roce 1990 na základě bohaté li činnosti (z doby před srpnem 1968 a po něm, i když čas tomu nepřál a psával do šuplíku), j profesorem. Po dvou letech opětného přednášení na FF UK odešel můj muž do důchodu, ale i nadále pracov Slovu o pluku Igorově, což bylo podle něj falzum. Vydal Masarykovy Studie z Athenea, Masar Evropa. Tato dvě díla jsme zařadili i do knihy Slavistické reminiscence. Podílel se na vyd Slovníku ruské literatury 20. století. Svoji pozornost, publikační a přednáškovou činnost specifika české judaistiky – zabýval se takovými osobnostmi, jako byli Pavel Eisner, Vikto Poláček, Jindřich Kohn, napsal studie Židé v Čechách, O antisemitismu, O asimilaci aj. Ještě čtrnáct dní před svojí smrtí pracoval – a své 85. narozeniny oslavil přednáškou v Ná téma falza v literatuře. Prof. PhDr. Jiří Franěk, CSc., se narodil 24. 11. 1922 ve Vysokém Mýtě jako Jiří Frischman Zároveň připravil dvousvazkový výbor o Gogolovi a napsal o něm životopisnou brožuru. Po studiích pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a od roku 1954 působil v Ak předložil jako velkou doktorskou práci (DrSc.) Dějiny sovětské literatury – šlo o dokončen Po návratu z Německa byl nucen z politických důvodů odejít z FF UK, krátký čas pracoval ja Vydal řadu studií o Mathesiově díle, účastnil se práce na několika slovnících ruské a sově Profesor Jiří Franěk zemřel 30. prosince 2007.