UK obstála v konkurenci. Patří mezi nejlepších 1,5 % světových univerzit ****************************************************************************************** * UK obstála v silné konkurenci a patří mezi nejlepších 1,5 % světových univerzit ****************************************************************************************** 21. 8. 2012; autor: Miroslav Jašurek, Věra Šťastná, Jiří Chvátal; rubrika: i-Forum informu V polovině srpna zveřejňuje každoročně hodnocení vysokých škol jeden z prestižních světový vysokých škol – Academic Ranking of World Universities (ARWU), který vydává univerzita Jia Žebříček je proto často označován jako Šanghajský ranking. Žebříček ARWU byl poprvé zveřejněn v roce 2003 – jako jeden z mála světových žebříčků přit kritéria, která se od prvního zveřejnění téměř nezměnila, na rozdíl od jiných významných ž QS), jež doznaly v posledních letech výrazných změn, a jejich výsledky proto není možné sl porovnávat v delším časovém období. Stejně jako všechny žebříčky vysokých škol nehodnotí ARWU celkovou kvalitu všech jejich či žebříček se zaměřuje na některé vybrané aspekty – vždy se přitom jedná o ty, které je možn způsobem „měřit“. Způsobem, jakým žebříčky stanovují jednotlivá kritéria pro hodnocení, ov prosazují určité vlastní pojetí „excelence“ – a pro ARWU, využívající poměrně malý počet k zejména. Takzvaný Šanghajský žebříček využívá následující kritéria (v závorce je uveden podíl krité hodnocení): • absolventi instituce, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili (10 %) Za absolventy jsou považováni ti, kteří na vysoké škole získali bakalářský, magisterský ne titul. Váha absolventů klesá v závislosti na období, kdy Nobelovu cenu získali – pro Nobel po roce 1991 činí 100 % a klesá až na 10 % pro Nobelovy ceny udělené v období do roku 1910 • zaměstnanci instituce, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili (20 %) Za zaměstnance jsou považovány osoby, které na vysoké škole pracovaly v době, kdy ocenění jako v případě kritéria absolventů-nositelů Nobelovy ceny klesá váha podle období, v němž získali. • vysoce citovaní výzkumníci ve 21 širokých oborových kategoriích (20 %) Indikátor sleduje nejcitovanější výzkumníky v 21 oblastech podle databáze Thomson ISI. • články publikované v časopisech Nature a Science (20 %) Indikátor sleduje počet článků publikovaných v časopisech Nature a Science – v případě vys se zaměřují převážně na humanitní a společenskovědní disciplíny (např. London School of Ec tento indikátor nepoužívá a jeho váha je rozdělena mezi ostatní indikátory. • publikace zanesené v Science Citation Index-Expanded a Social Science Citation Index (20 Celkový počet publikací zanesených v databázích Science Citation Index-Expanded a Social S Index v roce 2010. Berou se v úvahu pouze publikace typu Article a Proceedings Paper. Publ společenských věd (Social Science Citation Index) mají dvojnásobnou váhu. • akademický výkon instituce převedený na počet jejích zaměstnanců (10 %) Vážené skóre prvních pěti indikátorů dělené počtem akademických zaměstnanců pracujících v plný úvazek. V případě každého indikátoru je instituci, která se umístila nejlépe, přiřazeno skóre 100 ostatních vysokých škol je pak hodnocen jako procentuální podíl nejlepší instituce. Tatáž se opakuje při stanovování celkového pořadí vysokých škol – i v tomto případě je vysoká šk má nejlepší umístění po součtu skóre z vážených indikátorů, ohodnocena číslem 100, pořadí vyjádřeno procentuálním podílem ve vztahu k první vysoké škole. Žebříček tedy nestanovuje absolutních čísel a výkonů, ale ve vztahu k „výkonnosti“ ostatních hodnocených vysokých šk se přitom vztahují na instituci jako celek bez ohledu na její velikost z hlediska počtu st akademických pracovníků nebo výše rozpočtu. Pouze poslední indikátor, jehož váha v celkové pouze jednu desetinu, přepočítává ostatní indikátory na počet plných úvazků akademických p Z hodnocených kritérií vyplývá, že ARWU hodnotí výhradně vědecký výkon vysokých škol – s d přírodní vědy a medicínu. To se týká jak indikátorů absolventů a zaměstnanců-nositelů Nobe Fieldsovy medaile, tak výzkumných výstupů publikovaných v časopisech Nature a Science a po citovaných výzkumníků (z 21 sledovaných oblastí jsou pouze tři zaměřeny na humanitní a spo Indikátory ARWU nezahrnují hodnocení dalších činností vysokých škol, které jsou stejně výz činnost vědecká a výzkumná – ať již jde o výuku nebo o působení vysokých škol ve společnos v úvahu hodnocení vysokých škol ze strany významných aktérů – studentů, absolventů nebo za Umístění Univerzity Karlovy v ARWU rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 umístění 301–400 302–403 203–300 201–300 203–304 201–302 201–302 201–3 V letech 2003 a 2004 se Univerzita Karlova umístila ve čtvrté stovce hodnocených vysokých 2005 se stabilně umisťuje mezi třemi sty nejlepšími vysokými školami. Dopočítané umístění UK podle indikátorů rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 umístění 302 280 288 297 246 259 253 258 V letech 2003 a 2004 se Univerzita Karlova umístila ve čtvrté stovce hodnocených vysokých 2005 se stabilně umisťuje mezi třemi sty nejlepšími vysokými školami. Z následujícího grafu je zřejmé, že rozložení výkonu (celkového skóre) vysokých škol v žeb rovnoměrné – zatímco rozdíl mezi první a stou univerzitou je přibližně 75 procentních bodů instituce dosahuje přibližně dvaceti pěti procent úrovně instituce první), v dalších stovk rozdíly výrazně nižší (dvoustá instituce v roce 2010 dosáhla 16,6 procenta hodnoty institu 13,3 procenta, čtyřstá 10,8 procenta a pětistá 9 procent). Samotný žebříček proto od stého pouze sdílené místo po padesáti institucích, od druhé do páté stovky sdílené místo po stov Umístění ve třetí stovce nejlepších vysokých škol na světě z hlediska vědy a výzkumu zname Karlova patří mezi 1,5 % nejlepších výzkumných vysokých škol na světě. Tento výsledek pova dobrý – UK je totiž univerzita mnohooborová a výsledky značné části její vědecké činnosti vůbec nevstupují. Ve třetí stovce – stejně jako UK – se v roce 2012 umístily například: Univerzita v Durhamu Aberdeenu a Univerzita v Newcastlu (všechny UK), Trinity College Dublin (IE), Boloňská uni Universidad Complutense Madrid (ES), Univerzita v Antwerpách (BE), Lipská univerzita a Tec v Berlíně (obě DE) nebo Univerzita v Bergenu (NO). Univerzita Karlova je jediná česká vysoká škola, která se v ARWU umístila. Lepšího hodnoce bývalého východního bloku včetně Německé demokratické republiky dosáhla pouze Moskevská st Srovnatelného umístění ve třetí stovce dosáhly i dvě vysoké školy z bývalého východního Ně univerzita a Technická univerzita v Drážďanech. Celkem se v žebříčku umístilo ze zemí býva bloku čtrnáct vysokých škol – Varšavská univerzita (PL), Jagellonská univerzita v Krakově Eötvöse Loránda v Budapešti (HU), Univerzita Halle-Wittenberg (bývalá NDR) – všechny na 30 Univerzita v Szegedu (HU), Petrohradská státní univerzita (RU), Bělehradská univerzita (R) univerzita (SI) Univerzita v Jeně (bývalá NDR) - všechny 401–500. Umístění UK v rankingu ARWU – SUBJECT Kromě celkového žebříčku vydává šanghajská univerzita také dva další žebříčky: první – tzv sleduje umístění vysokých škol v pěti široce definovaných vědních oblastech (přírodní vědy technologie a počítačové inženýrství, vědy o živé přírodě a zemědělství, klinická medicína společenské vědy). Druhý žebříček – ARWU-SUBJECT – pak zveřejňuje 200 nejlepších vysokých škol v pěti oborech fyzice, chemii, počítačových vědách a ekonomických vědách. Kritéria pro hodnocení jsou pod případě žebříčku všeobecného – počet absolventů a zaměstnanců vysoké školy, kteří získali v oboru (Nobelova cena, Fieldsova medaile), počet vysoce citovaných výzkumníků, počet publ významných databázích. Další kritérium tvoří podíl publikací v nejlepších 20 % časopisů po významných databází. ARWU dosud zveřejňoval pouze nejlepší stovku světových univerzit po jednotlivých oborech. poprvé zveřejnil nejlepších 200 univerzit v pěti oborových skupinách. Univerzita Karlova se v roce 2012 umístila mezi dvěma sty nejlepšími institucemi na světě matematika a fyzika, v obou na 151.–200. místě. Že to není žádná náhoda, dokazuje i skutečnost, že podobného úspěchu dosáhla i na počátku svůj oborový ranking zveřejnil jiný žebříček – QS World Universities Ranking. QS ranking p větší počet oborů, včetně humanitních a společenskovědních, a proto Univerzita Karlova usp dvoustovce nejen v matematice, ale také ve filozofii, moderních jazycích, farmacii, geogra sociologii a statistice.