Svoje děti musí opustit, aby se mohly starat o cizí ****************************************************************************************** * Svoje děti musí opustit, aby se mohly starat o cizí ****************************************************************************************** Prakticky bez matek dnes vyrůstá značná část ukrajinských či moldavských dětí. Může za to nezaměstnanosti v těchto zemích, která nutí lidi odcházet za prací do zahraničí. Některé ž dostávají do bizarní situace, kdy musí odejít od vlastních dětí, aby pečovaly o cizí v záp Tématu tzv. transnacionálního mateřství se věnuje ve svých výzkumech Mgr. Petra Ezzeddine, obecné antropologie a z katedry genderových studií Fakulty humanitních studií UK. Do vyspělých evropských států nemíří za prací jen Ukrajinci a Moldavané, problém se týká v postsovětských republik a třeba i vzdálených Filipín. Práce v zahraničí se většinou snáze mužům, proto odcházejí více ony. Podle výzkumů je dnes v postavení tzv. transnacionální matky (tedy ženy, jež musela kvůli od svých potomků do zahraničí) 75 procent Ukrajinek, které pracují v České republice. To s pochopitelně nese řadu problémů. Ženy dlouho žijící daleko od svých potomků trpí traumaty. vyrůstají odtržené od rodičů a které prakticky nepoznaly, jak funguje nukleární rodina, př sklouzávají k alkoholu a drogám a hůře navazují vztahy. K současné ekonomické krizi východ tak přidává i krize sociální, a označení „sociální sirotek“ je třeba v Moldavsku velmi čas termínem. Navíc se v těchto zemích narušují stále ještě uznávané tradiční genderové role. Na ženy, j donutila odejít do zahraničí, společnost pohlíží jako na ty, které opustily rodinu. Muži j kritizováni za to, že nedokážou své blízké zaopatřit. Řada těchto žen matek se musí vyrovnat také s tím, že doma zanechávají své děti, aby se v staraly o děti cizí. „Navíc dochází k řetězení péče. Ženy z Východu, o jejichž děti se sta nebo chůvy, přicházejí do ekonomicky rozvinutějších zemí, kde se starají o děti žen, které upozornila Petra Ezzeddine na bizarní situaci. Aby lidé, kteří na Západ přicházejí za prací, svůj čas mimo domov využili co nejlépe, prac někdy i šestnáct hodin denně, od pondělí do neděle po celý rok. Jen čas od času si vezmou za svými rodinami domů. Petra Ezzeddine vysvětluje i další termín, který je s touto problematikou spojený: komodif „Ženy si nějakým způsobem potřebují obhájit, že odešly za prací. Proto tady pracují dvanác sedm dní v týdnu, potřebují si akumulovat výdělky z migrace. Z vydělaných peněz pak dětem drahé dárky.“ Velká část migrantů navíc vydělané peníze ukládá do stavby domů v místech, ze kterých poch bizarností na celé této situaci je však to, že ve vysněných domech nakonec nikdo nežije, p lidí po několika letech pobytu v cizině zůstane žít raději tam. Nově postavené domy jsou p protože lidé z okolí nemají dost peněz na to, aby si je od původních majitelů odkoupili. „ pro Moldávii, kde stojí stovky prázdných nových domů,“ upozornila na jeden z dalších začar postsovětských republik Petra Ezzeddine. Zatímco muži se během pracovní migrace uplatní nejčastěji jako nekvalifikovaná síla ve sta pro ženy se nabízí celá řada pozic od uklízeček, prodavaček, pomocnic v domácnosti až po c ženy, které mají aktuální zkušenost s mateřstvím, jsou vyhledávanými pečovatelkami o děti. jsou dnes také úplným fenoménem filipínské chůvy, jimž nahrává to, že obvykle umí dobře an vysokoškolsky vzdělané. Jak západní populace stárne, objevila se na trhu práce i nová často žádaná pozice – pečova domácnosti. V České republice toto ještě není tak rozšířený jev, ale v jiných evropských s Rakousko, Itálie apod.) už je najímání domácích pečovatelů celkem běžnou záležitostí. Tím, že veškerá tato práce probíhá za „zavřenými dveřmi“, vzniká zde velký prostor pro nel špatné zacházení s pomocnicemi či s pečovatelkami. Proto se snaží Petra Ezzeddine pomáhat, postavení těchto žen, a na jejich vážnou situaci upozorňovat západní společnost. Petra Ezzeddine se podílí na přípravě internetových stránek www.pomocnicevdomacnosti.cz, k Stránky vznikají v rámci projektu Rovné šance na prahu českých domácností financovaného z Sdružení pro integraci a migraci na jaře letošního roku navíc připravilo kampaň, která vyb zároveň snaží informovat cizinky o jejich právech a povinnostech při výkonu tohoto typu pr