Čtyři roky příprav kvůli jednomu týdnu. Tolik práce stojí za uspořádáním mezinárodní ****************************************************************************************** * Čtyři roky příprav kvůli jednomu týdnu. Tolik práce stojí za uspořádáním mezinárodní kon ****************************************************************************************** Na konci srpna hostila Filozofická fakulta UK mezinárodní konferenci věnovanou urbánní his se sjelo téměř sedm set účastníků. Na přípravách tohoto setkání se podílel i Mgr. Jaroslav světových dějin, který si dějiny měst zvolil i za téma své disertační práce. Jak starý je vlastně obor urbánních dějin? Existuje určitá shoda, že urbánní dějiny se etablovaly přibližně v 50., 60. letech 20. sto pohledu kvalitativní změnu. Dalo by se říci, že tím hlavním rozdílem je snaha o obecnější jedno město a popsat podrobně jeho dějiny, ale vnímat město v určitém kontextu dalších měs Zajímá toto téma odborníky na celém světě, nebo se jedná spíše o evropský trend? Na naší konferenci byli účastníci z celého světa, rozhodně nelze říct, že by se jednalo je Evropou nějak souvisejí, například byla kdysi součástí kolonie. Letos bych však řekl, že s Mají výsledky zkoumání v rámci oboru praktické využití? To je velmi komplexní otázka, neboť v urbánních dějinách existuje celá řada zaměření. Jede urbánní environmentální dějiny, které najdou uplatnění v rovině městské správy, jež řeší p vývojové cesty v této problematice, které mohou posloužit městským nebo i vyšším administr rozměr urbanistických koncepcí, mají tedy i svůj obecnější společenský dosah. Mezinárodní konference Města a společnosti v komparativní perspektivě (Cities & Societies Perspective) se účastnilo téměř sedm set lidí. Jak dlouho trvá příprava tak velké akce? Základní vytváření koncepce začíná s opravdu velkým předstihem, tak tři čtyři roky před us konference. Dva a půl roku dopředu se začaly připravovat plakáty a letáky, uzavíraly se sm sháněla se podpora, aby na předchozí konferenci, jež se koná jednou za dva roky, bylo možn účastníky a distribuovat informace. Pak se vytvářely internetové stránky, které se postupn a komunikovalo se s navrhovateli sekcí. Následovala složitá příprava vlastního programu a řadě bylo třeba zformovat široký tým dobrovolných asistentů především z řad studentů. Para připravoval doprovodný společenský program, který u nás představovaly např. tematické odbo dvě celodenní exkurze či koncert. Náročným úkolem bylo najít prostor, kde by se mohla usku večeře pro všech sedm set účastníků. Překvapilo vás to množství práce? I když to nebyla moje první zkušenost s organizováním konference, neuměl jsem si představi obnáší. Ten rozsah příprav byl opravdu obrovský. Oddechl jste si, když jste zamával poslednímu účastníkovi? Přiznám se, že jsem se z toho léčil asi dva dny. První den po konferenci jsem byl trochu m vzpamatovával jsem se, druhý den se dostavila prázdnota, neboť jsem se konferenci věnoval Život jde ale dál a my už se začínáme těšit na další setkání. Urbánním dějinám se věnujete i ve své doktorské práci. Na co jste se v ní zaměřil? Ve své práci jsem vycházel z hypotézy, že psaní klasických dějin měst bylo vědomým či nevě místní identity. Dále jsem předpokládal, že v druhé polovině 19. století, tedy v době pros identit, do dějin nějakým způsobem pronikal koncept „národa“. Chtěl jsem tedy zkoumat vzta a národním v těchto textech. Do výzkumu jsem zahrnul kromě českých a německých dějepisů ta jež vznikaly v oblasti Haliče, která byla tehdy součástí Rakouska-Uherska. K jakým výsledkům jste zatím dospěl? Pro české Němce představovalo město a vůbec městská minulost poměrně výrazné téma, které p německé elitě legitimizovat své místo v českých dějinách a české společnosti. Ani česká st nezpochybňovala fakt, že městské zřízení k nám přišlo z Německa. V dějepisech se „velký na tedy velké vyprávění o civilizační vyspělosti německého etnika a hlavně jeho zásluhách na civilizačně-kulturním rozvoji českých zemí výrazně prosazoval. V Haliči byla situace velmi specifická, neboť se ukázalo, že městských dějin příliš nevzni jednou z příčin je, že Halič byla daleko slaběji urbanizovaná, její obyvatelstvo méně gram i nábožensky velmi rozrůzněné, takže publikum, které by chtělo tyto monografie číst, bylo významným důvodem je, že se polský národ s městy a městskou společností dlouho neztotožňov s tím, že polský národ se z počátku utvářel spíše jako šlechtický, městský element byl vní cizího. S jakými prameny jste pracoval? Hlavním pramenem byly jednotlivé monografie. Do svého výzkumu jsem jich zahrnul opravdu ve abych mohl vysledovat určité vzory a typy. Proto jsem se omezil na tento typ pramenů a už např. tím, z čeho jednotliví historici informace čerpali. Nemohl jsem však zůstat jen u je pramenů, občas jsem musel zajít dál do kontextové literatury, díval jsem se například i na prací. Nezajímalo mě ovšem kvalitativní hodnocení textů, o tom moje práce není, ale chtěl společenské účely pracím přisuzovali recenzenti a jaké nástroje budování národní identity oni. Studoval jsem i obecnější texty o dějinách měst, abych zjistil, do jaké míry místní d a přejímají interpretační schémata, která se objevovala např. v syntézách národních dějin. Filozofická fakulta hostí mezinárodní konferenci o proměnách města [ URL "http://iforum.cu IFORUM-13356.html"] Jedenáctá mezinárodní konference urbánní historie [ URL "http://iforum.cuni.cz/iforum-1330