Královice ukrývají unikátní hradiště z doby Přemyslovců ****************************************************************************************** * Královice ukrývají unikátní hradiště z doby Přemyslovců ****************************************************************************************** Většina Pražanů ani netuší, že Královice jsou součástí hlavního města, přesněji Prahy 10. za doby Přemyslovců nacházelo rozlehlé hradiště, které si svým významem nezadalo s Pražský Vyšehradem. Unikátní objev původního opevnění, díky němuž se podařilo určit přesné stáří s lokalitě odborníci Univerzity Karlovy. Průběh výzkumu i-Foru popsal Mgr. Jan Hasil z Ústav FF UK [ URL "http://uprav.ff.cuni.cz/"] . Jak dlouho už probíhá výzkum v lokalitě Královice? Výzkum zde probíhá druhou sezonu, ovšem ve smyslu archeologického výzkumu běží rokem první pět hektarů. Díky tomu se nám ukázal základní obraz osídlení a letošní výzkum směřoval k t Kdo se na tomto výzkumu podílí? Výzkum je součástí většího grantového projektu Grantové agentury ČR nazvaného Archeologie naši studenti, konkrétně se tu ve dvou turnusech střídali studenti 2. ročníku bakalářského Proč jste se zaměřili zrovna na Královice? Většina Pražanů ani netuší, že tato oblast je s Tato lokalita je odborníkům známá už někdy od šedesátých let 19. století, kdy si našla své na mapě pražské archeologie, což byl jeden z důvodů, který nás tam vedl. Druhým důvodem by poznání sídelních aktivit v rámci těchto poměrně rozlehlých areálů. Mohli jste vycházet z nějakých písemných pramenů o hradišti? Žádné písemné prameny se nedochovaly, v podstatě ani nevíme, jak se lokalita jmenovala. Kr až vrcholně středověké vesnice, která vznikla asi kilometr od opevněné plochy. Toto jméno zmíněno v souvislosti s kostelem, který tu do dneška stojí. Předpokládáme, že má raně stře ale zmínka je až z poloviny 14. století, kdy už areál nebyl zcela zřetelně obýván. Na jak velké ploše výzkum probíhal? Vedena byla jen jedna, byť obsáhlá sonda. Debata o tom, jak ji vést, kde ji vést a s jakou trvala poměrně dlouho. Diskuse probíhala v rámci našeho pracoviště i s pražskými památkáři museli celkem tři požadavky – aby byl zásah co nejméně invazivní do samotné památky, proto jsou vyhlášená kulturní památka, aby byl výzkum co nejvíce logisticky přijatelný, a zohled i bezpečnost práce. Na základě toho jsme vytipovali receptní průlom valem, který učinili v zemědělci, aby se s těžkou technikou dostali na pole. Celý terénní zásah spočíval v tom, ž plánovaných třech stupních pouze začišťovali profil tohoto průlomu. Co zajímavého jste během své práce objevili? Objevili jsme naštěstí to, v co jsme doufali, že objevíme, a dokonce i o něco více. Otázko vstupovali do archeologické situace, bylo především ověřit způsob konstrukce, poté nějakým její vznik a zánik a prověřit, zda hradiště mělo pouze jednu nebo více fází. Nalezli jsme jílové jádro valu, jež bylo zpevňováno dřevěnou konstrukcí, kterou jsme mohli poměrně dobrém stavu zachování. Zjistili jsme také pozůstatky zdi nebo čelní plenty, která náležela druhé fázi, a nezbytný příkop, jenž se ke stavbám tohoto typu váže. Do jakého období jste nálezy datovali? K dataci hradiště se můžeme vyjádřit na základě dvou na sobě nezávislých datačních metod. archeologická konvence keramiky, druhou metodou je dendrochronologie. Jejich výsledky už m Podle dendrochronologie se pohybujeme někdy po roce 918. Bohužel se moc neumíme vyjádřit k druhé fáze. Jak významný je tento nález ve srovnání s jinými v České republice? V pražské kotlině bychom pro období 10. století mohli napočítat necelou desítku podobných ale není kvantita, nýbrž kvalita. Můžeme říct, že podobnou hodnotu mají třeba dendrodatova Pražského hradu či Malé Strany, tím bych ale výčet asi uzavřel. Našli jste ještě další hmotné důkazy probíhajícího života v hradišti? Byla to především keramika, odhadem jí máme asi tři nebo čtyři banánové krabice. Překvapiv že už před stavbou opevnění docházelo v Královicích k poměrně intenzivnímu hutnění železa. činnosti máme nálezy strusky. Tušíte, jaký význam mohlo mít ve své době tak velké hradiště? To je poměrně složité a prolíná se to s debatou, jaký vůbec měly tyto lokality smysl. Dopo zkoumány tak, že se většinou hledal kostel a kopalo se opevnění. Ale v podstatě není žádná představa o tom, co se v těchto plochách odehrávalo. Hradiště samozřejmě sloužilo jako moc předpokládáme, že to bylo i centrum kultu, neboť tu byl již v raném středověku kostel, moh měla význam vojenský a probíhalo zde zmiňované hutnění železa. Jaký byl konkrétní dějinný význam Královic, na to se lze pouze ptát, protože k tomu žádné To ovšem neznamená, že by toto hradiště bylo druhořadé ve srovnání s Pražským hradem, Vyše protože tato hradiště vstupovala do mluvy tehdejších pramenů v podstatě jako dějiště mimoř ale dobové prameny vůbec nehovoří o nějaké každodennosti. Nemusíme vůbec pochybovat o tom, Královic může být srovnatelný s Pražským hradem, jen prostě velké dějiny pak kráčely jinud Vy tedy věříte, že hradiště obýval přímo panovník? Nepochybně. V 10. století připadá do úvahy přemyslovský vládce. Můžeme se jen ptát, zda to nebo Boleslav II. Bude v lokalitě pokračovat ještě další výzkum? Určitě. Nejdříve musíme přikročit ke zpracování dosavadních výsledků, což je práce na něko sezoně se chceme do Královic vrátit a archeologicky ověřit poznatky z nedestruktivního prů „Odborná terminologie“ spontánně vzniklá v průběhu výzkumu stříkačka          rýč šroubovák        krumpáč kytara              lopata banjo               dlouhá motyka buben              vědro na zeminu balalajka          lopatka „uhelka“ píšťalka           malá motyčka trsátko             špachtle zpěvačka         štětec zpěvák             proutěné košťátko Karel Hála       opotřebené proutěné košťátko