Lucie Kettnerová • foto: J. Hasil a M. Hůrka • 4. října 2012

Královice ukrývají unikátní hradiště z doby Přemyslovců

Většina Pražanů ani netuší, že Královice jsou součástí hlavního města, přesněji Prahy 10. Přitom se tu za doby Přemyslovců nacházelo rozlehlé hradiště, které si svým významem nezadalo s Pražským hradem nebo Vyšehradem. Unikátní objev původního opevnění, díky němuž se podařilo určit přesné stáří stavby, udělali v lokalitě odborníci Univerzity Karlovy. Průběh výzkumu i-Foru popsal Mgr. Jan Hasil z Ústavu pro archeologii FF UK.

Jak dlouho už probíhá výzkum v lokalitě Královice?

Výzkum zde probíhá druhou sezonu, ovšem ve smyslu archeologického výzkumu běží rokem prvním. Dříve probíhaly jen sběry na oraných plochách uvnitř hradiště, což obnáší vysbírat ve čtvercích asi deset krát deset metrů přibližně pět hektarů. Díky tomu se nám ukázal základní obraz osídlení a letošní výzkum směřoval k tomu, abychom dali do nějaké relace aktivity v ploše s tím, jak probíhalo opevňovávání a posléze odopevňovávání dané lokality.

Kdo se na tomto výzkumu podílí?

Výzkum je součástí většího grantového projektu Grantové agentury ČR nazvaného Archeologie přemyslovských Čech, který je nesen naším ústavem. Jádro týmu tvoří zaměstnanci Ústavu pro archeologii, reálnou výkonnou silou jsou pak naši studenti, konkrétně se tu ve dvou turnusech střídali studenti 2. ročníku bakalářského studia. Přírodovědné analýzy zadáváme odborníkům z celé republiky.

Proč jste se zaměřili zrovna na Královice? Většina Pražanů ani netuší, že tato oblast je součástí hlavního města...

Tato lokalita je odborníkům známá už někdy od šedesátých let 19. století, kdy si našla své místo v soupisech hradišť. Doposud tu ale téměř žádná zásadnější archeologická aktivita neprobíhala. Bylo to vlastně takové temné místo na mapě pražské archeologie, což byl jeden z důvodů, který nás tam vedl. Druhým důvodem byla blízkost lokality, díky čemuž nebyl výzkum náročný z hlediska logistiky. Samozřejmě pak pro nás byla důležitá hlavní badatelská otázka poznání sídelních aktivit v rámci těchto poměrně rozlehlých areálů.

Mgr. Jan Hasil se na Filozofické fakultě UK prakticky narodil, působí tu totiž oba jeho rodiče. V Ústavu pro archelogii FF UK pokračuje v doktorském programu Pravěká a raně středověká archeologie. Zabývá se obdobím raného středověku, zejména česko-bavorským kulturními kontakty. Podílí se na grantu Archeologie přemyslovských Čech.

Mohli jste vycházet z nějakých písemných pramenů o hradišti?

Žádné písemné prameny se nedochovaly, v podstatě ani nevíme, jak se lokalita jmenovala. Královice je jméno až vrcholně středověké vesnice, která vznikla asi kilometr od opevněné plochy. Toto jméno máme poprvé zmíněno v souvislosti s kostelem, který tu do dneška stojí. Předpokládáme, že má raně středověkou tradici, ale zmínka je až z poloviny 14. století, kdy už areál nebyl zcela zřetelně obýván.

Na jak velké ploše výzkum probíhal?

Vedena byla jen jedna, byť obsáhlá sonda. Debata o tom, jak ji vést, kde ji vést a s jakou strategií, trvala poměrně dlouho. Diskuse probíhala v rámci našeho pracoviště i s pražskými památkáři. Skloubit jsme museli celkem tři požadavky – aby byl zásah co nejméně invazivní do samotné památky, protože Královice jsou vyhlášená kulturní památka, aby byl výzkum co nejvíce logisticky přijatelný, a zohlednit jsme museli i bezpečnost práce. Na základě toho jsme vytipovali receptní průlom valem, který učinili v 50. letech zemědělci, aby se s těžkou technikou dostali na pole. Celý terénní zásah spočíval v tom, že jsme v původně plánovaných třech stupních pouze začišťovali profil tohoto průlomu.

Co zajímavého jste během své práce objevili?

Objevili jsme naštěstí to, v co jsme doufali, že objevíme, a dokonce i o něco více. Otázkou, se kterou jsme vstupovali do archeologické situace, bylo především ověřit způsob konstrukce, poté nějakým způsobem datovat její vznik a zánik a prověřit, zda hradiště mělo pouze jednu nebo více fází.

Nalezli jsme jílové jádro valu, jež bylo zpevňováno dřevěnou konstrukcí, kterou jsme mohli dokumentovat v poměrně dobrém stavu zachování. Zjistili jsme také pozůstatky zdi nebo čelní plenty, která pak už zřejmě náležela druhé fázi, a nezbytný příkop, jenž se ke stavbám tohoto typu váže.

Do jakého období jste nálezy datovali?

K dataci hradiště se můžeme vyjádřit na základě dvou na sobě nezávislých datačních metod. Tou první je archeologická konvence keramiky, druhou metodou je dendrochronologie. Jejich výsledky už máme a shodují se. Podle dendrochronologie se pohybujeme někdy po roce 918. Bohužel se moc neumíme vyjádřit k zániku a dataci druhé fáze.

Jak významný je tento nález ve srovnání s jinými v České republice?

V pražské kotlině bychom pro období 10. století mohli napočítat necelou desítku podobných objektů. Důležitá ale není kvantita, nýbrž kvalita. Můžeme říct, že podobnou hodnotu mají třeba dendrodatovaná opevnění Pražského hradu či Malé Strany, tím bych ale výčet asi uzavřel.

Našli jste ještě další hmotné důkazy probíhajícího života v hradišti?

Byla to především keramika, odhadem jí máme asi tři nebo čtyři banánové krabice. Překvapivě jsme zjistili, že už před stavbou opevnění docházelo v Královicích k poměrně intenzivnímu hutnění železa. Jako doklad této činnosti máme nálezy strusky.

Tušíte, jaký význam mohlo mít ve své době tak velké hradiště?

To je poměrně složité a prolíná se to s debatou, jaký vůbec měly tyto lokality smysl. Doposud byly areály zkoumány tak, že se většinou hledal kostel a kopalo se opevnění. Ale v podstatě není žádná jasnější představa o tom, co se v těchto plochách odehrávalo. Hradiště samozřejmě sloužilo jako mocenské centrum, předpokládáme, že to bylo i centrum kultu, neboť tu byl již v raném středověku kostel, mohutná hradba pak měla význam vojenský a probíhalo zde zmiňované hutnění železa.

Jaký byl konkrétní dějinný význam Královic, na to se lze pouze ptát, protože k tomu žádné prameny nemáme. To ovšem neznamená, že by toto hradiště bylo druhořadé ve srovnání s Pražským hradem, Vyšehradem či Budčí, protože tato hradiště vstupovala do mluvy tehdejších pramenů v podstatě jako dějiště mimořádných událostí, ale dobové prameny vůbec nehovoří o nějaké každodennosti. Nemusíme vůbec pochybovat o tom, že význam Královic může být srovnatelný s Pražským hradem, jen prostě velké dějiny pak kráčely jinudy.

Vy tedy věříte, že hradiště obýval přímo panovník?

Nepochybně. V 10. století připadá do úvahy přemyslovský vládce. Můžeme se jen ptát, zda to byl Boleslav I. nebo Boleslav II.

Bude v lokalitě pokračovat ještě další výzkum?

Určitě. Nejdříve musíme přikročit ke zpracování dosavadních výsledků, což je práce na několik let. V příští sezoně se chceme do Královic vrátit a archeologicky ověřit poznatky z nedestruktivního průzkumu plochy.

„Odborná terminologie“ spontánně vzniklá v průběhu výzkumu

stříkačka          rýč

šroubovák        krumpáč

kytara              lopata

banjo               dlouhá motyka

buben              vědro na zeminu

balalajka          lopatka „uhelka“

píšťalka           malá motyčka

trsátko             špachtle

zpěvačka         štětec

zpěvák             proutěné košťátko

Karel Hála       opotřebené proutěné košťátko







Velikost písma A A A

Nahoru
Tisk PDF verzeTextová verze

© 2012 Univerzita Karlova
Ochranná známka
Kontakty

REDAKCE
E-mail: forum@cuni.cz
Tel.: 224 491 394
Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1


ISSN 1214-5726     Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.