Rudolfinský učenec rabi Löw proslul i svým zájmem o pedagogiku ****************************************************************************************** * Rudolfinský učenec rabi Löw proslul i svou dobročinností a zájmem o pedagogiku ****************************************************************************************** Jméno rabiho Löwa se dnes skloňuje hlavně ve spojitosti s golemem, kterého měl rabi sestro však byl především mimořádné vzdělaný a moudrý člověk, zabýval se náboženským i nenábožens filozofií i etikou. „Málokdo ví, že se věnoval i pedagogice. Když jeho práci porovnáme s p Amose Komenského, najdeme podivuhodné podobnosti, aniž by se oba muži znali,“ upozornila T Holubová, Th.D., z Ústavu židovských studií Husitské teologické fakulty UK [ URL "http://w HTF-41.html"] . Rabi Löw nebo také MAHaRaL, jak zní akronym jeho hebrejského titulu a jména (tj. Jehuda Liva ben Becalel), působil za vlády Maxmiliána II. a Rudolfa II. nejprve jako zemský rabín v Mikulově. Později se už jako vážený a ctěný učenec usídlil v Praze, kde ho údajně přijal císař Rudolf, od jehož narození letos uplynulo 460 a od úmrtí 400 let. O čem spolu při audienci hovořili, však není známo. Rudolf II. proslul svým zájmem o umění, přírodní vědy, astronomii i alchymii; nebylo by tedy divu, kdyby se chtěl poznat i s jedním z nejvzdělanějších mužů, kteří za jeho vlády pobývali v Praze. Podstatnější než se dohadovat, zda rabi Löw skutečně dokázal sestrojit či zhmotnit a oživi golema, je připomenout jeho mimořádné vědomosti, široký rozhled a spirituální vhled, což z něj činilo člověka renesančního ducha. „Rabi Löw se zabýval nejen náboženským právem a etikou, byl obeznámen i s vědami sekulární specifický a poměrně těžko rozkódovatelný je jeho vztah k mystice; která jeho dílem sice p jakýmsi zdánlivě nenápadným, podprahovým způsobem,“ podotkla Markéta Holubová a vysvětlila tom, že rabi Löw sestrojil golema, se začala více šířit až v průběhu 18. století, tedy dlo smrti. Skutečnost, že MAHaRaL byl všeobecně uznávanou a velmi vzdělanou osobností, podle Holubové že pozdní verze pověsti o golemovi je spjata právě s ním. Židé totiž předpokládají, že zhm záležitost velmi nebezpečná, vyžadující značné schopnosti, kterých mohou dosáhnout pouze v a spravedliví jedinci. MAHaRaLův univerzalismus a zájem o zlepšení stavu světa i jeho apel zodpovědnost a vzájemný respekt zajisté přispěly k populární představě velikého rabiho jak kabalisty, ba divotvorce. Podle Holubové bychom si rabiho Löwa měli připomínat také kvůli jeho zásluhám o dobročinno totiž zdokonalil pravidla tzv. pohřebního bratrstva (Chevra kadiša – aramejsky: Svaté brat od 16. století pečovalo o nejchudší obyvatele a pomáhalo jim vystrojit důstojnou svatbu či jejich práce, tak jak je určil rabi Löw, fungují v podstatě dodnes. Jak již bylo zmíněno, MAHaRaL je také autorem řady podnětných idejí ohledně výuky dětí. I podobnost s myšlenkami Jana Amose Komenského jsme konfrontováni se zásadním rozdílem, jenž židovské tradice, která vnímá studium náboženských textů jako přikázání. „MAHaRaL tvrdil, podporovat u dětí přílišnou soutěživost. Zastával názor, že pokud se děti budou neustále v v touze dosáhnout co nejlepších výsledků a nesoustředí se na studium Tóry samotné, zapomen studovat pro jméno Boží,“ připomněla Holubová jednu z myšlenek význačného učence, který př rudolfínské Prahy. V roce 2012 si připomínáme 460 let od narození císaře Rudolfa II. a zároveň 400 let od jeh nové tematické rubriky časopisu i-Forum věnuje i dvoudenní konference Věda, technika a umě IFORUM-13272.html"] . Spolupořádají ji Univerzita Karlova, Národní technické muzeum a dalš