Interview s rektorem Univerzity Karlovy Václavem Hamplem ****************************************************************************************** * Interview s rektorem Univerzity Karlovy Václavem Hamplem ****************************************************************************************** 12.10.2012 18:30    ČT 24    Zpráva     Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Jak bude vypadat reforma vysokého školství? Na čem se univerzity s příslušným resortem doh Interview ČT24. Hostem dnes bude rektor Karlovy Univerzity Václav Hampl, dobrý večer. Dobr pane rektore. Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Dobrý večer. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Novelu zákona o vysokých školách by měla vláda projednat do konce letošního roku. Jak tedy jednotlivá setkání mezi univerzitami a mezi ministerstvem školství, scházíte se? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Trochu se, trochu se vídáme, i když zatím na té pracovní úrovni ještě úplně ne, spíš je to úrovni s panem, s panem ministrem. Tady možná stojí za to upřesnit, pan ministr slibuje, ž která bude předložena vládě do konce roku. To znamená, v tu chvíli ona půjde teprv do mezi připomínkového řízení a vlastní projednání ve vládě, asi má cenu čekat až spíše v tom dalš roce. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- A kdy můžeme čekat pracovní skupiny, tedy jednání na úrovni pracovních skupin? Co to zname scházíte na té nejvyšší úrovni? Se nebavíte o detailech, jak by měla tedy reforma být prov Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Zatím, zatím ještě detaily úplně na stole nejsou, ale já doufám, že to bude každou chvíli, harmonogram, tak jak ho pan ministr představuje, je v tom smyslu opravdu docela napnutý. J jsou věci, o kterých ta debata nějakou formou běží dlouhou dobu. Ale jako je to složité a kterých bude potřeba se domluvit, nejsou opravdu triviální, takže čas běží. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Tak pojďme možná zostra do těch nejdiskutovanějších věcí. Velká debata se vede o tom, zda nebo zda zavést zápisné. Pro co jste vy? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- No, tak my jsme... to jak celkem se obecně ví, tak ta idea zápisného pochází z materiálu U Karlovy, asi 3 roky starého v tuto chvíli, kterému my jsme říkali podněty, náměty pro nove vysokoškolského zákona a tehdy my jsme to tak jako hodně vnitrouniverzitně probrali, prodi rozebrali. A vyšlo nám, že prostě pokud bude politická vůle zavést nějakou formu zvýšení s studentů na tom financování studia, tak že to zápisné by vlastně bylo takové jakoby nejroz Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- A jaký je přesný rozdíl mezi školným a zápisným? Není to de facto totéž? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Jak jsme to my tehdy mysleli, tak ten rozdíl byl v tom, že to zápisné je jednak malá částk to znamená, je mnohem méně studentů, pro které je to nějakým způsobem bariéra. Tím pádem a toho poplatku by mohla být velmi jednoduchá, nebude tam obrovský systém výjimek, stipendií tím pádem, i když je to malá částka, tak vlastně ty náklady pro její vybrání pro ty vysoké být malé nebo velmi malé až mizivé a tím pádem vlastně, i když je to malá částka, tak ty v by z toho mohly dostat relativně hodně. Různé varianty odloženého školného, všechny s sebo nezanedbatelné až vysoké transakční náklady, náklady na jejich vybrání. A výsledek pro tu potom by nebyl až tak nezbytně pozitivní. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Z toho, co jste momentálně řekl, to znamená, že by tam byl relativně nízký, nízké síto výj že zápisné by opravdu platil každý bez rozdílu na to, z jakých sociálních skupin děti poch studenti pocházejí. A tím pádem by se neulevovalo takovému množství studentů jako v případ Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- No, přesně tak. Pokud by školné bylo, nevím, tehdy se uvažovalo třeba 30, 35 tisíc. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- 10 tisíc za semestr. Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Versus zápisné 2,5 tisíce, no, tak pochopitelně je to množství lidí, kterým byste potřebov nějaké výjimky a úlevy. Tak bylo výrazně nižší. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Ale výjimky by tam byly. Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- No, já si skoro myslím, že lepší by bylo než výjimky udělat to, že my už v současné době m státních sociálních stipendií, které jsou nějak definovány, nějak administrovaná, stát na peníze, 1600 měsíčně, tak nejlepší podle mě skoro by bylo udělat zápisné, pokud by bylo ja ho udělat, tak ho teda udělat plošně bez výjimek a o tu patřičnou částku toho zápisného na sociální stipendium. Takže vlastně ty studenti, kteří už dnes pobírají sociální stipendium jako tak administruje, tak by vlastně pro ně to nebyla žádná změna. Oni by ještě navíc nem vysvětlovat, že oni vlastně na tohle ne a tak dále. A bylo by to úplně jednoduché bez jaký přidaných transakčních nákladů ošetřeno. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Zápisné by se platilo každý semestr nebo by to byl jednorázový příspěvek při vstupu na stu Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Tak my jsme to tehdy navrhovali, že by to vlastně byl vstup do dalšího úseku studia, což t semestr. Ale to je, řekněme, technika, ale na tom zas tolik nezáleží. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- A ta částka, o které byste, na kterou byste vy byli schopni kývnout, kde by měl být její s z předchozích diskusí vyplývalo, že by to mělo být jenom několik jednotek tisíc. To znamen desetitisícové hranice, ale zase je velký rozdíl, pokud to bude 5 tisíc a pokud to bude 10 Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Přesně tak. Přesně tak. My v těch našich úvahách, tehdy jsme to odvíjeli právě od té výše stipendia, jakožto jakési kompenzace obtížné sociální situace některých studentů a tuším, prosím pěkně, neberte za slovo úplně do detailu, ale myslím, že jsme navrhli něco jako 1,5 sociálního stipendia za semestr. Teda té měsíční výše sociálního stipendia 1,5násobek za s Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Což je 1600 korun, jak jste říkal před malou chvílí. Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Ta měsíční výše je 1600 korun, ano. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Tak na co by potom peníze ze zápisného sloužily? Vy jste říkal, že velká část z nich by šl potřeby té které univerzity. Co je s tím zbytkem? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Víte, já mám tak k tomuhle možná takový trochu přístup jako kupeckých počtů. Ale mně připa zápisné logikou věci by především mělo souviset s administrativními náklady. To si myslím, stránka věci. Na druhou stranu administrativní náklady toho zápisu, toho vstupu studenta d úseku, tak nese s sebou nějaké náklady. Ale ve finále to město hospodaří s nějakým objemem jestliže na jedné straně se jejímu rozpočtu uleví, například zápisným, tak na jiné straně peníze naopak využít. Takže z mého pohledu tohle je, řekněme, technika. Ale ve finále by t peněz do toho systému. Ne třeba úplně dramaticky, ale poznatelně více peněz do toho systém hodně na té škole, na jejich kontrolních mechanismech, na jejich akademických senátech chc ohlídalo tak, že ty peníze budou využity smysluplně. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- A bylo by i na té které škole, jak vysoké zápisné by si stanovila nebo by se to dalo zákon ministerstvo školství by určilo: taková bude výše zápisného pro každou univerzitu a tím pá variabilita mezi jednotlivými vysokými školami. Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Já musím říct osobně, na tohle nemám nějaký jako silný názor, já si myslím, že to jsou dvě které zase by měly být předmětem nějakého posouzení, zvážení a bezmála politického rozhodn má svoje pro a proti. Ta fixní částka pro všechny stejná, nepochybně má tu výhodu jakési p nekomplikovanosti, naopak to, že si to školy můžou nastavit samy, jaksi více vychází vstří autonomii, jejich schopnosti konkurovat si vzájemně a podobně. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Ale studenti se toho zase na druhou stranu bojí. Od nich přicházejí obavy, že potom vysoká libovolně zvyšovat zápisné a oni by si s tím nemuseli úplně tak dobře poradit. Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- No, ne, to jsem já, prosím pěkně, vůbec neměl na mysli, že by libovolně. Já si myslím, že a to myslím pan ministr Fiala opakovaně zdůrazňuje, že prostě maximální výše toho zápisnéh stanoveno do konce zákonem. To prostě by měla být věc, která není jednoduše nebo není vůbe překročitelná. To je jiná věc. Ale pod tímto možným maximem, tak potom jestli si školy bud tím, že budou různě nastavovat tu výši, tak to si myslím, že by mělo také některé výhody. tady byl trochu opatrný na to třeba, že v současné době je vidíme ne úplně obrovský zájem škol, typu technických škol, přírodovědných škol a které přitom také ty případné prostředk získaly, by rozhodně potřebovaly. Takže to je věc, kterou, kterou by bylo potřeba velmi dů zvážit. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Vy už dlouhodobě upozorňujete na fakt, že školství je podfinancované. Ani samotná reforma stav neřeší. Z jakého důvodu, není vůle, nejsou peníze, není vlastně jednoznačná cesta, ja aby se opravdu nalilo jednorázově několik miliard asi do školství, aby to vůbec pomohlo? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Tak tohle je téma, které, obávám se, přesahuje možnosti předsedy Konference rektorů, proto přesvědčen, že to souvisí hodně ani ne tak, řekněme, s politickou vůlí, ale s politickými Prostě v situaci, kdy tady významná jaksi podstatná část státního rozpočtu je vlastně obli sama a parlament nemá v rámci platných zákonů mnoho manévrovacího prostoru, jak s těmito p naložit, tak pak je samozřejmě o to větší tlak na to, jak naložit s tou částí, která, řekn která jaksi je přístupná politickému rozhodování, jak s ní naložit. Takže to bych řekl, že ten hlavní fundamentální problém. Ale jinak si myslím, že když se podíváme na srovnání se kterými se srovnávat chceme, tak prostě to podfinancování je relativní a je jedno, jak to jestli na studenty, na učitele, na vědecký výsledek, na HDP, na cokoliv, prostě jsme chron podfinancovaní v tomto a je to jeden z fundamentálních problémů, které máme. Chceme-li mez konkurovat, potřebujeme mít mezinárodní učitele třeba. A ty mají nějaké mezinárodním trhem a my na obtížně dosáhneme. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Když mluvíte o zahraničních profesorech, učitelích na vysokých školách, je to ten nejpalči kvůli kterému řešíte nedostatek peněz na vysokých školách nebo kdybyste měl říct, co vás a trápí, na co opravdu nemáte peníze a velmi rádi byste je měli? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Určitě je to ta platová hladina. Jako já bych zase nerad se v tomhle dotknul třeba našich učitelů, to jsou velmi často velmi jako mezinárodně, světově etablovaní lidé, kteří prostě podstatně méně peněz, že by žili jinde. A většina z nich nejsou lidé, který by byli zlatok potřebovali jako vydělávat za každou cenu co nejvíc. Ale potřebujou vydělávat nějak rozumn důstojné peníze. A navíc ta konkurence, řekněme, těch mezinárodních učitelů nebo zahraničn něco, co myslím to české vysoké školství hodně potřebuje. O tom jsem, o tom jsem přesvědče to charakterizoval jako zrovna to nejpalčivější v tuto chvíli, to nevím. Jsou tady i věci, třeba infrastrukturních záležitostí, vybavenosti vysokých škol. To je problém teda v tuto Prahy. Jako tváří v tvář evropským strukturálním fondům, které jsou velmi štědře využívány nastavením pravidel je Praha vyloučena, tak to je prostě další velký problém. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Momentálně dostávají univerzity ze státního rozpočtu 80 procent podle počtu studentů a 20 doplňuje podle kvalitativních ukazatelů. Bude se tenhle ten poměr ještě nějakým způsobem d a měl by z vašeho, podle vašeho názoru? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Odpověď na obě ty otázky je ano. Před dvěma dny, myslím, proběhlo zasedání takzvané reprez to je takové těleso, které vlastně ministerstvo školství společně s reprezentacemi vysokýc a domlouvá mechanismy financování vysokých škol na nadcházející rok. A tam jsme se domluvi v tuto chvíli potvrzené tou reprezentativní komisí, že ten podíl těch kvalitativních param na, tuším, 22,5 procenta. Čili to je ta první odpověď ano. To je umožněno zejména nebo jis bezbolestnost tohoto je umožněna tím, že pan ministr Fiala domluvil a zatím je součástí ná rozpočtu, doufejme, že to vydrží, navýšení celkových prostředků na vysoké školy. Čili vlas těch z 22 na 22 procent kvalitativních kritérií, tak vlastně jde na úkor nebo na vrub toho celkového rozpočtu mírného, asi necelou třičtvrtě miliardu ale navýšení rozpočtu vysokých druhé otázky, jestli je to správně, jestli by se to hodit mělo. Já jsem celou dobu velmi j toho, že ano. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Znamená to, že budou vysoké školy i přijímat více studentů, když budou mít více peněz? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- No, to jsou dvě různé věci. Když se podíváme na graf toho, jak vypadá, vypadají prostředky výuky přepočtené na jednoho studenta za posledních asi 5 let, tak je to setrvalý pokles do potřebujeme, a to teda na částky, které jsou třeba významně nižší, než jsou částky třeba n studenta základních a středních škol paradoxně. Takže... Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Tak abychom byli konkrétní, na vysokých školách, pokud se nepletu, se to pohybuje pod 50 t studenta. Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Průměrně, průměrně. Samozřejmě je to velmi různé podle různých oborů. Ale když vezmeme vše všechny studenty a vydělíme to, tak je to významně méně než 50 tisíc, přesně tak. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- A v případě středních škol, tedy jaký je tam ten rozdíl, víte to z hlavy, abychom si uděla Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- No, já si myslím, že je to něco jako, teď prosím pěkně, mě nezkoušejte z konkrétních čísel myslím, že je to něco blízkého dvojnásobku. Takže... Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- A co se týče počtu studentů, tedy protože vy jste říkal, to jsou dvě oddělené nádoby, když peněz do školství, neznamená to jednoznačně, že budeme přibírat nové studenty, že si budem tento krok. Tak jak to tedy bude vypadat? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- No, přesně, k tomu jsem se chtěl dostat. My vlastně potřebujeme zvrátit ten setrvalý někol prostředků, které máme přepočtené na jednoho studenta a jeden ze... a k tomu jsou jediné d Jedna je přidat peněz, druhá je takříkajíc ubrat studentů. A ta idea, která je teďka na st se vážně řeší, je mírně přidat prostředků a nezvyšovat počet studentů úměrně tomuto, tomut prostředků a tím pádem vlastně můžeme ten relativní počet peněz, který dostáváme na jednoh trošičku začít vracet k nějakým normálnějším hodnotám. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- A jak je to v případě Karlovy Univerzity, opět nechci bazírovat úplně na maličkostech, ale hlavě nějaký přibližný počet studentů, které jste přijali pro letošní rok a zda tedy zůsta zakonzervovaný i pro ten příští rok? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Tady zase možná stojí za to zmínit to, že vlastně počet studentů, které univerzita přijme, stranu věcí jejího autonomního rozhodnutí, ale to kolik peněz na to dostane od státu, je v dohadovací řízení. A součástí toho dohadování jsou i právě zase nově, relativně nově posle jsou i nějaké kvalitativní parametry. A díky tomu vlastně nám bylo umožněno neklesat z poč studentů tolik, jako je třeba průměr pro celé vysoké školství. Nicméně ten pokles tady je. že dokonce mně ani nějak jako zatím strašně nevadí, ta univerzita svým autonomním rozhodnu a odborným vyhodnocením své situace dospěla k závěru, že vlastně počet studentů už je dost nárůst pro tu univerzitu by nebyl nezbytně úplně to správné co dělat. Takže my jinými slov teďka konkrétní, my jsme v loňském roce vzali něco přes 22 tisíc studentů do všech prvních bakalářů přes magistry po doktory a v letošním roce je to, řekněme, asi 21,5 nebo něco mál to jakýsi pokles. Mimochodem už druhý rok za sebou, pokles v tom počtu přijatých studentů. drama, ale prostě je to jasný trend, který trvá, který už druhý rok pokračuje a který je v jaksi se strategickým rozmnožováním té univerzity, že další bobtnání není na místě. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Co berete v potaz v případě takto strategického rozhodování o konečném počtu studentů, kte na studium Karlovy Univerzity, jsou to i vyhlídky na pracovním trhu. Která všechna kritéri započítávají, aby vy jste udělali skutečně správné rozhodnutí, aby potom studenti neměli p školy problém s tím se uplatnit? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Jako u všech takovýchto rozhodnutí nejvíc v tom je takové to normální lidské zvážení té si nějaký jednoduchý matematický algoritmus. Ale to, co je podle mě přitom hodně důležité, js možnosti, prostory a zejména možnosti ve smyslu vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří se je prostě množina, která není v České republice nekonečná, není nekonečná ve smyslu toho, schopná v rámci daných možností zaplatit a to je, myslím, jednoznačně určující faktor, plu řekněme, já bych to nazval kvalita akademického prostředí, kdy přece jen v momentě, kdy to velkoměsto ta univerzita, tak ty jednotlivé takříkajíc mezilidské interakce mezi těmi hráč trochu problematičtější a to je také něco, co přece jenom pro tuto univerzitu vždycky bylo to prostě bylo taky trochu komunita nějaké společnosti, to kde se lidi vzájemně ovlivňují, mluvit, mají pro to možnosti ovlivňovat se a tím vytvářet nějakou novou hodnotu. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- A taky je to jeden z prostorů, jeden možná z nejdůležitějších, kde přistupovat k vědeckému je opět o penězích. Jak je na tom konkrétně Karlova Univerzita, třeba s nějakými vědeckými vám daří v tomhle tom ohledu? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Já bych řekl, že se nám daří dobře, mám-li začít jednoduchou, jednoduchou odpovědí nebo re Jako ta situace naše, bych řekl, že se zlepšuje. Já jsem zrovna dneska se díval na aktuáln citovanosti našich, našich vědeckých prací, což je v té vědecké komunitě takový jako jeden ale poměrně rozumných indikátorů toho, jak si stojíme ve smyslu toho, že nás vědecká komun vnímá, že nějak bere vážně to, co my vyprodukujeme. A ta čísla jsou, musím říct, pro mě ve skoro překvapením nebo rozhodně povzbuzením, protože docela zajímavě narůstají. Vlastně dn že nějakých 60 procent všech citací prací vzniklých v Česku za tento rok má na sobě napsán Karlova. To si myslím, že je jako docela, docela dobrý údaj, to mě těší. Samozřejmě ne vše řada z nich je ve spolupráci. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- V kterých oborech se vám nejvíce daří a co to je za konkrétní projekty vědecké, které se p vlastně rozvíjet a pomáhají v tom vědeckém oboru i jinde mimo tu univerzitní půdu? Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Tohle číslo, které jsem řekl teďka, tak je vlastně vytažené z takového jednoho významného říkáme Web of Science a ten je, ten má jednu velkou výhodu, že je na nás nezávislý. To pro někde ve světě. A jednu nevýhodu, že moc nepostihuje humanitní a společensko-vědní obory. v humanitních a společensko-vědních disciplínách tvoří zhruba třetinu všech zaměstnanců ne akademických pracovníků univerzity. Takže v tomhle je to trošku obtížné postihnout. Ale je otázku odpovědět, které konkrétně projekty, protože ta šíře té univerzity je těžká... je v příkladmo, abych to tak vzal jako od Šumavy k Tatrám, rozhodně si myslím, že význačné jsou znají naše egyptology, kteří jsou vědecká špička až po třeba CERN, fyzici částicový, medic mezitím. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- Děkuju, děkuju. Já vám děkuju za rozhovor, na shledanou. Václav HAMPL, rektor, Univerzita Karlova v Praze -------------------- Děkuju, na shledanou. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------- A loučím se s vámi, na shledanou.