Velikost a velikášství












            ******************************************************************************************

            * Velikost a velikášství
            ******************************************************************************************
            Právě před rokem, 18. prosince 2011, Českou republiku zasáhla smutná zpráva – zemřel první

            Václav Havel. Nad tím, jaký byl uplynulý rok země bez jeho vlivu, se zamýšleli akademici U
            Karlovy, kteří loni uctili památku Václava Havla na vzpomínkovém shromáždění v Karolinu. M
            emeritní rektor UK prof. PhDr. Radim Palouš, CSc., DrSc.

            Kým setrval v mé paměti Václav Havel: totiž spíš jako občan-disident, nebo spíš jako prezi
            „dole“, nebo ten „nahoře“?
            Kdysi jsem čtenářům připomenul dvě z českých pohádek: v jedné vystupuje český Honza jako h

            – chce být “světový”, vydá se s rancem buchet do světa a vrátí se s „převratnými“ nálezy (
            efekt pronese v cizinečtině: „Sudkulatti, ristupie, tujekarra, tentorie.“) Hlupák! Z jinéh

            známe jako čestného a pro jiné život nasazujícího odvážlivce: třikrát se pustí do ztracené
            mnohohlavému draku, třikrát nesklidí žádnou odměnu a obec může svinout černý flór, Honza p
            kouzelnému dědečkovi výzbroj, aby pokračoval na své cestě zachráněnému království neznám.

            Pro obě honzovské podoby máme v českém slovníku dvě prostá slova: velikášství a velikost. 
            něčím netrpěl, pak velikášstvím. Mám před očima jeho rozpačité postoje a jakousi elegantní
            ovšem i jeho vyjadřování ústící spíše do otázek než do suverénních soudů a rozkazů.

            Jak to myslí, když jednou zdůrazňuje v politice rozměry co nejširší – přímo světové – a po
            konkrétní politickou drobnokresbu? Každé lidské činění je odpovědné – ať chce nebo nechce,
            uvědomuje či nikoli: je mravný, nebo nemravný! „Mravnost je všudypřítomná, podobně jako po

            která se odpoutá od mravnosti, je prostě politika špatná.“ (V. Havel: O lidskou identitu. 
            1990, s.128).
            Oba reprezentanti českých politických začátků Masaryk i Havel položili do základů našeho p

            společenského života nárok dobročinění a odpírání zlu. Z tohoto vysokého hlediska nás pozo