Anglie jedním škrtem prakticky zrušila veřejné vysoké školy ****************************************************************************************** * Anglie jedním škrtem prakticky zrušila veřejné vysoké školy ****************************************************************************************** Hlasitý kritik vládních reforem týkajících se britského vysokého školství profesor Howard na konci listopadu Prahu. Profesor Hotson je spoluautorem manifestu In Defence of Public H [ URL "http://publicuniversity.org.uk/wp-content/uploads/2011/09/In_Defence_of_Public_HE11 jehož překlad Braňme veřejné vysoké školství [ URL "http://www.iforum.cuni.cz/IFORUM-13838 branme_final.pdf"] Univerzita Karlova nedávno vydala. Nyní magazín iForum přináší rozhovor Hotsonem. Pane profesore, britský systém vysokého školství patří k nejúspěšnějším na světě. Vaše uni pravidelně umisťují na předních místech globálních žebříčků, úspěšně přispívají k rozvoji společnosti – a přesto se britská vláda rozhodla pro radikální reformy. Proč? Ano, to je skutečně zásadní otázka a chceme se na ni naší vlády zeptat. V dokumentech, kte základem probíhajících reforem – ve zprávě lorda Brownea (Browne Review 2010) a ve vládní (White Paper 2011) – nenajdete žádné udržitelné nebo empiricky doložené argumenty, na jeji vláda Spojeného království vysvětlila, proč přistoupila k tak radikální reformě vysokého š argumentem je, že tržní fungování univerzitního systému učiní tento systém efektivnějším, založeno na nepodloženém předpokladu, že trh je nejefektivnějším nástrojem, jakým lze rozd finanční zdroje. Záměrem reforem tedy nebylo zlepšit něco, co by nefungovalo dobře, záměrem bylo zefektivni školství… Přesně tak. Ale další způsob, jakým se můžeme na celou situaci podívat, je připomenout si zadání, které tvůrci Browneovy zprávy dostali – zkoumat vyváženost plateb mezi studenty, a daňovými poplatníky a zaměstnavateli. Nahlédneme-li do každoroční publikace OECD Education získáme ucelený přehled o situaci, dokonce v mezinárodním srovnání. Tato statistika mohla využita. A tvůrci zprávy se tímto problémem nezabývali? Nezabývali. Autoři Browneovy zprávy tak vůbec nesplnili zadání, které od vlády dostali. Po expertní tým skutečně zkoumal snadno dostupná data, zjistil by, že britský systém vysokého v mezinárodním srovnání poměrně silně podfinancován a že financování z veřejných zdrojů je království výrazně nižší než ve většině ekonomicky vyspělých zemí. Dále by zjistil, že sou zdaleka nepřispívaly k rozvoji vysokého školství tolik, kolik by ve znalostní ekonomice mě studium, které hradili studenti ještě předtím, než proběhly poslední reformy, byly výrazně většině zemí světa, snad s výjimkou jedné nebo dvou. Tedy, kdyby Browneova zpráva splnila zkoumala vyváženost mezi platbami studentů, absolventů, daňových poplatníků a zaměstnavate dospět k tomu, že je správné a opodstatněné přesunout ještě vyšší finanční zátěž na bedra Velká Británie se dnes stejně jako většina zemí potýká s finančními problémy. Máme velký d podíl veřejných prostředků využíváme na záchranu bank. Zdlouhavá recese snížila daňové pří nezaměstnanost, a následně byla buď potřeba zvýšit daně, nebo omezovat financování veřejné Klíčovou otázkou je, kdo by měl za tuto obrovskou chybu platit. Generace, která ji způsobi lidé, kteří na ni doplácejí? Vláda řešila situaci tak, že snížila o 80 procent přímé veřej pregraduálního vzdělávání a ztrojnásobila školné. Jeho průměrná výše nyní přesahuje 8000 l to bezkonkurenčně nejvyšší školné ve „veřejném“ vysokém školství na světě. Co mnozí z nás považují za morálně velmi odpudivé, je fakt, že členové parlamentu, kteří t měli z peněz daňových poplatníků hrazeny nejenom poplatky za studium, ale i většinu životn Na konci osmdesátých let, když jsem přijel do Anglie, David Cameron (dnešní ministerský př konzervativců) studoval na Oxfordu, Nick Clegg (nyní místopředseda vlády a vůdce liberální studoval na Cambridge a Ed Miliband (nyní vůdce opozice a vůdce labouristické strany) byl studentské unie na „mojí“ fakultě v Oxfordu a vedl tehdy protesty pro zvyšování poplatků z Tito lidé měli všechny své výdaje spojené s prvotřídním vzděláním hrazeny daňovými poplatn svá studia, získali místa a koupili si domy, o jakých se dnešním absolventům může jenom zd kdo profitovali z finančního boomu uplynulých let, oni platili neadekvátní daně, které ned veřejné služby. Oni jsou spolu se starší generací zodpovědní za prudký nárůst rozpočtového morální odpovědností těchto generací, které problém způsobily, jej také řešit. Namísto toh politiků přesunuje problém na mladou generaci, která za něj nejen nenese odpovědnost, ale muset vyrovnávat s významnými ekologickými problémy, které taktéž způsobily předchozí gene zásadně nespravedlivé. Nicméně Browneova zpráva byla publikována, vláda započala s návrhem novely zákona. Student nesouhlasili, začaly poměrně silné protesty, významní představitelé akademické sféry publi alternativní manifest In Defense of Public Higher Education, následovaly další aktivity za zavádění navržených reforem. Přesto a navzdory takto masivnímu nesouhlasu vláda byla úspěš klíčové faktory vládního úspěchu? Hlavním taktickým tahem vlády bylo, že zásadní hlasování v parlamentu proběhlo na samém za procesu. Browneova zpráva byla zveřejněna 10. října 2010. Klíčové parlamentní hlasování, k o ztrojnásobení výše školného, proběhlo o necelé dva měsíce později, 9. prosince 2010. Sta měsíců před tím, než vláda odhalila skutečnou povahu budoucích reforem v Bílé knize, publi 2012. Vláda nejenom spěchala s klíčovým hlasováním, ale samotné hlasování proběhlo v atmosféře z zveličování obav o stabilitu britské měny. V okamžiku hlasování tak byl vyvolán dojem, že li britská vláda řešit rozpočtový deficit tím, že přesune část veřejných výdajů na student Spojené království převálcované mezinárodními měnovými trhy a skončí jako Irsko nebo Portu poněkud absurdní předpoklad, vezmeme-li v úvahu, jak malý podíl na veřejném rozpočtu tvoří pregraduálního vysokoškolského vzdělávání. Nově provedená opatření přitom nijak nesnižují objem peněz, které si vláda musí půjčovat. alespoň z krátkodobého hlediska a možná i z dlouhodobého, jej ještě navyšují. Pouze přesun protože část dluhu, která bude splacena absolventy univerzit, není započtena do deficitu s rozpočtu. Nikdo ale nyní nemůže přesně předpovědět, jakou část z půjčky na školné bude prů schopen během svého zaměstnání splatit. Jedná se vlastně o vysoce spekulativní hazard, kte rizika z dnešních daňových poplatníků na poplatníky v budoucnu. A v tomto směru je toto ře nezodpovědné a pouze přidá nashromážděné problémy navíc k těm, které bude muset řešit budo Ve Spojeném království je ale ještě jiný systém vysokého školství – ve Skotsku. Co stálo z skotské vlády hradit školné ve Skotsku za studenty? Přispěly k tomuto rozhodnutí nějak sam vysoké školy? Ne, pokud vím, alespoň ne přímo. Zásadní rozdíl spočívá v kulturním charakteru – skotská s soudržnější a má hluboce zakořeněný smysl pro to, že bezplatný přístup k vysokoškolskému v pro celou společnost. Skutečný a hlavní moment je ale hlubší. Jeden z implicitních argumen reformy, který se vždy používá – a tyto argumenty jsou zřídka vyslovovány přímo –, je to, zvyšování školného v Anglii není žádná alternativa. Není to ale pravda – alternativa exist v nejbohatších evropských zemích, ale také v severní části Spojeného království. Skotsko n v blízké budoucnosti zvyšovat školné, ale dokonce je chce zcela zrušit – tak, jak zněl pro liberální demokratů ještě předtím, než vstoupili do koaliční vlády s konzervativci. Není to přitom skotská, ale anglická situace, která je hluboce bezprecedentní. Žádná země Anglie, která zrušila téměř veškeré přímé veřejné financování vzdělávací činnosti na vysok dne na den a v podstatě tak zrušila jedním tahem veřejný systém vysokého školství. Dokonce veřejné vysoké školství, tři čtvrtiny amerických studentů studují na veřejných vysokých šk jediná rozvinutá země na světě, která tento sys-tém fakticky zrušila. Myslím, že veřejný s školství je možné zrušit jedině tehdy, pokud je země etnicky, společensky i ekonomicky tak lidé se již nepovažují za členy stejné soudržné komunity. Myslíte, že to se stalo ve Velké Británii? Vláda to tiše předpokládá, ale zda se tak skutečně stalo, není jasné. Ve skutečnosti není důkaz, že by Angličané skutečně chtěli, aby systém veřejného vysokého školství byl zrušen, to ví. Několik průzkumů veřejného mínění ukázalo, že většina lidí chce, aby převážná část vysoké školství byla hrazena z veřejných zdrojů tak, jak tomu bylo až do letošního akademi Při přípravě Browneovy zprávy vzniklo další šetření na toto téma, které potvrdilo, že větš všech společenských vrstev si přeje, aby vláda pokračovala v hrazení více než poloviny výd školství. Browneova zpráva ale výsledky tohoto šetření, jediného skutečného výzkumu, zataj to zpochybnilo její navrhované řešení. Tyto výsledky pak byly zveřejněny až na základě žád o svobodném přístupu k informacím. Dvě hlavní britské politické strany – konzervativci i labouristé – vědí, že jejich návrhy vysokém školství jsou velmi kontroverzní. Dělaly proto vše, aby nebyly předloženy britské Záměrně se dohodly na přípravě Browneovy zprávy před volbami v roce 2010 tak, aby její výs zveřejněny až po volbách. Umožnilo jim to odstranit jakoukoliv zmínku o radikální reformě z volebních programů. Proč by ale něco takového chtěly politické strany dělat? Protože věd zásadní změny v britském vysokém školství by neměly podporu voličů. Kandidáti třetí strany, liberální demokraté, podepsali závazek, že budou prosazovat úplné na vysokých školách, i když již tehdy měli pochybnosti, zda je takový závazek realistický. podepsali? Protože věděli, že takový slib bude u voličů populární. Na jaře 2012 vláda stáh zákon o vysokých školách z projednávání v parlamentu, protože věděla, že by vyvolal nesouh Zdá se tedy, že to, co se stalo britskému vysokému školství, není to, co chtějí sami Brito otázka zní: proč to tedy vláda dělá? Klíčovým pojmem je zde lobbing. Ministr pro vysoké šk mnohem víc času rozhovory s lobbisty ze soukromých vysokých škol než se studenty, které al celého systému. I my čelíme vysokoškolských reformám. Na jaře 2012 se v České republice konaly rozsáhlé pr byla podobná ostatním reformám v Evropě, zaváděla manažerský styl řízení, školné, měnila r aktérů na vysokých školách apod. I v ČR vznikla Bílá kniha bez důkladných podkladů, i v ČR manipulativní průzkumy. Protesty ale byly úspěšné a reforma alespoň dočasně stažena. Domní jedním z klíčových faktorů úspěchu byla akademická samospráva a její role v protestech. My existuje vztah mezi řízením vysoké školy a veřejným charakterem vysokého školství? Změny v řízení vysokých škol jsou potřebné proto, aby univerzity mohly být podřízeny vládě prostřednictvím byznysu. K tomu, aby byly univerzity přeměněny ze skutečně nezávislých a a institucí řízených na základě akademických hodnot na nástroje prosazování vládní ekonomick jsou řízené čistě peněžní hodnotou trhu, jsou potřeba dvě věci. Zaprvé to jsou povolní rek zkušenostmi z managementu než z akademických disciplín, kteří budou poslouchat nařízení vl je potřeba mít rigidní, autoritářský a hierarchický systém řízení. Takové změny byly prove všech vysokých školách v Británii, s výjimkou Oxfordu a Cambridge. Tento rigidní systém řízení je vhodný pro výrobní průmysl, ale není vhodný pro oblast uměl pro Silicon Valley. A rozhodně není vhodný pro vysoké školy. Dopad takového systému řízení akademických pracovníků je katastrofický. Pokud jsou rozhodnutí, která vznikají v kolegiál nahrazena nařízeními univerzitního managementu, smysl pro osobní angažmá ve výuce a výzkum to má celou řadu negativních dopadů. Na mnoha, i těch nejlepších britských univerzitách se disciplinárním přestupkem, pokud někdo veřejně kriticky zmiňuje vlastní zkušenost s autori hierarchickým univerzitním managementem, protože to údajně poškozuje dobré jméno univerzit Univerzita se tak namísto prostoru pro svobodné vyjadřování stává místem, kde není možné v ani o vlastní zkušenosti, pokud nechcete čelit kázeňským trestům. Existuje alternativa k tomuto hierarchickému systému řízení? Ve Spojeném království jsou dvě univerzity, které nejsou řízeny tímto způsobem. Obě jsou v považovány za nejlepší – jsou to Oxford a Cambridge. V posledních deseti letech jsme zažil manažerský styl řízení i na těchto tradičních univerzitách, ale tyto pokusy selhaly, proto rozhodnutí jsou svěřena akademickým senátům. Výsledkem je, že nikdo na Oxfordu vám nesmí ř nemáte dělat. Všechna rozhodnutí jsou činěna kolegiálním způsobem, protože všichni si uvěd odpovědnost za svou školu, studenty i akademické pracovníky. Tato kolegiální a demokratická forma vládnutí téměř znemožňuje radikální změny, a manažeři považují za neúčinnou, neefektivní, anarchistickou a chtějí ji proto „modernizovat“. Z eko hlediska je ale právě tato forma rozhodování vysoce efektivní, právě proto, že je atraktiv Oxford i Cambridge přitahují nejlepší akademiky v zemi a umějí si je udržet navzdory tomu, musejí velmi tvrdě pracovat a jsou relativně špatně placeni. Důvodem je právě to, že univerzita založená na kolegiálním rozhodování zachovává akademick řízena na základě skutečných akademických hodnot. Je téměř nepředstavitelné, že se taková hodnot vzdá a stane se součástí autokratického, korporátního mechanismu, jen aby si vyděla peněz za trochu méně práce. Znamenalo by to vzdát se toho, co je nejdůležitější – smyslu p nezávislost i provázanost této kolegiální komunity. A to je poučení, které vláda zcela přehlíží. Je vlastně fascinující, že máme úplně odlišný vysokých škol uprostřed britského univerzitního systému, vlastně na jeho vrcholu, na nej-s nejúspěšnějších univerzitách v zemi. Tento model stále žije a je to nejlepší způsob, jak m fungovat. Lidé, kteří řídí anglické vysoké školství, jsou ale tak zaslepeni dogmatem manaž raději nechtějí vidět. Anglický historik Howard Hotson, profesor na St Anne’s College na Oxfordské univerzitě, se Předsedá výboru nedávno založeného sdružení Council for the Defence of British Universitie Lord Browne of Madingley [ URL "http://en.wikipedia.org/wiki/John_Browne,_Baron_Browne_of_ bývalý výkonný ředitel koncernu BP [ URL "http://en.wikipedia.org/wiki/BP"] , vedl tým nez který zpracoval nezávislou zprávu Independent Review of Higher Education Funding and Stude "http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/+/http://www.bis.gov.uk/assets/biscore/corporat securing-sustainable-higher-education-browne-report.pdf"] . Ve zprávě experti doporučili r systému financování univerzitního vzdělávání, včetně odstranění stropu pro výši poplatků z jejím základě provedla britská vláda v loňském roce reformu systému veřejného vysokého ško Dostupné na http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/+/http://discuss.bis.gov.uk/hereform [ URL "http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/+/http://discuss.bis.gov.uk/hereform/whit Dostupné na http://www.oecd.org/edu/eag2012.htm [ URL "http://www.oecd.org/edu/eag2012.htm