První notářce v Evropě blahopřál k promoci Masaryk ****************************************************************************************** * První notářce v Evropě blahopřál k promoci Masaryk ****************************************************************************************** Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy se první řádné studentky objevily až v nové republ roce 1918/1919 a jejich podíl byl zpočátku ve srovnání s medičkami nebo filozofkami nízký až 7 procent. Dne 19. prosince 1922 jako první doktorka práv na české univerzitě v Praze p Kozáková (od roku 1943 provdaná Jírová). Výjimečnost této promoce podtrhla i gratulace pre Masaryka. Volbu jejího povolání zjevně ovlivnilo i to, že pocházela z rodiny četnického dů také matčiny moderní názory na uplatnění žen i její osobní dispozice. Pronikání žen do jednotlivých právnických povolání bylo rovněž složité a oproti ostatním a povoláním opožděné. V roce 1929 se první českou advokátkou stala Matylda Mocová-Wíchová na z roku 1922. Sama Kozáková pracovala po promoci jako právní úřednice v tiskovém odboru pře ministerské rady, později jako úřednice ministerstva sociální péče. V roce 1928 složila s výborným prospěchem notářské zkoušky a působila poté nejprve jako no posléze náměstkyně notáře. V roce 1938 byla jmenována první veřejnou notářkou nejenom v Če v celé Evropě. V té době za sebou měla již publikaci vědecké práce Právní postavení ženy v zemském (Praha 1926). Inspirací k tomuto originálnímu dílu jí spíše než iniciativa profeso Jana Kaprase byla objednávka ze strany ženských spolků. Za knihu obdržela 1. cenu Univerzi Jako první docentka se na Právnické fakultě UK v roce 1928 habilitovala z trestního práva Veselá (1899–1972). První soudkyní v Československu byla jmenována počátkem 30. let Zdeňka 1905), která se v 50. letech podílela na politických procesech. Anděla Kozáková se jako většina akademicky vzdělaných žen angažovala ve veřejném životě, p ženském hnutí, podobně jako její spolužačka a přítelkyně JUDr. Milada Horáková (1901–1950) pracovala ve výboru spolku pro ženské studium Minerva, v roce 1922 spoluzakládala Sdružení vzdělaných žen a deset let působila jako jeho místopředsedkyně. V roce 1930 se podílela na konference Mezinárodní federace vysokoškolsky vzdělaných žen v Praze. Konference této fede zúčastnila již o rok dříve v Ženevě, kde vystoupila s přednáškou Krize práce mezi intelekt Prosadila se také v právnických profesních organizacích, například ve Spolku českých právn jednatelka Ústředí československých právníků, a v jejich časopisech (členka redakční rady redaktorka Časopisu právníků). Přispívala rovněž do zahraničních právnických časopisů. Po  působila jako místopředsedkyně výboru Spolku československých notářů a jako náměstkyně st jednoty. Po únoru 1948 odešla do exilu, nejprve do Francie, posléze do USA, kde také zemřela. Anděla Kozáková-Jírová (14. 5. 1897 Humpolec – 1. 6. 1986 Santa Barbara, USA) Podrobněji zpracovali životní osudy první české doktorky práv a notářky i dalších jejích k 2012, zde s. 208–243) a Stanislav Balík s Radkem Kellerem v článku Anděla Kozáková-Jírová,