První doktorka filozofie na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze ****************************************************************************************** * První doktorka filozofie na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze ****************************************************************************************** „Co se tejče funkce tukového tělesa, jest nade vši pochybnost reservoirem výživných látek jak dosvědčují experimenty s hladověním různých individuí. O phagocytose proti tvrzení Kov van Reesa etc. nebylo nikde ani při hystolysi ani sledu, ani jediný fakt neodpovídal tomut nepodpíral zjev phagocytosy a funkci phagocytů ani v tvorbě nového ani v starém ani v nové kteréhokoli stadia hmyzu a jeho proměny. O původu tukového tělesa se dosud nemohu samostat protože prozatímní můj materiál neodpovídal takovým požadavkům. Rovněž o oenocytech se nem vysloviti, neboť kromě vos jsem je málokde pozorovala, a to vždy jako vzácnost. O tom hodl příštích svých prácech, které budou pokračováním vstupu tohoto do studia o tukovém tělese Tato slova napsala Marie Baborová v roce 1901 na závěr své disertační práce na Filozofické Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Po skončení studií se evidentně chtěla vydat na věd rozvíjet výzkumy, které během studia započala. Patřila k prvním studentkám, které se u nás vzdělání univerzitním diplomem. Již roku 1895 se zapsala mezi mimořádné posluchačky Filozofické fakulty české Karlo-Ferdin univerzity v Praze, o dva roky později mohla studovat řádně díky vyhlášce připouštějící že na filozofických fakultách. Zajímaly ji především přírodní vědy, které si zapsala u profes Antonína Friče a Františka Vejdovského, geografa Jana Palackého, chemika Vojtěcha Šafaříka Nepomuka Woldřicha. Zároveň navštěvovala jako mimořádná posluchačka některé přednášky na l německé univerzity u profesora histologie a embryologie Josefa Viktora Rohona a dalších. Obhájila rigorózní práci ze zoologie s posudky od Antonína Friče a Františka Vejdovského. promoce v Praze,“ hlásal dobový tisk, „..velevýznamný to den pro všechny naše inteligentní vyvrcholení velkého díla naší geniální Krásnohorské, která nám všem stvořila Minervu.“ V p 1901 byla Baborová promována v Karolinu jako první žena v historii doktorkou filozofie za představitelů české společnosti, např. Františka Ladislava Riegera a Charlotty Masarykové. v Praze v té době pobýval i císař František Josef I., který se s ní též sešel a projevil z práci. Po promoci začala pracovat v Ústavu pro zoologii, srovnávací anatomii a embryologii české toho zpracovala několik hesel pro Ottův slovník naučný. Se svým bratrem lékařem Josefem Ba soukromě na velkém slovníku přírody, který zůstal rukopisným torzem. Zúčastnila se 5. mezi zoologického kongresu v Berlíně, který např. přijal Mezinárodní pravidla zoologické nomenk Podnikla i řadu studijních cest za přispění svého strýce právníka Aloise Babora, jenž podp vysokoškolská studia. Marie Zdeňka Baborová-Čiháková (17. 1. 1877 Praha – 29. 9. 1937 Čelákovice) Marie Baborová-Čiháková pocházela z rodiny řídícího učitele obecné školy v Bubnech Josefa 1890 se stala jednou z prvních studentek prvního dívčího gymnázia v Rakousku, pražské Mine čtyři měsíce a 17 dní do dovršení čtrnácti let. V roce 1903 se provdala za Stanislava Čiháka, původně bankovního úředníka, který se stal r Další život Marie Zdeňky Baborové-Čihákové se zcela v duchu tehdejších představ valné větš ze svazku narodily. Svou mladší dceru Stanislavu, která zemřela v roce 1923 na španělskou