Možnost svobodně bádat je pro mne stále malý zázrak, říká Jan Wiendl ****************************************************************************************** * Možnost svobodně bádat je pro mne stále malý zázrak, říká Jan Wiendl ****************************************************************************************** „Lákalo nás poněkud posunout průzor krystalu, jímž jsme se dosud na řadu meziválečných umě kulturních vztahů a souvislostí dívali,“ říká spoluautor Hesláře české avantgardy doc. Jan Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Téměř 500 kterou fakulta vydala rovnou v češtině i angličtině, začátkem února zaznamenala velký úspě osmdesáti přihlášených titulů zvítězila v soutěži Slovník roku 2013. Co pro vás tato cena znamená? Je to pochopitelně příjemné ocenění práce celého týmu autorů, které jsme coby editoři oslo s Josefem Vojvodíkem a P. A. Bílkem, kolegy z Ústavu české literatury a literární vědy FF projekt vznikl. Jakkoli toto může znít jako očekávatelná fráze, Heslář byl od počátku zalo projekt, který mapuje výrazný princip avantgardní intermediality prostřednictvím generačně rozrůzněných odborníků. Na knize se ve finále podílely dvě desítky domácích i zahraničních literární vědy, dějin umění, divadla, filmu, hudební vědy či dějin fotografie. Spolu se zk zde své postupy předvedli i doktorandi, za jejichž vstřícný přístup k projektu a skvěle od jsem velice rád. Komu je Heslář vlastně určen? Tím, že se Heslář například pokouší vyargumentovat rozšíření a částečnou změnu zavedeného a tematického členění avantgardního umění první poloviny 20. století, by mohl zaujmout spe odborníky; šíří záběru a důrazem na prolnutí uměleckých, kulturních a historických vazeb p oslovit také poučenou kulturní veřejnost, galeristy, učitele, středoškolské a vysokoškolsk Vzhledem k tomu, že se nám díky organizační aktivitě P. A. Bílka podařilo sehnat prostředk doplněné anglické mutace knihy ve výborném překladu londýnského kolegy Davida Shorta, usil oslovení zahraničních kulturních a uměleckých historiků. Ti jsou v posledních dvaceti lete konfrontováni s materiály o české výtvarné avantgardě, její literární větev, kterou náš He nejdůsledněji, však v zahraničí patřičnou odbornou reflexi dosud nemá. Obsahem knihy je rozbor pojmů jako Civilizovaná žena, Proletářské umění či Masová (re)prod podepsán pod kapitolou Řád nového života a tvorby. Na které heslo – tedy kromě toho vašeho jste jako jeden z editorů osobně nejvíce hrdý? „Oblíbence“ nemám, každá kapitola knihy má svoji jedinečnou historii, za mnohými jsou skry přátelství, další pro mě znamenala veskrze zajímavé setkání s novým člověkem a způsobem je Každá z kapitol navíc usiluje o nový způsob zachycení tématu a problémů. Moji hlubokou úct zejména kapitoly Josefa Vojvodíka, z jehož myšlenkové „dílny“ ostatně projekt Hesláře před lety vzešel a který v rozsáhlé úvodní kapitole představil ojedinělou syntézu českého moder století. Vaše kniha je časově vymezena lety 1908–1958. Co roky následující, chystá se ve vašem okru publikace o heslech let šedesátých, sedmdesátých apod.? Heslář nám pomohl nalézt některé odpovědi na problémy, které nás zajímaly v souvislosti s meziválečných uměleckých a kulturních souvislostí. Lákalo nás poněkud posunout průzor krys se dosud na řadu vztahů a souvislostí dívali. Je jasné, že doba a situace druhé půlky 20. celou řadu podobných nebo i zcela nových výzev, velice zajímavá by byla například konfront vynikajícími umělci – básníky, výtvarníky, divadelníky, filmaři, kteří zažili například si jejichž současných dílech tato východiska rezonují. Zatím ale o jakémsi „pokračování“ neuv Zkusme trochu spekulovat a povolit uzdu fantazii. Která hesla dnešní doby, „umělecké avant bude analyzovat heslář, jenž třeba na FF UK vyjde v roce 2050? Jakkoli každý z editorů i autorů Hesláře má své aktuální umělecké preference a zájmy, jsme umělečtí historikové a teoretikové. Nemohu zde mluvit za kolegy, sám ale raději odborně ži perspektivě, prognózy mě děsí. Jediné, v co doufám, je to, že i v roce 2050 budeme žít v n společnosti, která umožní zažít skupince lidí natolik opojný pocit svobodné volby, kterou jakoby samozřejmá realizace vědeckého nápadu a jeho dovedení do dvojjazyčné knižní prezent navíc oceňováno třeba Jednotou tlumočníků a překladatelů, tedy opět spolkem svobodných lid cestou upřímně děkujeme. Nám, kteří jsme lidsky dozrávali v šedivém bezčasí komunistického na který v jeho zárodcích řada avantgardních umělců 20. a 30. let sázela a jenž jim tuto s velice krutě „splácel“, připadá tato zdánlivá samozřejmost stále jako malý zázrak, a přeji případným následovníkům v roce 2050.