Mene Tekel 2013












            ******************************************************************************************

            * 25. 2. 2013 - projev rektora prof. Václava Hampla na zahájení Mene Tekel
            ******************************************************************************************
            Vážení přítomní,

            dovolte mi, abych vás co nejsrdečněji přivítal na půdě Univerzity Karlovy při příležitosti
            mezigeneračního výstavního projektu Umění v nesvobodě, který se koná v rámci již tradičníh
            festivalu Mene Tekel. Jsem nesmírně potěšen, že mohu zaštiťovat tento projekt, který nemá 

            a umělecký význam, ale má zejména historický rozměr – vytváří souvislosti našich relativně
            novodobých dějin s dějinným vývojem ve světě. A především fandím tomuto festivalu jako pro
            směřuje do budoucnosti. Varování, která nám dává historie, jsou kriticky důležitá pro naší

            budoucnosti vlastní i našich potomků. 
            Sešli jsme se zde - nikoliv náhodou - v den, který je komunisty – částí naší veřejnosti – 

            jako velkolepé vítězství. Pro demokracii, svobodnou lidskou existenci a prostou slušnost b
            historickou prohrou, tragédií a odsouzením ke čtyřiceti letům totality, útlaku svobodného 
            a absolutní devastaci duševního, kulturního a společenského rozkvětu českého národa. Právě

            den 44. výročí sebeobětování Jana Zajíce, kterým se snažil burcovat před lhostejností k pr
            totalitní moci.  
            25. únor 1948. Tento den se významně otiskl do životů Čechů (a Slováků) a vykořenil na dlo

            podstatu – podstatu národa činorodého, srdečného a důvěřivého. Lidé se začali bát a i bezm
            po sametové revoluci mají mnozí z nás více či méně přiznaný problém znovu v sobě objevit o
            hrdost na to, kým jsem, národní sebevědomí.

            Historicky jsme jako národ byli zašlápnuti do země několikrát, vždy jsme ale dokázali znov
            tomu bude čtyři a dvacet let, co česká země znovu nabyla svobodu a demokracii, za něž tehd
            holýma rukama bojovali. I když v nás vzpomínky na totalitu pořád rezonují a komunismus má 

            systému stále své místo a hřeje se na výsluní parlamentní politiky, je třeba neztrácet nad
            a úctou přijímat, užívat a opečovávat svobodu, kterou máme a která, jak dějiny dokládají, 
            nikdy nebude přirozenou samozřejmostí.

            Jako každý rok děkuji organizátorům festivalu MENE TEKEL, že připomínají černá a smutná to
            historie naší země a že na ně nedávají zapomenout.
            Přeji vám působivý zážitek při prohlídce výstavy a velmi děkuji, že jste  zavítali do Karo